VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V sobotu uplyne sto let od atentátu v Sarajevu

Orlickoústecko - Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Kterýho Ferdinanda, paní Müllerová?" otázal se Švejk… Tak zní začátek světově proslulého Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.

27.6.2014
SDÍLEJ:

František Ferdinand d'Este s rodinou. Foto: archiv

A kteréhože Ferdinanda? V sobotu uplyne sto let od chvíle, kdy byl v Sarajevu Gavrilo Principem spáchán atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku, hraběnku Chotkovou.

Tragický incident předznamenal první velký masakr dvacátého století, první světovou válku, kterou historikové označují také jako Velkou válku.

Válka změnila osudy milionů lidí

Válečný konflikt zásadním způsobem ovlivnil životy milionů lidí, ať už to byli vojáci bojující na frontách, nebo lidé strádající v zázemí, kteří museli snášet dopady války. Mnoho ročníků mužů narukovalo do válečné vřavy, mnoho z nich se z fronty nevrátilo. Jména padlých najdeme i dnes na pomnících ve městech i nejmenších vesničkách. Jsou smutným dokladem toho, kolik mužů našlo v první světové válce smrt. Byli to někdy i otcové a synové, bratři…

Pojďme ale na začátek. Jak vnímali lidé první zprávy o zavraždění následníka rakousko – uherského trůnu? V Lanškrouně, podobně jako v řadě dalších míst, se uskutečnilo smuteční zasedání obecního zastupitelstva, ze kterého byl do Vídně odeslán kondolenční telegram. Lanškroun měl k následníkovi trůnu zvláštní vztah. Zhruba měsíc před svou smrtí totiž arcikníže František Ferdinand d´ Este nasadil v zastoupení císaře kardinálský biret lanškrounskému rodákovi Friedrichu Gustavu Pifflovi. Ten se po dobu Velké války snažil v diecézích realizovat četné pobožnosti a pomáhal vojákům v poli prostřednictvím činnosti vojenských útulků. Mnohokrát intervenoval za válečné zajatce a navštěvoval nemocnice se zraněnými…

Připravujeme seriál věnovaný válce

Orlický deník připravuje seriál věnovaný I. světové válce. Měly by se v něm objevit příběhy konkrétních lidí, rodin, dobové dokumenty, citace z deníků a vzpomínek přímých účastníků bojů na frontě. Do tvorby seriálu se mohou zapojit i čtenáři. Pokud máte v rodinných archivech písemnosti či fotografie z doby I. světové války a jste ochotni je redakci zapůjčit, rádi je zveřejníme.

Už dnes můžeme prozradit, že byla redakci zapůjčena vzácná písemnost, rozsáhlé válečné i poválečné vzpomínky Josefa Špinlera z Dolní Dobrouče. Redakci je poskytl jeho syn Jan Špinler. „Tatínkovy písemné vzpomínky opatruje moje sestra Anna. A já jsem si řekl, že by se mohly zveřejnit, když hledáte materiály k první světové válce. Sám si pamatuji ještě ze svých předškolních let, že tatínek vyprávěl o tom, jak jezdil s koňmi na Piavě. Byl zemědělec, byl hodně zaměstnaný. Ale v neděli odpoledne vždycky seděl doma u stolu a mně jako klukovi bylo divné, proč pořád píše do takové knížky písmenko po písmenku. Měl takové taháky, na které si dělal poznámky a pak vše zapisoval do té knihy. ´Jeníku, to píšu o tom, co jsem zažil v první světové válce´, říkal mi. A kniha, kterou nakonec ručně napsal a nazval ji Moje vzpomínky, je pozoruhodným záznamem všeho, co prožil," říká Jan Špinler.

Pokud máte i vy v pozůstalostech po svých dědech a pradědech podobné materiály a chtěli byste se o ně podělit se čtenáři, pište na e-mail 
karel.pokorny@denik.cz.

(ký, bor)

Autor: Redakce

27.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies