Husákovy děti, narozené v polovině 70. let, odrodily své první děti a populační boom minulých let je za námi.
A tak jak nižší porodnost, tak i časté vystěhovalectví způsobuje, že Východočechů opět začalo ubývat.
Třeba v Královéhradeckém kraji dosud nejvíce obyvatel v jeho novodobé historii žilo loni na konci třetího čtvrtletí, a to 554 912. Současný stav je o 575 lidí pod touto rekordní hodnotou.
Pardubický kraj se naproti tomu od počátku roku ještě rozrostl, ale jen o 201 obyvatel na současných 517 365 lidí. Hlavně díky Pardubicku, kam se přistěhovalo více než 1700 lidí. Podobně kladnou bilanci má také Hradec Králové s okolím, venkovské okresy však celkovou bilanci otáčejí do minusu.
Průmyslové Pardubicko láká přistěhovalce na rozsáhlou nabídku pracovních míst a nízkou míru nezaměstnanosti. Mnoho nových obyvatel přišlo ze zahraničí, zvláště ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Zbytku kraje stěhování přineslo úbytek obyvatel, na Chrudimsku o 34, na Svitavsku o devět a na Orlickoústecku o 28 lidí.
Začínají se vylidňovat i všechny venkovské okresy Královéhradeckého kraje. Nejvíce lidí ubylo v okresech Jičín a Náchod, a to 184 a 192. Zvýšení počtu obyvatel o 60 zaznamenal jen okres Hradec Králové.
Oproti roku 2010 klesl rovněž počet sňatků, rozvodů a potratů.
„Jde o další úbytek, který bude velmi pravděpodobně pokračovat i nadále, neboť početně silné generace lidí narozených v sedmdesátých letech již věk vyšší sňatečnosti překročily,” uvedli statistici.
Ještě větší pokles byl zaznamenán u rozvodů.
Ve východních Čechách se narodilo od ledna přes 8000 dětí, celorepublikově 83 tisíc dětí. S klesající porodností se mírně snížil i průměrný počet dětí narozených jedné ženě. V letech 2009 a 2010 se pohyboval kolem hodnoty 1,49, nyní je to 1,44 dítěte. Průměrný věk matek při porodu byl v prvních třech čtvrtletích roku 29,7 roku, o desetinu vyšší než loni. „Nejčastějšími rodičkami byly ženy ve věku 30 až 32 let, mezi prvorodičkami bylo nejvíce osmadvaceti a devětadvacetiletých,” sdělili statistici.
Pokračuje také růst podílu dětí narozených mimo manželství, který se zvýšil ze 40,1 % v 1. až 3. čtvrtletí loňského roku na 41,5 procenta.
Východní Čechy se mohou pyšnit dvěma primáty: žije tu druhá nejstarší obyvatelka země (a zároveň nejstarší rodilá Češka) a nejstarší muž země.
Marie Fišerová z Hořic na Jičínsku na konci listopadu v plné svěžesti oslavila 107. narozeniny, Karel Kašpárek z Náchoda bude mít příští týden 106. narozeniny.
Rozvodem letos celorepublikově skončilo 20 500 manželství. Také zde byl zaznamenán pokles, a to o 2800 ve srovnání s loňskem. Podíl manželství končících rozvodem se proto vrátil zpět pod hranici 50 procent, zaznamenanou v roce 2010. Předběžný údaj pro první tři čtvrtletí je 45 procent, ale definitivní podíl bude zřejmě vyšší. Česko má však i nadále jednu ze tří nejvyšších rozvodovostí v Evropě. Nejčastěji se manželé rozvádějí dva roky až pět let po svatbě.
Největší podíl na celkovém nárůstu počtu obyvatel celého Česka měl příliv cizinců. Zahraniční migrací přibylo podle údajů ministerstva vnitra za prvních devět měsíců tohoto roku v Česku 10 900 obyvatel.
Nejvíce cizinců přišlo do České republiky ze Slovenska, a to 2100. Celkem žilo ke konci září podle ministerstva vnitra v Česku 80 235 Slováků.
Na druhém místě byli Ukrajinci, kterých se za tři čtvrtletí tohoto roku přistěhovalo 1500, a třetí nejvyšší počet přistěhovalců byl z Ruska, odkud do ČR přišlo 1300 lidí.
Celkový počet Ukrajinců v Česku činil 109 012, Rusů bylo 28 142.
Dohromady bylo k 30. září v ČR registrováno 408 036 cizinců s povoleným pobytem, podíleli se tak na české populaci 3,9 procenta. To je jedno z nejnižších čísel na světě, Česko má stále velmi stejnorodou populaci s nízkým počtem národnostních menšin a cizinců.