VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Barokní perla touží po dokončení

Mariánská Týnice – Barokní perla severního Plzeňska má nyní možnost stát se tím, čím zatím nebyla.

24.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Barokní areál na leteckém snímku z roku 2012, kdy byla postavena a vysvěcena kaple Obětování PáněFoto: Václav Salák

Barokní areál Mariánská Týnice, který vznikl podle projektu Jana Blažeje Santiniho, nyní bude žádat o evropskou dotaci na dostavění východního křídla. Tedy toho, které nikdy nebylo postaveno.

„Jde o poslední krok uzavření celého areálu východním ambitem, který by navázal na již dokončenou kapli Obětování Páně a propojil by dosavadní části již ohraničeného pozemku," vysvětluje ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska Mariánská Týnice Irena Bukačová.

Krajští radní tento týden dali muzeu zelenou, aby podalo žádost do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). „Schválením jsme řekli: Ano, můžete podat žádost do IROP, a pokud budete úspěšní, kraj projekt předfinancuje," slíbil krajský radní pro kulturu Jaroslav Šobr.

Nejde o žádné drobné, muzeum bude žádat o více než 52 milionů korun. „Evropská unie by z této částky měla zaplatit 85 procent, pěti procenty přispěje stát a desetinu hradí hejtmanství," doplňuje Šobr. Tedy v případě, že projekt uspěje, muzeum ho musí podat do konce března.

Pokud projekt uspěje, přípravné práce začnou ještě letos. „Kdyby se to podařilo, mělo by být hotovo v roce 2020, tedy přesně sto let od toho, co se zřítila kupole a lidé si uvědomili, o co přicházejí. Bylo by to úžasné završení stoleté obnovy areálu," podotýká Bukačová. V areálu by podle projektu vznikla zrcadlová kopie západního ambitu. V novém prostoru by se mohly konat divadelní představení a byla by tu trvalá expozice věnovaná obnově památky.

Mariánská Týnice 
jako centrum baroka

„Bez dotace nemáme šanci to dostavět, třebaže má snaha o záchranu této jedinečné památky barokní kultury prioritu," říká ředitelka Muzea severního Plzeňska Mariánská Týnice Irena Bukačová.

Projekt vznikl také proto, že areál nyní není uzavřený, což podle Bukačové ohrožuje bezpečnost. Zda muzeum s projektem za 52 milionů uspěje, se dozví pravděpodobně v polovině roku. V případě že ano, začaly by už letos první práce. „Ne ještě samotná stavba, přesto by to pro kraj letos znamenalo náklady 1,4 milionu korun," vyčísluje krajský radní pro kulturu a památkovou péči Jaroslav Šobr. Plánované úpravy areálu muzeu schválila i Vědecká rada Národního památkového ústavu.

Santiniho areál s poutním kostelem, ambity a proboštstvím vznikl v polovině 18. století, na počátku 20. století však byl na pokraji zkázy. Velkou zásluhu na obnově památky má architekt Hanuš Zápal, nejvíc ale podle ředitelky Bukačové pomohlo zřízení muzea v roce 1952. „Se systematickými opravami se ale začalo až v 90. letech, od té doby se do areálu investovalo 40 milionů korun," vyčísluje Bukačová.

Po dostavbě chybějící části má být východní ambit součástí II. prohlídkového okruhu, který muzeum nyní připravuje. „Areál byl vystavěn jako poutní místo. Tím je dosud, byť sem lidé jezdí do muzea," podotýká ředitelka.

Hejtmanství také počítá s tím, že by se z dokončeného areálu stalo centrum baroka. „Vzdělávali by se tu studenti, ale i lidé z oboru. Centrum by mělo evropský význam a bylo by doplněním současného Centra stavitelského dědictví v Plasích," plánuje radní Šobr.

Mariánská Týnice v zimě kolem roku 1900, kdy z ní byla téměř beznadějná zřícenina

Poutní kostel a cisterciácké proboštství
Barokní areál s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity a proboštstvím dal vybudovat plaský klášter podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711-1768. Stavba působí ve svém solitérním provedení ve volné krajině harmonicky a je příkladem Santiniho ucelené koncepční činnosti. Na začátku 20. století byla tato barokní perla na pokraji zkázy, protože po zrušení plaského kláštera od roku 1785 nenašla využití a trvale chátrala. V roce 1920 se zřítila kupole kostela. Krátce nato vznikl spolek, který se snažil památku zachránit, opravoval ambity a provizorně zastřešil kostel. V r. 1955 byl spolek zrušen. Nová kupole chrámu byla vznesena roku 2005. O sedm let později byla postavena kaple Obětování Páně, s níž sice Santini počítal, ale nikdy nebyla realizována.  

Autor: Miroslava Tolarová

24.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dětská skupina. Ilustrační foto.
14

Dvouleté děti nejsou do školek zralé. Potřebují individuální péči

Konvoj vozidel armády USA na dálnici D5 nedaleko Plzně.
AKTUALIZOVÁNO
10 32

Vojenský konvoj dnes opustí ČR. Před kasárnymi zasahovala policie

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies