VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Život je tady jednodušší,' říká arménský rodák

Pardubice - Do České republiky se poprvé dostal jako voják v osmdesátých letech. Po vypuknutí bojů o Náhorní Karabach se v roce 1993 vrátil

1.6.2012
SDÍLEJ:

Valentin BadalyanFoto: archiv

O Češích se často říká, že jsou vůči cizincům rezervovaní až nepřátelští. Podobné názory ale rozhodně nesdílí Valentin Badalyan – rodák z Arménie, který už téměř dvacet let žije v České republice. A nedá na ni dopustit!

„Možná, že tu existují skupiny lidí, kteří nenávidí cizince. Já tady ale mám spoustu kamarádů, zvykl jsem si tu a jsem tu spokojený," říká Valentin s tím, že měl možnost odejít do USA, ale vybral si pro život právě Pardubice.

Poprvé se do České republiky dostal v roce 1985.

„V Jerevanu jsem pracoval v továrně na čokoládu. Do tehdejšího Československa jsem přijel jako voják. Vím, že mnozí starší lidé jsou na toto téma citliví. Já jsem to ale nevnímal tak, že sem přicházím jako nějaký okupant, byla to pro mě práce. A udělal jsem si tady spoustu kamarádů," vypráví pardubický živnostník, který letos oslaví dvaašedesáté narozeniny. Není bez zajímavosti, že jako voják měl posádku v Lázních Bohdanči.

Pomohli kamarádi

Právě čeští kamarádi mu v dalších letech hodně pomohli. V roce 1991 opustila sovětská vojska československé území a Valentin Badalyan se tak vrátil domů. Jenže právě v té době se začala situace v Arménii prudce zhoršovat, hlavně kvůli konfliktu o území Náhorního Karabachu. Na pozvání českých přátel se Valentin Badalyan v roce 1993 dostal zpátky do České republiky, kde už zůstal.
Získal tu živnostenské oprávnění a v Pardubicích podniká dodnes. Patří mu restaurace na Pernštýnském náměstí, malý ruský obchod v Pernštýnské ulici a má rovněž firmu vyrábějící sladkosti, konkrétně sušené ovoce s oříšky v čokoládě.

Jazyk není problém

„V Arménii je těžký život. Není tam ropa ani moře… Mám tam rodinu, které se snažím finančně vypomáhat," sděluje Valentin Badalyan s tím, že jeho děti žijí v České republice a mají už i české občanství.
Říká se, že naučit se český jazyk je pro cizince tvrdým oříškem. „Pro mě to problém nebyl. Když chce člověk žít v nějaké zemi, tak se podle mého názoru musí naučit tamní jazyk. Já jsem zde nechodil do školy, takže třeba česky píši s chybami. Ale moje děti už umí psát bezchybně a mluví bez přízvuku," podotýká arménský rodák.

V České republice je prý život o hodně jednodušší než v Arménii. Pokud se ale Valentina Badalyana zeptáte, co mu zde chybí, tak neváhá: „Chybí mi náš arménský sýr. Každý, kdo za mnou z Arménie přiletí, tak mi musí alespoň jeden kilogram sýra přivézt. Sám si také vždy přivezu, když se vypravím na návštěvu do Arménie, ale nikdo mi ho pak nesmí jíst," říká s úsměvem.

LUKÁŠ DUBSKÝ

Autor: Redakce

1.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
50 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies