Hrabě bojoval proti Napoleonovi a v říjnu roku 1813 přispěl k vítězství spojeneckých vojsk v bitvě národů u Lipska. V prosinci téhož roku vstoupil v čele rakouských osvoboditelských vojsk do Ženevy, čímž zásadní měrou přispěl k obnovení samostatnosti ženevského státu. Ottův slovník naučný k tomu uvádí: „Tam v pravý čas doraziv velice k vítězství přispěl a tou měrou se vyznamenal, že na bojišti řád Marie Terezie obdržel. Když pak vojska vítězná proti Francii táhla, svěřen mu přední voj veškeré armády, jenž ze Švýcarska Francouze vypudiv v Genevě se usadil."
Návštěvníci se mohli podívat do zámku, kde dnes sídlí archiv, a zúčastnit se vzpomínkové zádušní mše v kostele svatého Martina v Zámrsku. „Překvapilo mě, že digitalizace Sbírky matrik východočeského kraje byla z technicko-provozních důvodů na začátku roku 2012 přerušena. Byl jsem však ujištěn, že se s ní opět započne od listopadu 2013," komentoval prohlídku badatelny a dalších prostor archivu hejtman.

Pamětní deska.
Většina předků Ferdinanda z Bubna a Litic byli vojáci v rakouských armádách. Zřejmě proto i on už v 16 letech nastoupil k rakouskému pluku v Haliči a zahájil tak strmý kariérní vzestup. Už ve 28 letech byl povýšen na plukovníka. Po bitvě u Slavkova doprovázel knížete Lichtensteina k Napoleonovi na jednání o míru. Později se zúčastnil bojů s Francouzi v Německu, byl povýšen na polního podmaršálka a při jednání s Francouzi se projevil jako schopný diplomat. V roce 1813 jeho divize přispěla k porážce Napoleona v bitvě u Lipska. Slavný vojevůdce zemřel v Miláně v roce 1825. Pohřben je v Horním Jelení.