'Jaká kyselina dokáže zabít?', 'nebezpečnost kyseliny sírové' či 'Martina polití kyselinou' – takové výrazy zadával do internetového vyhledávače Plzeňan Jan Dubský, který čelí obžalobě z toho, že 18. listopadu 2013 v osm hodin ráno v plzeňských Lobzích polil kyselinou svou bývalou přítelkyni Martinu. Bylo to v období mezi 17. a 19. listopadem 2013. Zda to bylo před útokem, nebo až po něm, ovšem znalci z oboru kybernetika nedokáží určit. Dubský, který vinu popírá, tvrdí, že výrazy zadával do vyhledávače až po útoku, protože ho zajímalo, co se stalo. „Bylo to po tom napadení. Hned, jak jsem se o případu dozvěděl. Nevěděl jsem, že byla použita kyselina sírová," řekl v pondělí před soudem.
„Prostě mě zajímalo, jakou kyselinou se dá zabít, kde se ta látka dá sehnat, jakou má účinnost. Když se něco takového stane člověku, kterého znáte, zajímá vás to," vysvětlil, proč na internetu zjišťoval právě takovéto informace. „Nevěděl jsem, že ta kyselina je prodejná, koukal jsem na odkazy," zdůvodňoval.
Bojovala o život
Na dotaz soudu, proč vyhledával právě spojení slov kyselina a zabít, když v článcích na zpravodajských serverech stálo, že napadená žena nezemřela, ale v nemocnici bojuje o život, odpověděl, že se posléze dozvěděl, že lékaři ženu zachránili.
Vyhledávání o kyselinách technici objevili v Dubského notebooku. Aby se k souborům dostali, museli velké množství dat obnovit. Technici zjistili i to, že Dubský si kritický den po desáté hodině dopoledne hned čtyřikrát otevřel článek, že mladou ženu v Plzni kdosi polil kyselinou. „Zajímalo mě, co se stalo," řekl k tomu.
Pachové stopy
Série nepřímých důkazů, na jejichž základě se Dubský ocitl před soudem, tvoří poměrně ucelený řetězec. Významnou roli v něm hrají pachové stopy, které kriminalisté zajistili na místě činu. Hned několik včetně té na klice od auta, za niž pachatel vzal, aby se dostal k oběti a vychrstl na ni kyselinu, patří právě Dubskému.
Pachovou stopu na klice však Dubský vysvětlil jednoduše. Podle svých slov přišel s autem bývalé přítelkyně do kontaktu ještě nedlouho před incidentem, tedy v době, kdy už se dvojice nevídala a měla dlouho po rozchodu. Na konci října prý žena čekala se svou fabií na křižovatce na Chodském náměstí a Dubský, který se tam také pohyboval autem, ji prý zahlédl. „Ona stáhla okénko a já jsem tahal za kliku," řekl muž již na začátku hlavního líčení.
Podle znalců je však velice nepravděpodobné, že by tam pachová stopa vydržela skoro měsíc. „Negativně to ovlivňují například povětrnostní podmínky a další vlivy. Dále umytí vozidla v myčce má na kvalitu stopy značně znehodnocující vliv," napsali znalci.
Dubský podle spisu na ženu zaútočil poté, co nastoupila do auta. Otevřel dveře, oběť zvedla hlavu nahoru, a tak byla nejvíce zasažena v obličeji a horní části těla. V nemocnici poté bojovala o život, dnes se stále léčí. Je nevidomá.
Kyselina sírová v koncentraci 33 procent v sobě měla částečky olova, což by odpovídalo tomu, že pochází z autobaterie, neboť do tekutiny se může uvolnit kov z obalu.
Podle znalce to byla tortura
Žíravina byla na ženině oblečení, v autě i u něj. Na Dubského bundě ani kalhotách se nic nenašlo, kriminalisté ovšem odhalili stopy kyseliny na Dubského botě. Podle znalců mohla tekutina pocházet z jednoho a toho samého zdroje. Dubský to popřel a řekl, že kyselina se mu na botu mohla dostat z autobaterie, kterou před tím vyměňoval ve svém fiatu.
Hrůzný útok nemá v tuzemsku obdoby. Podle znalce z oboru zdravotnictví Miroslava Dvořáka žena prožila strašná až nesnesitelná muka. Útok označil doslova jako torturu, pachatel podle něj musel nejdřív usmrtit své srdce.
Hlavní líčení bylo v pondělí odročeno na 26. května. Obhajoba chce totiž předvolat ještě dva svědky.