VYBERTE SI REGION

Tehdejší Československo nemohlo zvítězit vojensky, ale mohlo zvítězit morálně

Králíky – Pozornost příznivců vojenství a vojenské historie se dnes upírá do Králík, kde se koná tradiční akce Cihelna. Návštěvníkům z celé republiky dává možnost poznat Králicko jako turisticky atraktivní cíl. Investice Pardubického kraje tam nemíří náhodou. „Králická pevnostní oblast a celé Králicko je pro nás jednoznačně jednou z priorit v oblasti podpory cestovního ruchu," říká v rozhovoru hejtman Martin Netolický.

20.8.2016
SDÍLEJ:

Hejtman Martin Netolický s ředitelem Společnosti přátel čs. opevnění Martinem Ráboňem. Foto: archiv Pardubického kraje

Jak cenná je pro Pardubický kraj Králická pevnostní oblast?
Králická pevnostní oblast a celé Králicko je pro nás jednoznačně jednou z priorit v oblasti podpory cestovního ruchu. Dlouhodobě se snažíme tuto výjimečnou lokalitu zatraktivňovat pro návštěvníky. Proto považujeme za nezbytný rozvoj dopravní infrastruktury, která v minulosti nebyla připravena na současné množství turistů.

Dále finančně podporujeme významné turistické destinace a subjekty, které v oblasti cestovního ruchu na Králicku působí. Proto intenzivně spolupracujeme také se spolky, které se starají o rozvoj unikátní sítě pevností z období druhé světové války. V letošním roce navíc již podruhé ve spolupráci s Českými drahami zajišťujeme pravidelné sobotní jízdy historických parních vlaků. Za první měsíc je využilo přes 1400 cestujících, kteří poté navštíví také jednotlivá muzea.

Byla elektrifikována Bouda… Plánuje kraj další podporu této oblasti?
Absence napojení na elektrickou rozvodnou síť byla pro zajištění provozu a dalšího rozvoje muzea velmi limitující, jelikož proud dodávaly dva dieselové generátory, jejichž provoz byl příliš nákladný. Tyto finance bude nyní možné věnovat na další rozvoj a zlepšování návštěvnického komfortu. Tvrz Bouda je jedním ze symbolů pohraničního opevnění a významnou památkou v České republice a bez debat nejvýznamnější vojensko-technickou památkou v našem kraji, a proto chceme zajistit její další rozvoj. Mezi nejbližší investiční akce na Boudě bude patřit stavba provozní budovy, do které se následně přesune zázemí tvrze a uvolní se tak prostor pro další historické expozice. Navíc dotačně podporujeme celou řadu aktivit, kterou jednotlivá muzea pro návštěvníky a veřejnost připravují.

Máte ke Králické pevnostní oblasti osobní vztah? Zajímá vás tato kapitola české historie víc než jiné?
Historie byla vždy mým velkým koníčkem. Konkrétně mi byla a je blízká historie dvacátého století, která je nazývána také soudobou historií. Díky tomu jsem se blíže zabýval jednotlivými významnými roky. Jedná se především o osudové osmičky, tedy roky 1918, 1938, 1948 nebo 1968. Celá historie dvacátého století je protkaná řadou zajímavých historických situací, a to především v našem středoevropském prostoru. K těmto situacím lze i do budoucna očekávat četné diskuze, jelikož jsme se do dneška s celou řadou věcí nesrovnali.

Osobně považuji za důležité, abychom si neustále připomínali dobu nesvobody a útlaku a snažili se odkaz našich předků zachovat v co nejdůstojnější podobě také pro další generace.

Ke Králicku mám velmi osobní vztah, protože považuji tuto oblast za to nejhezčí, co náš kraj nabízí, protože se zde setkává nádherná příroda, ale právě také historie.

Nedělá vám problém se převléknout do historické uniformy. Dovedete si sebe představit na bojišti Cihelny nebo mezi dobrovolnými nadšenci, kteří se o pevnosti starají?
Určitě ano. Smekám před úsilím všech, kteří v podzemí tráví hodiny a hodiny svého volného času a starají se o to, aby návštěvníci dostali co největší množství informací v kvalitním prostředí. Na jejich nadšení je vidět, že si váží toho, co naši předci vybudovali a jakým způsobem chtěli chránit svoji vlast.
Ačkoliv nejsem militantně založený a jsem nevoják, jelikož za mě byla již po-

vinná vojenská služba zrušena, tak si své zapojení dovedu představit, protože se vlastně jedná o velké divadlo. Rekonstrukce bojů je také z velké části herecká činnost a já jako ochotník jsem byl vždy připraven přijmout jakoukoliv roli. Za jednou rekonstrukcí stojí hodiny nácviku, jelikož každý, kdo již na Cihelně byl, může vidět, jak propracované a autentické jednotlivé boje jsou. Jsem především rád, že se nejedná o skutečnost a je to především hra, která je však nesmírně důležitá pro uvědomění si celé řady věcí.

Letošním ústředním tématem je mobilizace 1938. Je pro vás zajímavé, že scénář, i když ne letos, otevírá otázku: Co by se stalo, kdybychom se bránili? Přemítáte o tom někdy?
Otázka, zda jsme se měli v září roku 1938 bránit útoku Němců, je samozřejmě zajímavá, ale jsem přesvědčený, že je prakticky jednoznačně nezodpověditelná. Stejně jako každý, kdo se zajímá o historii, si tuto otázku při různých příležitostech čas od času položím a uvažuji nad ní.

Obrana státu je vždy zásadní záležitostí. Pokud bych si představil situaci v období první republiky, tak je nutné si uvědomit především sílu identifikace lidí se státem. Byla vskutku obrovská, o čemž svědčí miliony mobilizovaných lidí, muži schopní položit svůj život za dvacet let starou republiku. To je z dnešního pohledu neuvěřitelné.

Když si představím rok 1938, tak mezinárodní situace nenapovídala tomu, že by tehdejší Československo

mohlo zvítězit vojensky, ale mohlo zvítězit morálně a mohlo ukázat, že i malý stát se může bránit.

Když se řekne A, tedy začátek války, je třeba v souvislosti s Králickem zmínit i B, tedy odsun Němců po válce. Jak toto téma vnímáte?
Můj názor na tuto problematiku je jednoznačný. Pokud by k odsunu německého obyvatelstva nedošlo, tak bychom zcela jistě řešili národnostní problémy, a to především po roce 1989 po uvolnění poměrů. Svědčí o tom celá řada zkušeností z jiných států, jako například Jugoslávie, kde byly národnostní problémy potlačeny tehdejším režimem. Jsem přesvědčený, že by tento projev zcela jistě nastal i u nás. Můžeme také vzpomenout na současné Slovensko a občasné problémy s maďarskou menšinou. Podle mého názoru byl odsun jedinou cestou k vyřešení národností otázky.

Jestli něco kritizuji, tak je to pošlapávání lidských práv a násilí v době takzvaného divokého odsunu bezprostředně po osvobození, než byl ustanoven legislativní rámec a stát se snažil ochránit bezpečnost obyvatel, kterých se odsun týkal.

Samotný odsun byl krokem správným směrem. Vnímám jej jako reakci na několikaletý útlak a přirovnávám to k Papinově hrnci, kdy se tlak hromadí, až vybuchne. Je logické, že k tomuto došlo. Je však dobré tuto kapitolu uzavřít a už se k ní nevracet. Rozhodně se však nemáme za co omlouvat, protože je vždy nutné analyzovat nejen následek chování, ale také jeho příčinu.

Autor: Šárka Mikulecká

20.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies