Autoři si stěžují, že větrníky zhorší zdraví lidí, kvalitu bydlení, zhyzdí krajinu a tím pádem omezí turistický ruch. Proti větrné elektrárně se bouří přibližně tři čtvrtiny obyvatel okolních obcí.

Jednatel Ostwindu Martin Vojáček vytasil protiargument, že větrná elektrárna umí elektřinu vyrábět levněji. „Zatímco nyní se lidem prodává za zhruba čtyři koruny, větrná elektrárna je schopná vyrobit elektřinu o 2,20 koruny levněji," spočítal Vojáček.

Investor nabízí finanční kompenzace. Ty by se týkaly pouze Střížovic, protože pole je na jejich katastru. Nebílovy a Netunice mají přijít zkrátka. „Firma obci nabízí jednorázový příspěvek šest milionů korun a každoročně jedno procento z příjmů každého větrníku. Za to bychom mohli udělat vodovod a kanalizaci," řekl starosta Střížovic Jiří Fejfar.

Větrníky vysoké až 200 metrů

Podle kritiků větrníky vysoké 150 metrů a s listem vrtule dosahující výšky až 200 metrů nemají v osídlené oblasti co hledat. Jen pro srovnání: věž chrámu sv. Bartoloměje v Plzni je dvakrát nižší a nedaleký zámek v Nebílovech dokonce pětkrát.

Osm obřích elektráren má vyrábět elektřinu na poli 900 metrů za Střížovicemi směrem na Netunice a 800 metrů od nebílovského zámku.

„Větrné elektrárny vysoké až 150 metrů nejsou dosud v Čechách umisťovány. V Evropě stojí ojediněle na ostrovech v Dánsku. Vydávají hluk o síle 50 decibelů do vzdálenosti až pět kilometrů," tvrdil starosta Netunic a člen petičního výboru Petr Mašek.

Vojáček uvedl, že stejné větrné elektrárny s výkonem tři megawaty stojí v osídlených oblastech například v Německu. „Větrné parky budují samy obce. Ten, který chystáme u Střížovic, postavili v Büchenbachu," doplnil.

Ostwind má zpracovanou studii, podle níž výstavbě nic nebrání. „V krajině neexistuje významný biotop a není tu chráněná krajinná oblast," podotkl Vojáček s tím, že do konce roku dokument pošle Krajskému úřadu v Plzni. Na jaře 2014 by mohlo být posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

Investor i obec Střížovice usilují o zahrnutí větrné elektrárny do nového územního plánu. „Neznamená to, že se ale budou stavět. Investor může narazit na odpor soukromých majitelů pozemků nebo to nepovolí kraj," konstatoval Fejfar.

Firma jedná s majiteli pozemků

Ostwind se už spojil s vlastníky pozemků. „Pokud se se všemi nedohodneme, nevylučuji, že postavíme jen tři čtyři větrníky," vysvětlil Vojáček.

Když všechno klapne, větrný park bude stát v roce 2017. „Doufám, že k tomu nedojde. Krásná krajina je jediné, co tady máme. Proč si elektrárnu nepostaví někde ve vojenském újezdu," zlobil se Mašek.

Ve Střížovicích se uvažuje o výstavbě od roku 2006. „Záměr schválilo zastupitelstvo. Původní investor pak od výstavby ustoupil," vrátil se do historie Fejfar.