Dramatický konec své dovolené zažívá v Řecku pardubický překladatel a tlumočník Filip Zajíček.

„V pátek večer jsme odjeli bez problémů vlakem z řecké Soluně. Dojeli jsme k makedonským hranicím, kde nás v noci zastavila necelá tisícovka imigrantů. Uprchlíci seděli na železničních kolejích a po pěti hodinách náročného vyjednávání s řeckými policisty odmítli náš vlak pustit dál," líčí přímo z místa Filip Zajíček.

Úspěch? Vlak se nakonec rozjel

„Nakonec jsme byli rádi, že se vlak v sobotu kolem jedné ráno vůbec rozjel. Chvíli to vypadalo, že zůstane stát na místě a utečenci ho nikam nepustí," popisuje pardubický tlumočník a překladatel.

Běženci popíjejí v baru a slaví

„Běženci posedávají a popíjejí v nádražním baru. Náš návrat zpět do Soluně slaví jako své velké vítězství," říká Filip Zajíček. „Uprchlíci se pokusili dostat i přímo do lokomotivy, ale to se jim naštěstí nepodařilo," pokračuje mladý Pardubák.

„Mezi imigranty jsou Arabové i lidé se středoasijskými rysy," podotýká tlumočník a překladatel.

Kdo využívá Balkánskou cestu?

Balkánskou cestu využívají především běženci z Afriky, Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí Blízkého východu. Ti ze svých domovů utíkají nejčastěji před válkou, sektářským násilím a bídou.

Jejich cesta obvykle vede přes Turecko, Řecko, Makedonii, Srbsko a Maďarsko do bohatších zemí Evropské unie.

Z Řecka do Makedonie se často přesouvají v noci pěšky po železničních kolejích, aby nesešli z cesty.