VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Země v Pardubicích vydává další stopy z historie města

Pardubicko - Archeologové objevili tento rok množství nálezů sahajících stovky let do minulosti.

17.12.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Studny u Stéblové byly zřejmě pozůstatky původní polohy obce. Ta se celá musela stěhovat poté, co kvůli výstavbě rybníků v okolí Pardubic rodem Pernštejnů stoupla hladina spodní vody, která obec silně podmáčela. Foto: Východočeské muzeum Pardubice

Skoro to vypadá, že kamkoliv se v Pardubicích a okolí hrábne do země, vypadne obrazně řečeno poklad. Pod povrchem leží historie.

Poslední nález se pár metrů za hradbami pardubického zámku podařilo odkrýt při melioračních pracích v Tyršových sadech. Archeologové našli pozůstatky něčeho, co by měla být stavba pravděpodobně z konce 15. století. Z doby, kdy o podobě Pardubic víme jen velmi málo.

Jiná barva půdy

V zemi souběžně několik metrů od sebe ležely trámy. Jejich význam ale může být větší, než jen obyčejné kusy dřeva. „Šlo o trámy ukotvené na místě dřevěnými piloty. Přítomnost archeologických situací prozradila mimo jiné odlišná barva půdy. Kolem zámku je písčité podloží, které vznikalo za přispění řek Labe i Chrudimky, ale mezi ním ležela tmavší půda. Odlišné zbarvení půdy způsobila voda, která zde ukládala sedimenty. Šlo tedy buď o upravený vodní tok například rameno Chrudimky, nebo o lidmi upravenou přírodní prohlubeň," vysvětluje archeolog Tomáš Zavoral.

Účel neznámý

Trámy byly velice pravděpodobně zapuštěny do břehu a dost možná překryty hliněným náspem. Mezi nimi tak mohlo být vodní koryto, které mělo břehy zpevněné pomocí dřevěné konstrukce.

„Nálezy zbytků živočichů ze dna naznačují jak proudící, tak stojatou vodu. K čemu ale stavba sloužila, zdali byla součástí nějakého systému, nemůžeme na základě několika viditelných torz dřeva říci. Nacházela se v blízkosti hradu, ale o podobě a uspořádání města, stavu opevnění a dalších bodech není mnoho představ. Podobu Pardubic nám na rytině zanechal Jan Willenberg a ta je až z roku 1602. To už je několik desetiletí po době, kdy se města plně chopil rod Pernštejnů a v první polovině šestnáctého století realizoval mohutnou stavební činnost, která starší nálezy překryla. Do jejich éry je to, co se podoby města týče, slepé místo," dodává Tomáš Zavoral.

Datum určí na rok

S datem vybudování tohoto vodního díla by archeologové neměli mít zvláštní potíže. S datací pomáhá v archeologii neocenitelná věda – dendrochronologie a to s přesností na jeden rok.
Využívá k tomu letokruhů stromů. Podle jednotlivých kruhů se totiž dá s jistotou na rok určit, kdy byl strom poražen. Metoda je velice spolehlivá. Každý letokruh odráží klimatické podmínky daného roku s takovou přesností, že jej lze užívat k přesné dataci. Dřevo užité jako stavební materiál tak představuje jeden z pevných bodů archeologického výzkumu.

Pozor na chytáky

„I to má ale své mouchy. Je potřeba mít několik vzorků s dostatečným počtem letokruhů a důležitý je především takzvaný podkorní letokruh, který se často nedochová. Důležité je i počítat se skutečností, že dřevo nebylo používáno ihned po skácení stromu, nebo že se použilo vícekrát. Pokud bychom k této metodě nepřistupovali obezřetně, docházelo by k nemalému zkreslení," dodává Tomáš Zavoral.

Stéblovou stěhovali

Zajímavé výsledky přinesl nedávný výzkum při stavbě mimoúrovňové křižovatky u Stéblové, který odhalil část zaniklé vesnice včetně studen.
„Domníváme se, že se jedná o původní ves Stéblovou, která byla přesunuta do současné polohy kvůi Pernštejnům a jejich stavbám rybníků. Dřevěné konstrukce ze studen byly právě podrobeny dendrochronologické analýze a ta vyřkla datum 1331, tedy dobu života vesnice, která byla později přesunuta," podotýká archeoložka Kristýna Bulvová.

Je to jeden z mála zdárných příkladů, jak zpřesnit interpretace a především jak propojit zprávy z písemných pramenů s prameny hmotnými. O možnosti stěhování obce si totiž její představený s Pernštejny dopisoval.

Autor: Jiří Sejkora

17.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Deště a tající sníh zvedají na desítce mít v Česku hladiny toků

Povodňový stupeň pohotovosti dnes brzo ráno hlásily tři měřicí stanice, Dalečín a Veverská Bítýška na Svratce a Pertoltice na Liberecku na Panenském potoce. V některých případech za to může nahromaděný led. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zákaz vjezdu starým autům. Brno zvažuje nízkoemisní zónu uvnitř velkého okruhu

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Změnit trasu při cestování po Brně budou muset řidiči starých automobilů pokud magistrát zavede nízkoemisní zóny. Jejich studii v úterý brněnští radní schválili. Auta s vysokým množstvím škodlivin ve výfukových plynech podle plánu čeká zákaz vjezdu do významné části města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies