VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Studeném výstava oživila příběhy „z vojny“

Studené - „Nejmilejší Andulo, jsem dosud živ a zdráv a mám se jako obyčejně," psal Andule Koskové „z vojny" Mikuláš Friml, když se ani po čtrnácti měsících „v poli" nedočkal vytoužené dovolené. 

28.7.2014
SDÍLEJ:

Z vernisáže výstavy Válka našich dědů ve Studeném.Foto: Michal Horák

Z Velké války se vrátil, ale nevzali se… Nejen tento příběh nenaplněné lásky odkryla výstava Válka našich dědů, která se od pátku do neděle konala ve Studeném.

„Bohužel, lidská paměť je krátká"

Ze Studeného a osady Bořitov bylo odvedeno více než sedm desítek mužů. Všechna jména se bohužel asi už nikdy nepodaří dohledat. „Informace a fotografie jsme dohledávali v archivu i po lidech, částečně se nám to podařilo. Ale bohužel, lidská paměť je krátká," vzpomíná na měsíce trvající úsilí Jaroslav Čada, který výstavu uspořádal spolu s Petrem Hažmukou, Otou Pavlišem, Ondřejem Šubrem a s podporou obce.

Se zapálením muže, kterého zajímá vojenská historie, nadšeně připomíná, že se podařilo najít dva deníky vojáků – místních rodáků. Právě jim byla výstava především věnována. „Možná je výstava špatné slovo, já osobně to chápu jako vzpomínku na těžkou dobu, která začala před sto lety, vzpomínku na lidi, kteří byli nezávisle na své osobní vůli nuceni odejít z domovů na dlouhé čtyři roky, aby se poté s velkými či menšími šrámy na duši nebo na těle vrátili domů. A to ať už jako českoslovenští legionáři, nebo jako rakouští vojáci. Jako vzpomínku na ty, kteří to štěstí neměli a nevrátili se a odpočívají daleko od svých domovů," uvedl Jaroslav Čada.

Vzpomenuli na ty, co padli

„Ctěný pane řídící, se srdečným pozdravem sdělujeme vám smutnou zprávu, že zase jeden náš občan již není mezi živými. Proto přenášíme na vás tu smutnou úlohu sděliti to jeho matce…" Podobných dopisů přišlo do Studeného dvanáct, z Bořitova padlo o pár mužů méně. „Potěšilo mne, že si na ně organizátoři výstavy vzpomněli. Moji babička s dědečkem přišli o syna, ani nevěděli, kde padl. Byl to můj strýček Josef Bárnet," svěřila se Milada Matyášová. Právě ona Jaroslavu Čadovi zapůjčila dopisy, které z vojny své milé Andule posílal Mikuláš. Byla to její kmotřička a protože z její rodiny o ně nikdo neměl zájem, uchovávala je doma.

Poznali nezájem i úctu potomků

Nezájem, provázený třeba pálením korespondence, byl jedním z přístupů, s nímž se Jaroslav Čada při svém pátrání setkal. Poznal ale i opačný přístup: „Naopak jsou rodiny, které si těchto věcí váží. Jedna rodina jako památku uchovává zakrvácenou fotografii jejich předka, který padl. Rakousko-uherská armáda poté jeho věci poslala domů, včetně té fotografie."

Nad fotografiemi a informacemi o těch, kdo měli štěstí a vrátili se, vzpomínali a diskutovali bratři Lubomír a Oldřich Frimlovi. Jejich dědeček Josef Friml byl mezi těmi šťastnými. „Mě to zajímalo už jako dítě, ale byla doba, kdy o tom rodiče ani nechtěli mluvit. Teprve postupně jsem se dozvídal víc a víc," prozradil Lubomír Friml. I on s bratrem na výstavu přispěli fotografií, která dlouhé roky na svou chvíli čekala v kufru pod postelí.

Jaroslav Čada připomíná i deníky, které se podařilo najít, a vypráví: „Je úžasný pocit tím listovat. Ale zároveň z těch řádků mrazí. Je tam spousta detailů. Ti muži byli vytrženi od rodin, nevěděli, co se děje. Často je to psané s naivitou, byli to kluci z horské vesnice, kteří se ocitli daleko… Žasnoucí voják Fráni Šrámka, to je přesně ono."

Autor: Šárka Mikulecká

28.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Pavel Bělobrádek
2 7

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Jiná tvář Manchesteru: solidarita i jídlo zdarma

Po úterním bombovém útoku v hale v britském Manchesteru ve městě nezavládl jen smutek a beznaděj. Tragická událost naopak ukázala pozitivní reakce místních obyvatel a snahu pomoci.

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies