VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zámkem Kozlem provádí skřet Radouš

Jen ho poprvé spatříte a budete mít co dělat, abyste se netřásli strachy a neměli z něj bobky. Což, uznejte, by zrovna na zámku jménem Kozel nebylo příliš stylové. Řeč je o Radoušovi, dávném postrachu krajiny na jih a východ od královského města Plzeň.

22.6.2012
SDÍLEJ:

Zámek Kozel nedaleko Starého PlzenceFoto: archiv zámku

Tenhle tvor s oslíma ušima, kozí bradkou a zuby tak velkými, jaké mají snad jen divočáci, neváhal ve své krutosti vztáhnout ruku i na své děti. Kolik je jich - a jejich nebohých matek - ubil jenom proto, že se v podobě potomků zrcadlila jeho vlastní příšerná tvář! Prohlídka zámku Kozel ve společnosti strašlivého skřeta Radouše, na cestě k otevření 13. komnaty, je jen pro ty nejotrlejší povahy. A to i přesto, že se Radouš v poslední době prý dal na pokání…

Zámek Kozel v klasicistním stylu, byl vystavěn na konci 18. století na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a rozsáhlým rybníkem, uprostřed starého osídlení, které je bohaté na archeologické nálezy, které byly ze zámku přemístěny do plzeňského muzea. Název zámku je odvozován od pověsti, kdy pohané obětovali svým bohům kozla.

Stavbu zámku vedl Václav Haberditze na objednávku Jana Vojtěcha Černína z Chudenic, který byl nejvyšším lovčím Království českého (1745 - 1816). Zámek měl být sice prostý, jednalo se o čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří, ale pohodlný, určený pro lovy a letní odpočinek.

V polovině 90. let 18. století byly k zámku, dle návrhu Ignáce Palliardiho, doplněny kaple, jejímž protějškem je jízdárna a konírna, které tvoří protějšek lokajna. Na výzdobě interiéru se významně podílel pražský malíř Antonín Tuvora, který technikou „al secco" vyzdobil plochy stěn většiny místností.

Původní mobiliář je ojedinělou ukázkou umění a řemesel v období rokoka a klasicismu. Na místě původních stájí po levé straně vchodu bylo roku 1832 dodatečně vystavěno a upraveno malé divalo, na něž navazuje prostor knihovny. Vojtěch Černín byl bezdětný a panství roku 1816 zdědil prasynovec hrabě Kristián Vincenc z Valdštejna - Vartemberka.

Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým přírodně krajinářským parkem. Jeho současná podoba pochází z doby Valdštejnů a je dílem zámeckého zahradníka F. X. France, neobyčejně vzdělaného člověka se zálibou v prehistorii.

Zámek Kozel je jedním z deseti míst, kde na Vás čeká romantika, poučení a zároveň zábava, magická atmosféra se spoustou zážitků i dobrodružství. S „cestovním pasem" v ruce budete vedeni skřetem Radoušem k řešení rébusu jako pointy celé prohlídky. Pokud tajenku odhalíte, získáte klíč a přiblížíte se tak na cestě k otevření 13. komnaty.

Projekt Otevřete 13. komnatu - Odhalte tajemství českých hradů a zámků je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Projekt Otevřte 13. komnatu…

Autor: Redakce

22.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úsměvy a objímání jen pro fotografy. Mayová s Junckerem se ještě mnohokrát střetnou kvůli brexitu a bude to zřejmě tvrdé.
8

Brexit: Mayová odmítla striktní pravidla EU, pro Brity chce volný pohyb

Ilustrační foto.
1 8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

V Německu zatkli švýcarského špióna. Mohl sledovat daňové vyšetřovatele

Německá policie zadržela ve Frankfurtu nad Mohanem špiona. Státní zástupce uvedl, že občan Švýcarska je podezřelý z toho, že od „roku 2012 pracoval pro zpravodajskou službu cizí země".

Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna, říká herec Václav Helšus

/ROZHOVOR/ Václav Helšus nedávno oslavil 70. narozeniny. Kulaté jubileum nebylo jediným důvodem k rozhovoru.

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies