VYBERTE SI REGION

Archiv není mrtvá instituce

Horšovský Týn /ROZHOVOR/ - Rozhodli nahlédnout do útrob Státního okresního archivu Domažlice, který sídlí v Horšovském Týně a ukrývá zajímavé i vzácné písemnosti. Na dotazy čtenářů odpovídala jeho ředitelka Radka Kinkorová.

7.7.2013
SDÍLEJ:

Radka Kinkorová ukazuje v badatelně archiválii pocházející z Klenčí pod Čerchovem.Foto: Deník/ Stanislav Šebek

Nemáte v archivu nějaké kroniky dobrovolných hasičských sborů? Já jen, že je hodně sborů, kterým nějaké ty roky chybějí. Jestli ano, je možné některé od vás získat nebo alespoň třeba okopírovat?

Kroniky patří v archivech k nejžádanějším archiváliím. Je to dáno jednak jejich formální a jednak jejich obsahovou podobou. Shrnují dějiny obce, farnosti či činnost spolku jaksi v kostce, avšak v tom mnohdy spočívá nebezpečí jejich interpretace. Vzhledem k tomu, že se jedná o subjektivně psaná svědectví, mnohdy podléhající dalšímu schvalování, je nanejvýš nutné k jejich studiu přistupovat kriticky. Nicméně, abych zodpověděla vaši otázku, v okresním archivu je uloženo množství obecních, školních, farních a spolkových kronik. Těch je početně nejméně a jsou mezi nimi i kroniky hasičských spolků. Je třeba si uvědomit, že v archivu lze najít pouze ty dokumenty, které sem byly v minulosti uloženy. Proto pokud spolek svoji kroniku do archivu neuložil, nenajdete ji u nás. Kroniky, o které archiv pečuje, byly v posledních letech digitalizovány a jsou dnes většinou dostupné na webových stránkách www.portafontium.eu. Archiválie uložené v archivu jsou ve většině případů považovány za majetek České republiky označovaný jako Národní archivní dědictví a nepočítá se tedy s tím, že by své kroniky mohly hasičské sbory získat zpět. Naopak v archivech je o ně všestranně postaráno a je zabezpečena i jejich přístupnost široké veřejnosti. Proto je žádoucí dokumenty s prošlou skartační lhůtou odevzdávat do archivu s cílem zachování historického vědomí budoucích generací.

Jaké to je pracovat v archivu mezi všemi těmi historickými knihami? Musí to být příjemná a klidná práce…

Archiv není mrtvá ani zakonzervovaná instituce. K jeho činnostem, jež jsou určeny zákonem, patří i přejímání dokumentů do archivu. Z toho jasně vyplývá, že nejmladší archiválie pocházejí již z tohoto tisíciletí. Nejstarší u nás uložená archiválie je datovaná rokem 1325. Podstatnou část bohatství okresního archivu však tvoří písemnosti z druhé poloviny 20. století, čímž nechci tvrdit, že nevypovídají zajímavé skutečnosti. Jen chci naznačit, že ne všechny knihy jsou opatřeny historickou vazbou… Práce nás, všechny archiváře, myslím, skutečně baví, obzvlášť pokud se archivnictví týká. Ani nám se však nevyhýbá často komplikovaná administrativa.

Jakým způsobem se restauruje kniha, kde třeba kus stránky chybí? To jako 'přiděláte' kus papíru nebo pergamenu? Já jen, že si to nedovedu dost dobře představit.

K tomu vám mohu jen doporučit, abyste navštívil konzervátorskou a restaurátorskou dílnu archivu, např. při každoročně pořádaném dnu otevřených dveří, který se koná vždy kolem 9. června, kdy se slaví Mezinárodní den archivů. Naše dílna používá všechny doporučené technologie určené k ošetření degradovaného archivního materiálu. Těmi jsou laminace, lepení záplatou a dolévání papírovinou. U pergamenů se v současné době doporučuje co nejméně invazivní zásah. Základem je však odkyselení, popř. dezinfekce poškozených archiválií.

Kolik knih, listin atd. v archivu máte a jak se musejí správně skladovat?

Ve Státním okresním archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně je k dnešnímu dni uloženo něco málo přes tři běžné kilometry archiválií; jinými slovy: pokud bychom všechny knihy, aktový materiál, mapy, technické výkresy, typáře, listiny a fotografie seřadili v kartonech vedle sebe, utvořily by řadu dlouhou tři kilometru. Jejich ukládání podléhá právním předpisům, které stanovují optimální podobu depozitáře, jeho zabezpečení elektronickými systémy a také klimatické podmínky, tedy určují hodnoty relativní vlhkosti a teploty. Pro ilustraci: papír je doporučeno uchovávat v teplotě od dvou do osmnácti stupňů Celsia, v relativní vlhkosti od čtyřiceti do padesáti procent, pergameny snesou o málo vyšší vlhkost, fotografický materiál nižší a podobně.

Co všechno v archivu shromažďujete a co máte nejzajímavějšího?

Shora jsem již naznačila, jaké druhy archiválií se v našich depozitářích nacházejí. K tomu ještě doplním, že archiv pečuje o archiválie vzešlé z činnosti původců s okresní působností. Jedná se tedy o písemnosti politické správy a samosprávy, justice, škol a školských orgánů, organizací a spolků, cechů a živnostenských společenstev, podniků, politických stran, zemědělských družstev, církevních institucí, význačných osobností a podobně. Z uvedeného výčtu je jistě srozumitelné, že nelze označit jednu skupinu archiválií za nejzajímavější.

Jak se rozhoduje o tom, jestli nějaká písemná památka půjde k vám nebo do muzea?

Archivní zákon vymezuje dokumenty, které mají původci vždy nabízet archivu. Děje se tak ve skartačním řízení, kterým je ošetřeno předávání písemností do archivu. Jednoduše by do archivu měly přijít písemné a do muzea trojrozměrné dokumenty. Žel v mnohých muzeích dosud leží materiál, který měly již dávno převzít archivy.

Jakou úplně nejnáročnější restaurátorskou práci jste prováděli?

Bohužel není možné odpovědět konkrétními údaji. Ve své podstatě je každý restaurátorský zásah náročným rozhodnutím a zvážením, zda archiválii vystavit novému zatížení a zda to bude v tom či onom případě ku prospěchu věci. Pokud už si fyzický stav archiválie vynucuje péči konzervátorské dílny, je nutné zvolit tu nejšetrnější metodu, která bývá často opravdu tou nejnáročnější, a to jak z hlediska obtížnosti provedení, tak z hlediska ekonomického. A stejně jako lékaři doporučují lidem preventivní opatření, i v archivu platí tato filozofie. Tak se prosím nezlobte, pokud vám místo originálu archiváři předloží kopii či k archiváliím přiloží pár bílých rukavic. Ačkoliv zásadně restaurátorky provádějí vratné zásahy, je třeba si uvědomit, že dokumenty jsou uloženy v archivu už navždycky a budou podrobovány historickému zkoumání i generacemi našich potomků. Je proto záhodno předat jim je v co možná autentické podobě a dobré kondici.

Autor: Stanislav Šebek

7.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies