VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co říká na zvolení nový hejtman Václav Šlajs a co aktivista Petr Vaněk?

Plzeň – Deník vyzpovídal pro své čtenáře nového hejtmana Václava Šlajse, exhejtmana Milana Chovance a aktivistu Petra Vaňka.

29.1.2014
SDÍLEJ:

Novým hejtmanem Plzeňského kraje je Václav ŠlajsFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Novým hejtmanem se stal dlouholetý voják z povolání Václav Šlajs z ČSSD. Jaká je tedy jeho minulost?

Nový hejtman: Nebudu si sypat popel na hlavu

Václav Šlajs

Lidé, kteří vás do čela kraje nechtěli, po vás mimo jiné chtěli reflexi nebo možná i omluvu za vaši aktivní komunistickou minulost.

Nebyl jsem ortodoxním zastáncem režimu. Bohužel v armádě tehdy velitelské funkce byly pouze pro členy komunistické strany. Dneska ten život vidím jinak. Nebudu se tady zodpovídat a posypávat si hlavu popelem. Moje omluva je to, jak 25 let pracuji a žiji.

Také jste řekl, že jste nikdy nikomu neublížil…

Ano, neublížil. Kdybych to udělal, ti lidé by tu určitě stáli a dnes mi to spočítali. Chodím po náměstí, na sportovní utkání, lidé mě zdraví a naopak mě i povzbuzovali. Chápu, že je určitá skupina lidí, kteří mě nechtějí a do určité míry se jim nedivím – mají zkušenosti s minulým režimem. Jsem ale přesvědčený o tom, že dneska, 25 let po změně, je situace jiná a cítím podporu. Jinak bych do toho nešel.

Od odpůrců zaznělo například i to, že si neumí představit, jak budete stát u pomníku TGM a mluvit o demokracii či na květnových oslavách oslavovat americkou armádu.

Já k tomu Masarykovi chodím dřív, než tam chodí tito lidé. U Masaryka jsem už nejmíň dvacetkrát hovořil a jsem přesvědčený o tom, co jsem tam říkal. Člověk přece není neměnná ustrnulá metafyzická osoba. Ti lidé neznají mě ani mé názory v minulém režimu. V minulosti jsem měl konflikty s ortodoxními komunisty a dnes je mám s antikomunisty.

Kdy jste odešel z armády a proč?

Vojákem z povolání jsem byl téměř 21 let. Odešel jsem 31. října 1993, protože už jsem tam nechtěl být. Odešel jsem z funkce náčelník oddělení výchovy a kultury, to byla i ta funkce, kterou jsem po revoluci zastával v Plzni. A když se zrušila plzeňská divize, byl jsem převelen do Slaného. Už se mi dál nechtělo dojíždět.

Ohradil jste se proti tomu, že byste byl politruk. Čím jste tedy byl?

Říkali o mně, že jsem byl náčelník politického oddělení, ale já byl předseda útvarové organizace KSČ. Mezi těmito dvěma funkcemi je rozdíl asi jako mezi ekonomickým náměstkem primátora a předsedou finančního výboru na Doubravce. To jsou neměřitelné rozdíly. Já žádné pravomoci neměl.

Co bylo přesnou náplní vaší práce?

Většinu času v armádě jsem zastával velitelské funkce a pak jsem zastával štábní funkce. Čtyři roky jsem byl předsedou útvarové organizace KSČ a byl jsem příslušník štábu. Vykonával jsem různé kontrolní činnosti, hovořil jsem s lidmi, jak jsou spokojeni třeba materiálně. Zároveň jsem měl na starosti například soutěžení mezi rotami, kdo jakých dosahuje výsledků. Pomáhal jsem velitelům při organizaci různých výcvikových akcí.

Dostáváte armádní výsluhy?

Měl jsem výsluhový příspěvek, ale momentálně už ho nemám.

V úterý je setkání premiéra Bohuslava Sobotky s hejtmany. Jedete také? S jakým cílem?

Pozvání mám a pojedu tam. Budeme řešit problematiku financování zdravotnictví a evropské fondy. Jako nově zvolený hejtman spíš vyposlechnu ostatní názory. Je ale pravda, že krajské zdravotnictví potřebuje změny.

Jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna?

Chci mít transparentní hejtmanství, vést otevřený dialog s občany, pomáhat rozvoji podnikání. Také nezaměstnanost je ohromný nešvar a v celé Evropě narůstá, což považuji za nebezpečný společenský fenomén. A také je tu otázka pomoci venkovu.

Znamená to, že budete navazovat na strategii Milana Chovance nebo máte svůj vlastní plán?

Milan Chovanec byl velmi dobrý hejtman a my jsme spolu úzce spolupracovali. Budu se snažit v jeho krocích pokračovat, ale budu reagovat i na aktuální dění. V nejbližší době se chci sejít i s exhejtmanem Zimmermannem a exhejtmankou Emmerovou a poradit se s nimi.

Byl jste poslancem a náměstkem hejtmana, zvolil jste kraj. Nyní jste hejtmanem. Považujete to za vrchol své politické kariéry?

Vnímám to jako vrchol své kariéry. Důležité je také dodat, že 31. ledna rezignuji na funkci předsedy představenstva Plzeňských městských dopravních podniků.

Jak jste na tom s cizími jazyky? Budete se určitě setkávat s různými vyslanci…

Nejsem na tom dobře, umím jen pasivně anglicky. I to, co jsem uměl z ruštiny, už jsem zapomněl. Je to bolest mé generace a budu potřebovat tlumočníka.

Chovanec: Začnu řešit policejního prezidenta

Milan ChovanecMilan Chovanec (ČSSD) skončil jako hejtman Plzeňského kraje. Ve středu by měl být jmenován ministrem vnitra. Svého následníka Václava Šlajse bude podle něj dobré hodnotit až podle jeho práce, kterou na kraji odvede.

Jaké jsou podle vás kvality pana Šlajse, když za ním stojíte?

Pana Šlajse navrhl krajský výkonný výbor sociální demokracie demokraticku volbou. Nevím, co k tomu mám více říci. Neměl protikandidáta a byl zvolen všemi hlasy krajského výkonného výboru.

A váš osobní názor? Pan Šlajs byl dlouholetým členem KSČ a důstojníkem Československé lidové armády. Je podle vás v pořádku, aby byl hejtmanem?

O tom všem, o čem hovoříte, voliči věděli a svůj hlas mu dali. Byl zvolen zastupitelem Plzeňského kraje, dělal náměstka na kraji.

Je tu přes 2,5 tisíce podpisů lidí, kteří proti tomu protestují. Sešel jste se s nimi, mluvil jste s nimi?

Ano, s několika mladými lidmi jsem se kvůli tomu sešel. Bavili jsme se o důvodech, proč tu petici podepsali. Je to jejich názor, jejich právo. Vyjadřují ho kultivovaně, já to respektuji.

Nemáte obavy z toho, že když ČSSD navrhuje na hejtmana bývalého komunistu, tak že tím sociální demokracie ztratí část svých voličů?

Pana Šlajse bude třeba hodnotit podle jeho práce. Kraj potřebuje nové silnice, potřebuje saturovat zdravotnictví, potřebuje peníze do sociálních služeb. Já si myslím, že veřejnost vyhodnotí, zda svou práci dělá dobře nebo špatně a podle toho sociální demokracie bude nebo nebude úspěšná.

Pomyslel byste si 17. listopadu 1989, že za 15 let bude do nejvyšší funkce v kraji volen člověk s takovou  komunistickou minulostí? Že to bude možné?

Když jsem po 17. listopadu demonstroval ještě jako student na náměstí, nemyslel jsem si, že komunistická strana má ještě nějakou šanci a budoucnost. Od té doby se stalo to, že komunistická strana prošla mnohými volbami a úspěšně. Má svoje voliče. Já jsem mluvil s jedním disidentem a on mi řekl, nám nevadila komunistická strana, nám vadil nedemokratický princip voleb. Pokud lidé volí demokratickým způsobem, mají právo i komunisté zastupovat své voliče. To mi řekl člověk, který seděl za komunistů v kriminále a mě jeho názor velmi překvapil. Necítil jsem z něj žádnou zášť, slyšel jsem, že říká: nám vadila nesvoboda slova a tu dnes máme. Nám vadilo, že volby nebyly svobodné. Pokud dnes lidé chtějí volit komunistickou stranu, tak ať v demokratickém systému funguje.

Vy tedy nemáte špatný pocit z toho, komu předáváte kraj?

Pevně věřím, že kraj bude pokračovat v nastaveném trendu. Politici by měli nastavovat směr a vizi a plnění státní správy a vlastního výkonu je na úřednících. Na kraji je hodně odborníků, kteří se naštěstí moc nemění a doufám, že v tomto duchu to bude pokračovat.

Vy budete ve středu jmenován ministrem vnitra. Jaká byla schůzka u prezidenta Zemana?

Velmi příjemná. Řešili jsme v 99 procentech rezort a problémy, které v něm jsou, například policejního prezidenta. Ne snad, že by mě prezident zkoušel, ale ptal se na některé otázky z rezortu, které vidím jako prioritní. Řešili jsme také otázky České pošty, kde v té době probíhal policejní zásah. A vrátili jsme se i k mému studiu na plzeňských právech. Předložil jsem mu dokument, který mám od paní rektorky a to, že šlo o dvouleté celoživotní vzdělávání, po němž následovalo roční bakalářské studium, které bylo tehdy v rámci zákona umožněno. To jsem prezidentovi předal. Toto téma jsme řešili asi tři minuty. Měl jsem i čas se podívat po prostorách Hradu, chodil jsem tam asi dvacet minut. Pak jsem se na České televizi dozvěděl, že Chovanec je u prezidenta strašně dlouho a asi má co vysvětlovat.

Když vás prezident téměř zkoušel z rezortu, tak kolik máme vlastně policistů, když teď budete řídit ministerstvo vnitra?

Necelých 40 tisíc. Hasičů máme 9400 a vedle toho asi 80 tisíc dobrovolných hasičů. A vnitro je také zásadní zaměstnavatel přes Českou poštu. Tam je více než 30 tisíc zaměstnanců a bude to jedno z témat, kterým se budu věnovat. Pošta má velkou pobočkovou síť a bude velký souboj se starosty a s kraji, jestli bude možné pobočky rušit a v jakém rozsahu. Obávám se, že tam budeme muset vést velkou diskusi, jak tu síť zachovat.

Kdy jste se naposledy jako řadový občan setkal s policistou?

Asi před půl rokem, dostal jsem pokutu za rychlost v autě. Překročil jsem rychlost na dálnici asi o 15 kilometrů a dostal jsem snad 200korunovou pokutu a napomenutí.

Nevezmete si někoho z policejních důstojníků z Plzně s sebou na ministerstvo?

V nějaké první fázi s tím určitě nepočítám. Je velkou iluzí, že ministr vnitra řídí policii. Ministr tak trochu spolupracuje s policejním prezidentem, ale personální otázky jsou v rukou právě policejního prezidenta. My musíme otázku policejního prezidenta musíme vyřešit jako první věc, to nad námi visí jako Damoklův meč. První věcí, kterou chci udělat, je rychlá dohoda na tom, aby pan Lessy a pan Červíček ve spolupráci s ministerstvem došli k nějaké racionální dohodě, která bude znamenat, že se vybere někdo nový. A nebo staronový, to už je jedno.

V souvislosti s Českou poštou, kterou jste zmínil: mluví se už dlouho o možné privatizaci České pošty. Je to jeden z posledních strategických podniků v rukou státu. Přicházela by pro vás v úvahu její privatizace?

Nemyslím si, že to je reálné. Pošta plní veřejnou službu, jako hejtman si velice dobře pamatuji, že kamkoliv přijedete a mluvíte se starostou, tak slyšíte jedinou věc: pokud tady nebude pošta, krám a případně škola, skončí tady život. Budeme proto citlivě vážit případné zrušení kterých poboček a po dlouhé diskusi se starosty. Někde se tomu prostě nevyhneme.

Vaněk: I prohraných bojů je třeba

Petr Vaněk je jedním z autorů otevřeného dopisu Nechceme politruka hejtmanem, který podepsalo cca 2800 lidí. Před volbou hejtmana se snažil na sociálnědemokratické zastupitele ještě apelovat, aby své rozhodnutí poslat Václava Šlajse do čela kraje změnili.

Jak jste spokojeni s výsledkem dnešní volby?

Jsme nespokojeni s tím, jak se zastupitelé a zastupitelky ČSSD rozhodli. Jsme přesvědčeni, že tím vzdali boj o prodemokraticky smýšlejícího levicového voliče, že se vymezili tak, že jim teď zbývají jenom voliči, o které budou bojovat s KSČM. A myslíme si, že to pro nejsilnější levicovou stranu není dobré.

Když jste šli na jednání zastupitelů, věřili jste, že se vám podaří volbu zvrátit?

Věděli jsme, že krajský výbor ČSSD rozhodl v pátek jednomyslně a že bude úsilí, aby volba byla aklamací, nikoliv tajně, čímž bude omezena demokratičnost procesu. Naděje jsme si proto dělali pouze malé, ale přesto jsme doufali, že se mezi ČSSD objeví někdo, kdo je dostatečně odvážný a má morálku dostatečně zakořeněnou, aby nedopustil, že se politruk stane hejtmanem.

Myslíte si, že kdyby byla volba tajná, že by výsledek byl jiný?

Chci věřit, že ČSSD nemá ve svých řadách lidi, kteří hlasují jen podle toho, že se řeklo, že se bude hlasovat. V tom případě by se tam podle mě našli takoví, kteří by hlasovali jinak. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že ČSSD mohla a měla nominovat na pozici hejtmana kvalitního politika či političku, kteří jsou nejen kompetentní, což nezpochybňujeme ani u doktora Šlajse, ale mají i pevnou morálku, což u něj velmi zpochybňujeme.

V čem je podle vás u Václava Šlajse největší problém ve vztahu k budoucímu působení v čele kraje?

Doktor Šlajs bude pro spoustu lidí nedůvěryhodný, čímž se snižuje význam úřadu hejtmana. Dovedu si špatně představit, jak bude 8. března stát u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka a hovořit o demokratických hodnotách. Dovedu si špatně představit politruka československé lidové armády, jak bude v květnu hovořit o tom, jak nás osvobodila americká a belgická armáda a bude z toho mít upřímnou radost. A kdyby tohle dokázal nahrát, nedovedu si představit, že mu to lidé budou věřit. Myslím, že v té symbolické rovině jsme volbou Václava Šlajse utrpěli významnou ztrátu.

Budete pokračovat v boji či aktivitě proti němu?

V tuto chvíli to nejsem schopný vyhodnotit, budeme se bavit o tom, jak budeme dál postupovat. Ale není to tak, že by nás bylo jen těch šest, kteří jsme napsali onen dopis. Na zastupitelstvo přišli i lidé, které jsme neznali, a přišli vyjádřit svůj nesouhlas. Uvidíme, jestli lidé budou dostatečně energičtí, aby i do budoucna dělali něco proti volbě, která dopadla jednoznačně blokem KSČM a ČSSD.

Dá se vůbec ještě něco dělat? Není to podobné, jako když po prezidentské volbě lidé protestovali proti zvolení Miloše Zemana?

Je to zcela jistě hotová věc, ale někdy jsou hotové věci, s kterými nemusíte být spokojeni. Neznamená to, že bychom byli přesvědčeni, že ČSSD a KSČM na základě nějakého aktu změní své rozhodnutí, ale myslíme si, že některé věci je třeba dělat, i když nebudou úspěšné. Je třeba je vyjadřovat prostě jenom proto, že je to třeba.

Autor: Dana Veselá, Miroslava Tolarová

29.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies