VYBERTE SI REGION

Stáž o pracovním trhu české účastníky v Anglii velmi překvapila

Chrudim, Manchester /ROZHOVOR/ - Centrum J. J. Pestalozziho se zapojilo do projektu výměny zkušeností v práci s mladými lidmi ohroženými ztíženým uplatněním na pracovním trhu, který organizuje Centrum pro veřejnou politiku v Praze.

21.9.2013
SDÍLEJ:

ÚČASTNÍCI stáže před azylovým domem pro muže.Foto: Iveta Blehová

Minulý týden se uskutečnila stáž v anglickém Manchesteru, kde organizace Nacro a Youth Association hostily české účastníky z řad pracovníků ze sociálních služeb a mladých nezaměstnaných. Za chrudimské Centrum J. J. Pestalozziho se zúčastnila jeho pracovnice Iveta Blehová.

Jaký program pro vás připravili britští kolegové?

Stáž začínala učením venku s využitím outdoorových aktivit. Mohli jsme si vyzkoušet, jak v Youth Association ve Wakefieldu pracují s mládeží ohroženou sociálním vyloučením (drogy, alkohol, trestná činnost, prostituce).

Formou přespolního „běhu" měli účastníci pomocí map či GPS hledat předměty ukryté na různých místech v přírodě. Šlo o to zaujmout mladou rizikovou mládež, vtáhnout ji do aktivit a zároveň naučit orientaci v krajině, práci s mapou, komunikaci, spolupráci v jednotlivých týmech, překonávat komunikační bariéry (strach, ostych, tréma). Naučí se umět přijmout porážku, zažít vítězství, ale také to pomůže budovat důvěru mezi klienty a pracovníky. I zde platí, kdo si hraje, nezlobí.

Nyní můžete porovnávat, jak se liší anglické sociální služby?

Výhodu vidím v jednoduchosti systému. V Anglii nemají povinnost mít odborní pracovníci vyšší odbornou či vysokou školu, stačí praxe a zkušenosti. Pracovat v sociálních službách může každý, kdo osobnostně odpovídá, má dostatek porozumění, energie a chuti. Není potřeba tolik kulatých razítek jako v ČR, kde legislativa zpřísňuje a standardizuje. V Anglii se podle pracovníků Youth Association ustupuje od striktních nařízení.

Rozdíl mezi Anglií a ČR vidím v i práci úředníků. Někteří pracovníci odboru sociálně právní ochrany dětí mají kanceláře přímo v budovách neziskovek, platí nájem, čímž přispívají organizacím a navíc mají možnost sledovat práci pracovníků, dobrovolníků i klientů. Jednoduše k nim mají blízko. Dle mého názoru je to výhodné pro obě strany.

Zmínila jste dobrovolníky, mají o ně v Anglii nouzi?

Naopak. V malých organizacích pracuje například 15 stálých pracovníků a 40 dobrovolníků. Větší organizace mají na 100 pracovníků 100 až 150 dobrovolníků. Jedná se především o mladé lidi, nezaměstnané či studenty.

Po skončení dobrovolnické práce dostávají osvědčení o absolvování praxe, kterou mohou uplatnit při přijímacím řízení na vysoké školy či při žádosti o nové zaměstnání.

V Anglii je prestiží pracovat v charitativních organizacích. Noví dobrovolníci začínají na základních pozicích, ale mají možnost „profesního růstu". Což je pro ně motivující. Více pozic, více zkušeností, více možností pro budoucí práci.

Myslíte, že by tuto praxi šlo aplikovat i u nás?

Doufám, že ano, protože by to bylo prospěšné pro obě strany. Mladí nezaměstnaní by neztráceli již osvojené pracovní návyky či dovednosti a navíc by získávali nové. Nebyl by čas na nudu a s ní spojenou přímou cestu na šikmou plochu v podobě alkoholu, drog a trestné činnosti. Zaměstnavatelé by ušetřili mzdové náklady.

Důležitý je však zájem, odpovědnost a preciznost odvedené práce, aby se nakonec nestali pro organizaci přítěží. U nás dobrovolnictví nemá tradici, ale možná je to pro naši generaci šance něco nového vytvořit, za co bychom se před našimi dětmi nemuseli stydět.

Vyjma dobrovolníků, co vás ještě zaujalo?

V Anglii fungují organizace, které pomáhají klientům začít podnikat. Nabízejí jim právní a kariérní poradenství a pomoc při vedení účetnictví. U nás takovou organizaci neznám. Myslím si, že pokud by někdo podporoval a dohlížel na „rozjezd" mladých lidí při podnikání, mnoho z nich by nemuselo být na úřadu práce. Dnes je to za daných podmínek obtížné, pro danou cílovou skupinu nedostižné. Tato služba na trhu chybí.

A co práce s narkomany?

Nejzajímavější bylo setkání s uživateli, kteří využili služeb Nacro. Jednalo se o alkoholiky, narkomany a prostitutky. Zajímavé bylo, že do pobytových zařízení jsou přijímáni klienti i v akutní fázi závislosti. Motivují se k aktivnímu řešení situace, poté podstupují detoxy, po kterých se vrací zpět do služby, aby se s nimi pracovalo dále.

Oceňuji možnost, že bývalí klienti mohou pracovat po skončení užívání služby v organizaci jako dobrovolníci. Dokonce je možné po dvou letech požádat o přijetí do pracovního poměru. U nás vidím problém při přijetí do pracovního poměru při předkládání výpisu z rejstříku trestů.

Změnila stáž něco?

V průběhu pobytu se výrazně změnil postoj některých nezaměstnaných, kteří se s námi účastnili stáže. Na začátku byl pro některé problém ráno vstát, jít na snídani a být včas na stanoveném místě, pro jiné to byly obavy z autorit, nedůvěra ve vlastní schopnosti a možnosti jakkoli přispět. V závěrečné fázi stáže bylo zajímavé pozorovat změnu v přístupu i postoji.

Bez ostychu pokládali otázky jak kolegům, tak i anglickým partnerům. Zmizel strach, nedůvěra v sebe sama. Většina projevila zájem pracovat v neziskových organizacích a absolvovat rekvalifikační kurzy, pochopili jejich důležitost a význam.

Takže stáž hodnotíte kladně?

Výhodu vidím ve výměně zkušeností a názorů mezi všemi účastníky stáže. Jsem přesvědčena, že můj pohled výrazně ovlivnili nejen zahraniční partneři, pracovníci státní správy, ale především mladí nezaměstnaní. Jejich pohled bez profesní slepoty a nezaměřený jedním směrem byl příjemným překvapením.

LUKÁŠ VANÍČEK

Autor: Redakce

21.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies