VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ve Studeném výstava oživila příběhy „z vojny“

Studené - „Nejmilejší Andulo, jsem dosud živ a zdráv a mám se jako obyčejně," psal Andule Koskové „z vojny" Mikuláš Friml, když se ani po čtrnácti měsících „v poli" nedočkal vytoužené dovolené. 

28.7.2014
SDÍLEJ:

Z vernisáže výstavy Válka našich dědů ve Studeném.Foto: Michal Horák

Z Velké války se vrátil, ale nevzali se… Nejen tento příběh nenaplněné lásky odkryla výstava Válka našich dědů, která se od pátku do neděle konala ve Studeném.

„Bohužel, lidská paměť je krátká"

Ze Studeného a osady Bořitov bylo odvedeno více než sedm desítek mužů. Všechna jména se bohužel asi už nikdy nepodaří dohledat. „Informace a fotografie jsme dohledávali v archivu i po lidech, částečně se nám to podařilo. Ale bohužel, lidská paměť je krátká," vzpomíná na měsíce trvající úsilí Jaroslav Čada, který výstavu uspořádal spolu s Petrem Hažmukou, Otou Pavlišem, Ondřejem Šubrem a s podporou obce.

Se zapálením muže, kterého zajímá vojenská historie, nadšeně připomíná, že se podařilo najít dva deníky vojáků – místních rodáků. Právě jim byla výstava především věnována. „Možná je výstava špatné slovo, já osobně to chápu jako vzpomínku na těžkou dobu, která začala před sto lety, vzpomínku na lidi, kteří byli nezávisle na své osobní vůli nuceni odejít z domovů na dlouhé čtyři roky, aby se poté s velkými či menšími šrámy na duši nebo na těle vrátili domů. A to ať už jako českoslovenští legionáři, nebo jako rakouští vojáci. Jako vzpomínku na ty, kteří to štěstí neměli a nevrátili se a odpočívají daleko od svých domovů," uvedl Jaroslav Čada.

Vzpomenuli na ty, co padli

„Ctěný pane řídící, se srdečným pozdravem sdělujeme vám smutnou zprávu, že zase jeden náš občan již není mezi živými. Proto přenášíme na vás tu smutnou úlohu sděliti to jeho matce…" Podobných dopisů přišlo do Studeného dvanáct, z Bořitova padlo o pár mužů méně. „Potěšilo mne, že si na ně organizátoři výstavy vzpomněli. Moji babička s dědečkem přišli o syna, ani nevěděli, kde padl. Byl to můj strýček Josef Bárnet," svěřila se Milada Matyášová. Právě ona Jaroslavu Čadovi zapůjčila dopisy, které z vojny své milé Andule posílal Mikuláš. Byla to její kmotřička a protože z její rodiny o ně nikdo neměl zájem, uchovávala je doma.

Poznali nezájem i úctu potomků

Nezájem, provázený třeba pálením korespondence, byl jedním z přístupů, s nímž se Jaroslav Čada při svém pátrání setkal. Poznal ale i opačný přístup: „Naopak jsou rodiny, které si těchto věcí váží. Jedna rodina jako památku uchovává zakrvácenou fotografii jejich předka, který padl. Rakousko-uherská armáda poté jeho věci poslala domů, včetně té fotografie."

Nad fotografiemi a informacemi o těch, kdo měli štěstí a vrátili se, vzpomínali a diskutovali bratři Lubomír a Oldřich Frimlovi. Jejich dědeček Josef Friml byl mezi těmi šťastnými. „Mě to zajímalo už jako dítě, ale byla doba, kdy o tom rodiče ani nechtěli mluvit. Teprve postupně jsem se dozvídal víc a víc," prozradil Lubomír Friml. I on s bratrem na výstavu přispěli fotografií, která dlouhé roky na svou chvíli čekala v kufru pod postelí.

Jaroslav Čada připomíná i deníky, které se podařilo najít, a vypráví: „Je úžasný pocit tím listovat. Ale zároveň z těch řádků mrazí. Je tam spousta detailů. Ti muži byli vytrženi od rodin, nevěděli, co se děje. Často je to psané s naivitou, byli to kluci z horské vesnice, kteří se ocitli daleko… Žasnoucí voják Fráni Šrámka, to je přesně ono."

Autor: Šárka Mikulecká

28.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
26 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies