VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zámecké divadlo v Litomyšli patří mezi evropské unikáty

Litomyšl - Již na konci 17. století byly v Litomyšli k vidění první divadelní hry v piaristických školách. Byly hrány latinsky, jen výjimečně zazněla čeština, a sloužily nejen k procvičování latiny, ale žáci se prostřednictvím divadla učili vystupování na veřejnosti a komunikaci.

1.7.2013
SDÍLEJ:

Interiér zámeckého divadla v Litomyšli. Foto: Zdeňka Kalová

V Litomyšli se hrálo v budově bývalé piaristické školní budově, nyní jde o budovu muzea. Dochovala se zpráva o tom, že v roce 1670 se hrála velikonoční hra o Kristově utrpení. V jakých prostorách dnešního muzea se hrávalo, není přesně známo. Jisté však je, že divadelní scéna zanikla po požáru roku 1775 a že nebylo již obnoveno i díky nařízení císařovny Marie Terezie, která zrušila studentská veřejná divadelní představení.

Divadlo v Litomyšli žilo však dále. V roce 1796 začala z podnětu hraběte Jiřího Josefa z Valdštejna – Vartemberka výstavba barokního zámeckého divadla přímo v areálu litomyšlského zámku. Pan hrabě byl motivován touhou žít kulturně za svých letních pobytů na zámku v Litomyšli stejně jako v zimě ve Vídni. Nebyla to pravděpodobně první snaha vybudovat na zámku divadelní scénu. Stejný úmysl měl zřejmě již v roce 1767 hrabě Jiří Kristián z Valdštejna-Vartemberka, který také podlehl tehdejší módě mít na svém panství malé divadlo.

Místní umělci

Sál ve druhém  poschodí však ještě během stavby vyhořel. Druhé, provizorní zámecké divadlo, bylo od roku 1791 umístěno v přízemí zámecké budovy, bylo však brzy přestavěno na šatnu.
Nové dřevěné divadlo kukátkového typu začalo tedy vznikat v roce 1796 na místě zrušené mandlovny a solnice. Zde se vydláždila podlaha, která se pokryla prky, postavila se galerie, jeviště bylo vybaveno jednoduchou dřevěnou mašinérií pro výměnu dekorací na otevřené scéně, např. posuvné rámy na kulisy, spouštěcí osvětlovací zařízení, přístroj na vytvoření efektu deště apod. To vše zhotovil litomyšlský truhlář Václav Bonaventura, který vytvořil také portál a provedl úpravy dřevěného hlediště. S Bonaventurou spolupracoval také místní řezbář Jiří Bartoš, který udělal řezbářské detaily pozlacené následně štafířem Janem Birnem. Interiér byl vyzdoben klasicistními malbami Dominika Dvořáka, který je také autorem maleb v některých zámeckých místnostech. Kulisy vytvořil dvorní divadelní malíř a jeden z nejvýznamnějších středoevropských scénografů druhé poloviny 18. století Joseph Ignatz Platzer, který byl také autorem dekorací pražského Nosticova (Stavovského) divadla a především dvorního divadla ve Vídni.

Platzer vytvořil mj. také výpravu k vůbec prvnímu představení Mozartova Dona Giovanniho, které se konalo v Praze v roce 1787. Dodnes se od J. I. Platzera zachovaly dvě opony a šestnáct kulisových souborů. Vše je uloženo v zámeckém depozitáři. Hlediště bylo připraveno až pro 150 diváků z řad šlechty i pozvaného měšťanstva. Pro toto publikum byla určena naproti hledišti hlavní větší lóže a vedle osm malých lóží. Přízemí divadla bylo určeno pro zaměstnance zámku. Představení navštěvovali také profesoři a studenti piaristických škol. Orchestr, který čítal až dvacet členů, většinou nejspíš z řad litomyšlských hudebníků, byl v přední části oddělen parapetem.

Komedie

Poprvé se v nově zřízeném divadelním sále hrálo 23. dubna 1798. Scéna byla určena především pro romantické činohry, dobové frašky a konverzační komedie s milostnými zápletkami, které byly tehdy oblíbené ve Vídni. Na programu divadla byly tedy i hry převzaté z Burgtheatru. Oblíbené byly hry Friedricha Wilhelma Zieglera, např. jeho rytířská fraška Milenec a sok v jedné osobě, hry Augusta von Kotzebue, který patřil k nejoblíbenějším vídeňským autorům té doby vůbec. Hlavním organizátorem představení byl hrabě Jiří Josef z Valdštejna – Vartemberka, který osobně rozděloval role, a to i pro sebe. Sám si vybíral postavy náročnější, často komického charakteru nebo postavy šlechticů. Vedle něj vystupovali v hrách jeho příbuzní, přátelé, ale i zaměstnanci zámku. Hrávalo se především německy nebo francouzsky. Zajímavostí je rozhodně i skutečnost, že majitelé divadla dbali na bezpečnost. Mezi diváky byli přítomni vždy kominíci, kteří vybaveni koženými měchy naplněnými vodou plnili funkci požárního dozoru.
Po roce 1807 divadelní život na čas ustal. Jeho oživení přišlo až po smrti Jiřího Josefa, když panství v roce 1825 převzal jeho syn Antonín. Díky přesné evidenci víme, že v letech 1827 – 1845 bylo sehráno třicet sedm her. I v tomto období zde účinkovali příslušníci hraběcí rodiny a jejich přátelé.

Unikát

Díky finančním problémům divadelní činnost Valdštejnů v polovině 19. století upadla. Poté, kdy litomyšlské panství roku 1855 koupil bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis, bylo zámecké divadlo dějištěm jen občasných představení ochotníků z města a slavnostních akademií, např. v roce 1880 na počest návštěvy Bedřicha Smetany. V roce 1900 využil zámeckého divadla k několika představením MUDr. Bedřich Welz (1866-1922), významná litomyšlská kulturní osobnost té doby. Po roce 1949, kdy byl zámek otevřen k prohlídkám, se zámecké divadlo zpřístupnilo i veřejnosti. K dvoustému výročí vzniku divadla sehrál v dubnu 1998 v divadle ochotnický spolek Zámecké divadlo Milislav obnovenou premiéru hry F. W. Zieglera Milenec a sok v jedné osobě, tedy hru, kterou bylo v 18. století divadlo otevřeno.

Barokní zámecké divadlo v Litomyšli patří mezi unikáty nejen u nás, ale i v zahraničí. Dnes je litomyšlské zámecké divadlo vedle divadel ve švédských zámcích Drottningholm a Gripsholm nebo v Českém Krumlově jednou z nejvýznamnějších divadelních památek z 18. století v Evropě. Je až neuvěřitelné, že divadlo přežilo dvě století bez modernizací, že se vybavení divadla zachovalo až do dnešních dnů celkem bez větších ztrát a změn.
Dnes slouží divadélko jako místo občasných koncertních a divadelních představení. Veřejnosti je přístupné v rámci běžných prohlídek zámku.

MILAN BÁČA

Autor: Redakce

1.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
10 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies