VYBERTE SI REGION

Divoká prasata jsou přemnožená

Domažlicko – Myslivci se často marně snaží pravidelným odstřelem eliminovat škody, které černá zvěř způsobuje zemědělcům.

1.11.2015
SDÍLEJ:

DIVOČÁK. V řadě míst mají obyvatelé možnost tuto lesní zvěř, pokud se přemnoží, spatřit v zalesněných částech města, zejména v parcích. Ilustrační foto.Foto: Deník/Milena Cibulková

Také v našem regionu napáchají ročně divočáci nazývaní myslivci jako černá zvěř značné škody. Svého času se proto hovořilo o tom, že divoká prasata bude možné střílet ve větší míře. Jaká je skutečnost?

„Myslím si, že tady u nás držíme stavy černé zvěře na přibližně stejných stavech," říká předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Domažlicích Václav Duffek.

Plodiny ovlivňují stavy divočáků

Všeobecně se hovoří o tom, že by počty divokých prasat nemusely být tak vysoké. Vina za přemnožení černé zvěře, která škodí na polích, se dává zpravidla myslivcům.

„Je to trochu jinak. Stavy černé zvěře totiž doslova kopírují stavy energetických plodin na polích. Úměrně tomu, kolik se zaseje kukuřice, řepky a pšenice, stoupá populace divočáků. Myslivci v tomto směru mohou dělat velice málo," brání kolegy jednatel OMS Petr Kopf.

Myslivci by rádi stavy divočáků eliminovali. Platný zákon jim dává možnost lovu černé zvěře podle jejího stáří. Kusy do věku dvou let, tedy selat a lončáků, mohou střílet celoročně (od 1. ledna do 31. prosince běžného roku), jedince starší dvou let pak v zákonné době lovu od 1. srpna do 31. prosince běžného roku.

„S odlovem je problém, jestliže je tato zvěř po většinu roku v nějakém krytu a nejde ven a nedá se ani nějakým způsobem vylákat. Zemědělské celky jsou navíc tak obrovské, že tam divoká prasata mají nejen co jíst a úkryt, ale díky průtoku různých regulací a potoků také vodu. Černá zvěř je navíc natolik inteligentní, že vnímá jakýkoliv predační tlak. Proto situace, kdy je lovena, naprosto dobře vnímá a dokáže se jim vyvarovat," podotýká Kopf.

Černá zvěř je přizpůsobivá

Požádali jsme, aby poslední tvrzení konkretizoval.

„Prasata nenavštěvují místa, kde jsou lovena, nevylézají z úkrytu za světla nebo v noci, kdy naplno svítí měsíc, nebo za těchto okolností pohyb minimalizují. Černá zvěř je velice přizpůsobivá, dokáže se rychle adaptovat na režim v dané lokalitě," konstatuje.

Odstřel divokých prasat, aby se nepřemnožila a nečinila daleko větší škody, se navzdory tomu prý daří.

„Pokud bych měl vyhodnotit odstřel, musím říct, že střídavě stoupá a klesá. Samozřejmě stavy černé zvěře jsou v posledních řádově patnácti letech na vysoké úrovni," popisuje jednatel Kopf.

Šéf zemědělské společnosti, kterého jsme se na problematiku zeptali, není ze situace nadšený. „U nás je přemnožení divokých prasat hodně znát. Myslím si, že se černá zvěř stále více rozmnožuje a škody jsou tím pádem stále větší a větší," prohlašuje předseda představenstva Agrimy Draženov Miloš Hammer.

Odstřel letos zatím není tak velký

Zeptali jsme se pracovníka Městského úřadu v Domažlicích, jenž vykonává státní správu myslivosti a rybářství, zda se již setkal s povoleným odstřelem uvnitř města, jako je tomu právě v městském parku ve Stříbře.

„Za dobu, co jsem na odboru životního prostředí, jsem se s něčím podobným nesetkal. Nám tady divoká prasata do parku neběhala, ale v Horšovském Týně cosi takového údajně bylo," odpověděl Tomáš Johánek.

Jak to z jeho pohledu v tomto roce s počtem odstřelených kusů černé zvěře vypadá?

„Podle statistiky, která přináší čísla, co a jak se loví, se domnívám, že letos je ulovených prasat méně. Jak to bude za celý rok, to nemohu v této chvíli říci, statistika zdaleka není ukončená. Do konce lovecké sezony se ještě nějaká černá zvěř střelí, ale vypadá to zatím tak , že letos se divokých prasat odloví méně než v uplynulých letech," pokouší se odhadnout Johánek.

Z uvedeného vyplývá, že vše je na dohodě zemědělců a myslivců. První osévají příliš velké lány, kde se divočákům daří, a ti druzí pak mají problém jejich počty eliminovat.

Autor: Milena Cibulková

1.11.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies