Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dráhy čekárny zamykají, cestující čekají na mrazu

Plzeňsko - Mrzne, až praští a Marek Sojka pospíchá do práce. Denně do Plzně dojíždí vlakem z nedalekých Kozolup, na nádraží bývá vždy raději o chvíli dřív. Přestože je budova nedávno zrekonstruovaná, Marek ví, že se neohřeje. Pro veřejnost je totiž zcela zavřená, a on musí čekat na peroně či v podchodu.

9.2.2012 21
SDÍLEJ:

Čekat na vlak v teple? V Kozolupech těžko. Přestože budova prošla částečnou rekonstrukcí před několika lety, je nyní pro cestující uzavřená a lidé musí čekat venku. O opuštěné nádraží hledají dráhy zájemce, prostory jsou tu k pronajmutíFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

„V těchto dnech je to strašné, všude hrozně profukuje. Vždycky hodně promrznu, i když jsem navlečený až až,“ posteskl si mladík. Toho, že by se opuštěná čekárna otevřela, se však nedočká.

„Výpravní budovy, které jsme zavřeli, ani kvůli současným mrazům otevřít nemůžeme. Máme s tím špatné zkušenosti,“ řekl ředitel regionálního centra Českých drah (ČD) Vladimír Kostelný s tím, že dříve dráhy zkoušely nechat čekárny veřejnosti otevřené, přestože v místě už pokladna nefungovala, a nebyl tam tak žádný personál. „Do měsíce byl vnitřek zdemolovaný. Není to problém Českých drah, ale celé české společnosti,“ míní Kostelný.

Doslova na kost promrzla například v pondělí i žena cestující z Plzně do Bezdružic. Cestu jí totiž zkomplikoval prasklý vodovod, kvůli němuž vlaky z Plzně na Cheb od rána do odpoledne nejezdily. „Řidič náhradního autobusu nás odvezl do Kozolup, kde jsme mrzli hodinu a půl venku. Vlak na nás totiž čekal v Křimicích,“ rozčiluje se žena s tím, že se prý zmýlili právě řidiči autobusu.

Opravená budova je zavřená

České dráhy však o žádné podobné chybě nevědí a nespokojené cestující radí obrátit se přímo na krajské centrum ČD. „Pokud dostaneme písemnou stížnost, vše prošetříme,“ ujišťuje regionální mluvčí ČD Radka Pistoriusová. Zároveň se za komplikace omlouvala. „Výluky jsou vždycky nepříjemné a ty pondělní umocnil ještě mráz,“ dodala mluvčí.

Právě Kozolupy však před několika lety dostaly novou fasádu a také nová okna – při stavbě rychlostního koridoru směrem na Cheb. „Je to plýtvání, oprava musela stát několik milionů,“ míní Jiří, který do Kozolup dojíždí z Pňovan.

Podle Pistoriusové se však původně se zavřením budovy nepočítalo. „Pokladna si však na sebe nevydělala, díky tomu, že se do Kozolup dá jezdit na Plzeňskou kartu, jízdenku tolik lidí nepotřebovalo,“ vysvětluje důvod zavření mluvčí.

A stejná situace je v kraji na dalších zhruba deseti místech - například v Třemošné, Horní Bříze nebo v Plzni-zastávce. I zde jsou nádražní budovy, ovšem prázdné a opuštěné. Paradoxně lépe jsou na tom teď menší zastávky na trati, například Vochov, kde je alespoň přístřešek.

Opuštěné budovy, které už dráhy pro provoz nepotřebují, jsou nyní na prodej nebo k pronájmu. „Budovy jsou často stavěné na konci 19. století a na začátku 20. století. Tehdejší potřeby železnice byly zcela rozdílené od současných, z dnešního pohledu jsou naddimenzované a ČD je v takovém rozsahu nepotřebují,“ vysvětluje Pistoriusová.

Plešnice na prodej

Na nového majitele v současné době čeká například nádražní budova v Plešnicích, která po vystavění nového koridoru stojí úplně mimo zastávku. „Mluvilo se o tom, že se budou ty dva byty, které v budově jsou, prodávat za symbolickou korunu a lidi si to na vlastní náklady zrekonstruujou,“ řekla Deníku obyvatelka Plešnic.

Z toho však prý nakonec sešlo. „Takže to teď stojí a jen chátrá. V létě už ani není poznat, kde byla zahrádka, jak je to zarostlé. A přitom to bylo vždycky krásně upravené,“ doplňuje žena.

V Plzeňském kraji dráhy k prodeji a pronájmu nabízí desítky budov a pozemků.

Čtěte také: Mráz zastavil na půl dne vlaky na Cheb

Autor: Miroslava Tolarová

9.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
18

Žilní roztok může být škodlivý. Musí zmizet z nemocnic

4

Pláčete nad červivým ovocem? Odvezte ho do palírny

Trpké výročí. Připomínáme si 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy

Výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa si dnes lidé připomenou na několika místech České republiky. Oběti okupace lidé uctí tradičně před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Pietní akce se uskuteční také v Brně, v Liberci nebo na pražském Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kde budou předčítána jména obětí.

Vláda a odbory budou jednat o růstu platů ve veřejném sektoru

Zástupci vlády a odborů budou dnes odpoledne vyjednávat o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) žádá pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka odborářský požadavek podporuje.

Čechoslováci proti Čechoslovákům. V srpnu 1969 esenbáci mlátili a zatýkali spolu

Miroslav, odmala všude známý jako Kamil Černý, se narodil 16. listopadu 1950 v Praze do chudé, ale výrazně nekomunistické rodiny. Vyučil se jemným mechanikem a poté pracoval na stavbách. Už během učení se v něm probudil zájem o humanitní obory a výtvarné umění, a proto po večerech studoval gymnázium pro pracující. Na vysokoškolské studium mu ale po založení rodiny nezbýval čas ani energie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení