„Došla nám voda včera večer. Naštěstí máme městskou," říká Kamil, obyvatel rodinného domu z malé obce u Chrudimě.
Chovat se rozumně
Paní Ivana vnímá nedostatek vody jako varování přírody, které bychom měli poslechnout. „S vodou šetříme. Zalévám, jen pokud se zachytí něco do sudu. Ze studny zalévám jen zeleninu. Pokud ji myji, vždy jen v míse a vodu potom používám na zalití kytek. Nekoupeme se, rychle sprchujeme, prostě se chováme rozumně. Kdo se nepřizpůsobí vnějším podmínkám, nemá šanci na přežití jako velcí ještěři v dávnověku. Je to vývoj a my, lidská rasa, jsme nicotní v rámci Přírody," míní Ivana.
S těmito slovy se shoduje i názor paní Lenky: „Šetřím. Vodu ze sprchování a nádobí používám na splachování WC, vodu z mytí zeleniny nebo ovoce použiji jako zálivku. Spotřebu mám minimální. Studnu mám dost hlubokou, navíc chytám dešťovou, proto můžu zalévat zahradu. Bohužel, nebo bohudík stav sucha, který se bude zhoršovat, snad konečně dožene společnost k radikální změně systému hospodaření s vodou. Situace, kdy se upravenou, pitnou vodou umýváme a splachujeme, je naprosto neudržitelná. Je to systém po nás potopa jen ve formě sucha."
Seschlé houby
Našemu externímu spolupracovníkovi Jiřímu Laštůvkovi „Kudláčkovi" z Hlinska se v jeho mykologické praxi dosud nestalo, že by koncem července nenašel houby. „Dnes mi to nedalo a po měsíci a půl jsem jel do dubin, zda by se neobjevil nějaký dubák, dutonožka, či klouzek. Nestalo se tak. Kdyby nebylo dvou, vlastně tří druhů seschlých hub, tak jsem dnes v lese nic nepotkal," popisuje svou procházku lesem mykolog „Kudláček".
Na úsporu s vodou upozorňují některé obce na svých webových stránkách či prostřednictvím místních zpravodajů. Například na webu Kameniček žádá vedení obce občany, kteří odebírají vodu z obecního vodovodu, aby omezili její užívání na zálivku zahrad nebo napouštění bazénů.