VYBERTE SI REGION

Úděl postižených zažili studenti na vlastní kůži

Svitavy /FOTO/ - Třeťáci svitavské zdravotnické školy zdolávali na invalidním vozíku a s berlemi bariéry. Jednou rukou kreslili nebo skládali stavebnici

22.3.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
29 fotografií
Úděl postižených zažili studenti na vlastní kůži

Úděl postižených zažili studenti na vlastní kůžiFoto: Deník/Květa Korbářová

Jaké to je být bez ruky, chodit o berlích nebo být odkázaný výhradně na invalidní vozík a jak se staví domek jednou rukou? Studenti svitavské zdravotnické školy si včera tyto situace vyzkoušeli na vlastní kůži.

Život postižených lidí ulehčují různé pomůcky. Někdo by si mohl myslet: „Nemůže chodit, tak jezdí na vozíku“. Není to tak jednoduché. Před časem jej používal také Vladimír Šmahel z České abilympijské asociace. „Neposlouchaly mě nohy. Svaly nepracovaly tak, jak by měly. Jezdil jsem na vozíku, tlačila mne ale manželka,“ vysvětloval Vladimír Šmahel.

Bariéry jsou všude

Každé prostředí, každá budova má podle Vladimíra Šmahela překážky, které často stojí postiženým v cestě. Ve středu proto přijel do Svitav se zážitkovým seminářem, aby si třeťáci svitavské „zdravky“ jejich životní roli vyzkoušeli.

Zdolávali překážky, které se ve škole skrývají. S invalidním vozíkem se snažili dostat přes práh na toalety, poté si umýt ruce. „Cítím se celkem bezmocný,“ řekl Michal Hladík, který zkoušel, jak se zachází s invalidním vozíkem. Je přesvědčený, že to mají hendikepovaní lidé skutečně hodně těžké. „Když chtějí do schodů a není po ruce výtah, pak potřebují pomoc někoho druhého,“ uvedl student. Ostatní s ním souhlasili. „Být tělesně omezený, odkázaný na vozík, musí být těžké. Mám pořád stejný názor, že hendikepovaným lidem musíme pomáhat,“ mínil Jiří Dudycha.

A co schody?

Problém představovaly samozřejmě také schody, a to nejen pro vozíčkáře, ale i pro ty, kteří chodili o berlích. „Dokázala jsem se aspoň na chvíli vžít do role hendikepovaného člověka. Největší problém jsem měla s berlemi,“ řekla studentka Nikola Janovská. Chlapci i děvčata si stěžovali na bolesti. „Když jsem chodil s berlemi, bolela mě zdravá noha, na kterou jsem přenášel svoji váhu,“ popisoval Michal Hladík.

Studenti také kreslili obrázky a stavěli ze stavebnice. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby při tom nesimulovali postižení rukou. „Měla jsem k dispozici jen jednu ruku. Bylo to hodně náročné na koordinaci. Papír mi ujížděl. Pomáhala jsem si hrudníkem,“ svěřila se Alice Skalníková. Připadala si méněcenná. „Vůbec si nedokážu představit, že bych byla postižená. Stačí mi, když na den ztratím hlas a nemohu mluvit,“ popisovala studentka. Litovala ty, kteří jeli na invalidním vozíku, i když věděla, že jsou zdraví. „Když nemohli přejet, chtěla jsem jim pomoci,“ řekla Alice Skalníková.

Jako bez obou rukou se na chvíli ocitla Zuzana Marková. „Měla jsem hrozný pocit. Nemohla jsem nic dělat. Když si to člověk nezkusí, tak si neuvědomí, jak se postižení asi cítí,“ podotkla studentka. Kostky stavebnice dohromady nedala, bezradně se dívala na spolužačky. Ty mohly jednu ruku použít.

Zkušenosti

Společně s Vladimírem Šmahelem přijela také Veronika Foltová. V dětství prodělala obrnu. Dnes se neobejde bez vycházkové hole. „Nevydržím dlouho chodit ani stát, mám problémy se stabilitou. Vyrůstala jsem mezi hendikepovanými lidmi. Každý den se setkám s někým, kdo se nemůže někam dostat,“ uvedla Veronika Foltová. Velkým problémem jsou pro tělesně postižené lidi vysoké obrubníky, ale i toalety. „Bývají u nich úzké dveře, chybí madla. Bezbariérové by měly být všude,“ míní Veronika Foltová. Podle ní tam, kde chybí výtah, by měl být k dispozici alespoň schodolez.

Autor: Květuše Korbářová

22.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies