VYBERTE SI REGION

Drápela: Většina tříděného odpadu končí na skládkách

Plzeň - Spalovna u Chotíkova za více než dvě miliardy korun byla slavnostně uvedena do provozu a jede na plný výkon. Zatím ve zkušebním režimu. Byla spuštěna i přesto, že jí Krajský soud v Plzni odebral na popud ekologických aktivistů účinnost stavebního povolení i územního rozhodnutí.

2.10.2016
SDÍLEJ:

Tomáš Drápela při slavnostním spuštění zkušebního provozu spalovny odpadu v Chotíkově u PlzněFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Razítka jí soudy odebírají, úřady jí je zase vracejí. Generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela říká, že její chod je stoprocentně bezpečný. A že problém, o který v odpadovém hospodářství skutečně jde, není v jeho primárním třídění do „barevných" popelnic, ale v jeho recyklování a dalším využití. Protože se v ČR recykluje jen jeho malá část a zbytek stejně skončí na skládkách.

Spalovna jede. V jejích povoleních se nikdo nevyzná, takže nám nezbývá, než sledovat, co nám to vyrostlo za Plzní a doufat, že je všechno v pořádku. Dáte za to ruku do ohně?

Dám. Spalovna splňuje všechny zákony, nařízení a normy, které taková stavba v ČR i v Evropě musí splňovat. A nejen ty standardní limity týkající se znečištění a výkonu, ale i ty naše, tzv. BATy (best avalaible technology), tedy nejmodernější technologie v současné době vyráběná v Evropě. Spalovna v Chotíkově splňuje nejpřísnější parametry a není třeba se jí obávat.

Přesto nemá stavební povolení. Jak je to možné?

To se zeptejte na místním Krajském soudu. Jde o věci administrativního typu. Příslušný senát na základě žalob našich „ekologických přátel" se prostě domnívá, že úřady nepostupují tak, jak by postupovat měly. My jako investor jsme splnili před zahájením stavby všechny náležitostí, abychom mohli vůbec začít. Průběžně během stavby nám ale tyto získaná razítka Plzeňský krajský soud odebíral díky tomu, že údajně úřady, ať už Plzeňského, Středočeského nebo Jihočeského kraje, to dělaly procesně špatně. Klidně se může stát, že jiný senát Krajského soudu by postupoval od samého počátku jinak. Tak jako tomu bylo při stavbě horkovodu na Lochotín. Ta stavba je dnes bez problémů zkolaudována. Přestože začátek údajných „problémů" měly obě stavby stejné. Nicméně náš Plzeňský krajský soud a jeho senát, který byl ustanoven na spalovnu, neustále shledává na procesech příslušných úřadů něco špatného. Neustále to vrací zpátky a my jako investor celou záležitost pouze sledujeme a nemůžeme s tím nic dělat. Jen kroutit hlavou co je v tomto státě vůbec všechno možné.

Spalovna pro zkušební provoz stavební povolení nepotřebuje?

Nepotřebuje, protože už nic nestavíme. Bude ho ale potřebovat pro kolaudaci stavby. Zkušební provoz, který máme povolen, ukazuje, že všechno je stavebně a technicky v pořádku.

Kolik má spalovna zaměstnanců a jede už na plný výkon? Kolik odpadu se v ní spaluje?

Ano, jede na plný výkon a má 30 zaměstnanců, kteří se střídají ve čtyřech směnách. Je to nepřetržitý provoz. Někdy pálíme až 300 tun odpadu denně. Vše je ve stádiu zkušebního provozu, takže se snažíme zařízení dostat do vypjatých a krizových situací. Potřebujeme otestovat, jak se zařízení bude chovat při pálení různé kvality komunálního odpadu. Jeho výhřevnost i složení je různá. Jinak vypadá odpad z Plzně nebo Klatov jinak vypadá odpad z malé vesnice.

V čem?

V tom, že na vesnici má téměř každý domek svoji malou spalovnu.(smích) Díky tomu tam vypadá komunální odpad v popelnicích jinak, než ve městě. Když se začne na vesnicích v zimě topit, z komínů řady rodinných domků se řine ledaccos. Neříkám, že ze všech. Ale tam, kde nemají plyn, to tak často bývá. V Plzni je pak paradoxně v topném období dýchá lépe, než v některých malých obcích. Z Plzně sváží do spalovny odpad Čistá Plzeň, z jiných míst z kraje svozové firmy. Stále ale čekáme na zákon o odpadech, který nám vlády slibují deset let zpátky. Kvůli němu jsme například nedostali na spalovnu dotaci, přitom například v Polsku se připravuje výstavba šesti spaloven a všechny dostaly z EU dotaci. Jsou tady určité skupiny lidí a firem, které chtějí, aby další spalovny nevznikaly a nadále se vesele sládkovalo dál.

Co se děje s komunálním odpadem z popelnic u domů? Čistá Plzeň jej odveze do spalovny a tam se ještě před spálením vytřídí?

Ne, vysypou se a spálí. Tam se už nic netřídí. Primárně je třeba předcházet vzniku komunálního odpadu. Když už ale vznikne, je třeba ho maximálně třídit do barevných popelnic.

Pokud tedy netřídím odpad a házím plastové lahve nebo sklo do černé popelnice, skončí v peci ve spalovně?

Samozřejmě. Představa, že vezmeme „černé" popelnice a začneme s odpadem v nich něco ještě dále dělat, je falešná. Ty pokusy tady byly v Německu i jinde. A v praxi se ukázalo, že tato cesta je špatná. Od třídění jsou tady barevné nádoby a primární třídění odpadu, v němž jsme na velmi dobré úrovni. Srovnatelné s Rakouskem a Německem. Separovaný odpad samozřejmě do spalovny nejde, ale odváží se k tzv. dalšímu obchodu a zpracování. A právě tam je velký problém. Všichni se tu holedbáme tím, jak se v ČR odpad třídí. Já tomu věřím, tříděním odpadu jsme na špici. Druhá věc ale je, co se s vytříděným odpadem děje dál.

Co se s ním děje?

Špatně se to poslouchá a nikdo to moc nechce slyšet. Z odpadu, který občané pečlivě třídí, se recykluje maximálně 15 až 25 %. S papírem a sklem to ještě jakž takž jde. Horší je to s plasty. Ty se vyvezou do Číny (pokud je o ně zájem) a my za něj zpátky dostaneme ´kvalitní´ čínské oblečení. „Zbytek", tedy cca 75% vytříděného odpadu skončí všechen na skládkách. Jistě chápete, že je to taková Potěmkinova vesnice.

To snad ne.

Tvrdím, že firmy, a nejen v Plzeňském kraji, ale troufnu si říct, že to bude jinde podobné, s tím odpadem vůbec nic nedělají. Vezmou ho, část prodají do Číny, ale recyklační linky, které by z druhotných surovin vyráběly další zboží a produkty, tu fakticky vlastně nejsou anebo byste je napočítali na prstech jedné ruky.

A z toho se odvíjí odpadový byznys?

Skládkovací firmy jsou logicky šťastné. Proto nechtějí nový zákon o odpadech, protože tento současný stav jim přináší každý měsíc velmi slušné zisky. Takže ten problém není v tom, že Drápela třídí nebo netřídí. Ale v tom, že už vytříděný odpad se nerecykluje a končí z valné většiny na skládkách. My jsme tuhle skutečnost taky dříve nevěděli. Když jsme se ale začali odpady zabývat, prošli jsme si 501 obcí z 590 v Plzeňském kraji. A vytvořili jsme statistiku, kterou nikdo nemá, protože nespoléháme na vyplněné kolonky v tabulkách, ale z jednotlivých obcí jsme si ta čísla sami vytáhli.

Na skládku Vysoká se už žádný komunální odpad nevozí?

Z Plzně ne.

Stačí svážený odpad na to, aby kapacitně nakrmil celou spalovnu?

Po prvních zkušenostech s návozy odpadu a ze zkušebního provozu musím říci, že logistika se bude ještě muset dotáhnout. Ale od začátku jsme předpokládali, že není možné, aby byla spalovna od prvního dne provozu stoprocentně vytížená.

Na parovodu mezi Košutkou a spalovnou v Chotíkově jste slibovali stezku pro chodce a cyklisty. Kdy ji postavíte?

Bude tam. V seriálu Chalupáři říkali: výhledově! Ale vážně. Musíme při tom spolupracovat se starosty Chotíkova, Touškova a zástupci Plzně a taky s privátními vlastníky, protože dotčené pozemky většinou nejsou naše. Jsme však připraveni tam naučnou stezku postavit. Ve spalovně bude návštěvnické centrum a předpokládáme, že tam budou jezdit školy i široká veřejnost na prohlídky. Od 1. ledna chceme zahájit prohlídky spalovny pro předem domluvené návštěvy. A budeme nabízet i lidem, aby si ve spalovně pálili soukromé věci, které nechtějí dát do popelnice anebo sběrného dvora.

Jaké například?

Starý nábytek odvezete zadarmo do sběrného dvora, to je něco jiného. Ale představte si, že jste lékař nebo právník a chcete skartovat dokumentaci. Máte obavu takový odpad s osobními údaji dát někam k likvidaci. My ho před vašimi zraky zlikvidujeme.

Na komíně jste také slíbili promítat škodliviny, které spalovna produkuje nebo neprodukuje.

To je jen otázkou techniky, je třeba udělat hologram a zajistit, aby to bylo čitelné, jednoduché a dobře nasvícené. V první fázi ale umístíme tyto informace na webových stránkách, kde bude zajištěno on-line snímání veškerých hodnot. Později bychom to chtěli mít na všech informačních tabulích magistrátu. Ty hodnoty jsou samozřejmě snímány už dnes a nepřetržitě monitorovány orgány ČIŽPu. Takže to není nic tajného a my je můžeme ovlivnit leda tak, že budeme zařízení špičkově provozovat.

Teplárna bývala největším městským donátorem a podporovala sport, kulturu a řadu dalších oborů. Teď už to neplatí.

Teplárna kdysi díky vysokým cenám elektřiny produkovala celkem zajímavé zisky a my jsme to chtěli veřejnosti nějak vracet. Takže po dohodě s akcionářem jsme měli tři okruhy – mládežnický sport, charitu a zdravotnictví a kulturu. Žádostí jsme mívali opravdu hodně, a co se týká Plzně, téměř stoprocentně jsme vždy vyhověli. Pro tento rok jsme ale peníze zablokovali především z toho důvodu, že jsme nevěděli, co bude se spalovnou. Jestli se nám ji díky našim ekologickým přátelům podaří uvézt do provozu. Pokud bych to měl říci přeneseně, tak prosím všichni své sponzorské žádosti posílejte buď našim ekologickým přátelům, nebo místnímu Krajskému soudu. Tečka. Ty procedurální potíže nás stojí obrovské peníze a právníci také nejsou zadarmo. Všechny tyto prostředky bychom mohli věnovat buď Plzni do rozpočtu anebo na sponzorink a propagaci. Zajímalo by mě, kolik stálo peněz a zdraví způsobené kdysi s kauzou obchvatu Plzně. A vidíte, dnes vše funguje. K tomu se dnes nikdo nehlásí. Nikdo z aktérů celé kauzy, která se táhla skoro 10 let, za své činy nenese žádnou odpovědnost.

Do budoucna už tedy nebudete zmínění okruhy podporovat?

Budeme. Je velmi nepravděpodobné, že bude teplárna v budoucnu produkovat 700 milionů korun zisku jako v roce 2009. Tehdy stála elektřina 72 euro, teď stojí 27. Zisky teplárny budou třetinové a s tím nic dělat nejde. Teplo zdražovat nechceme a ani to nejde, protože by nás lokální subvencované zdroje vytlačily z trhu. Dnes je levný plyn a různými dotacemi jsou podporovány nezávislé a alternativní zdroje, takže musíme udržet cenovou hladinu, spolehlivost a kvalitu dodávek tepla tak, abychom zůstali konkurenceschopní. A když se vrátíme k donátorství, nikdy už to nebude v míře, jako to bylo dříve. Ostatně stejně se chovají ostatní energetiky nejenom u nás, ale i v celé Evropě.

Kde vidíte Plzeňskou teplárenskou za pár let?

V posledních 15 letech jsme investovali do teplárny téměř šest miliard korun. Ať už do spalovny, do zeleného kotle a podobně. Ale jsou tu pořád kotle z roku 1972, jejichž životnost končí. Přitom se blíží rok 2023, kdy se musí výrazně snížit emise. Budeme muset investovat do dalších moderních zdrojů anebo provézt zásadní rekonstrukce dožitého zařízení. Máme obchodní partnery, kterým musíme 100% garantovat dodávky tepla, třeba nemocnice, Prazdroj ale samozřejmě i občané města Plzně. Jakmile zjistí, že nejste silný partner, zařídí se jinak. Jinak řečeno, systém centrálního vytápění pomalu končí v celé řadě měst a dojde k jeho decentralizaci. Tedy rozpadu. Podle mého názoru se udrží pouze silné a velké teplárenské soustavy ve velkých městech. A nebude jich bohužel mnoho. Ty ostatní jednoduše zaniknou a nahradí se lokálními zdroji. Ve „staré" EU tradice centrálních zdrojů není, tam je to chápáno spíše tak, že si každý vytápí sám. Především elektřinou. Věřte, že se mi to neříká lehce. Jako starému teplárníkovi. Až se přijde na to, že to byla hloupost si neponechat a nechránit systém centrálního vytápění, bude pozdě. Obor energetika, kdysi vlajková loď českého hospodářství, dostal za posledních 10 let řádně do těla. Poděkujme za to našemu členství v EU.

Co by tedy mělo město s teplárnou udělat?

Město, jako jediného akcionáře teplárny, čeká řada rozhodnutí, které bude muset v brzké době udělat. Ať o investicích či novém zdroji tepla. A ta rozhodnutí nebudou jednoduchá, protože se podmínky v energetice mění ze dne na den. Vedle teplárny je firma Plzeňská energetika, která investovala značné peníze do nového odsíření, postavili další energetické bloky na tzv. rychlý start. Řeknu to populárně a laicky zjednodušeně. To jsou bloky, které dodávají elektřinu na lusknutí prstu. Což je zajímavá služba, kterou my jako teplárna neumíme v takové míře. U nás přece jen chvíli trvá, než roztopíme kotle. Plzeňská energetika postavila i další plynový zdroj, kterým přes léto vytápí zákazníky na Borských polích a může třeba i ve Skvrňanech. V případě havárie. Klidně to řeknu nahlas: doba monopolu Plzeňské teplárenské je nenávratně pryč. Možností jak dál je ale víc a my v nejbližší možné době předložíme akcionáři nějaké varianty řešení jak dál. Teď po úspěšném dokončení spalovny nás v tomto ohledu ještě čeká spousta práce.

Autor: Dana Veselá

2.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies