VYBERTE SI REGION

Hejtman: Železnici časem nahradí elektrobusy

Plzeň – Hejtman Václav Šlajs (ČSSD) má za sebou více než sto dní v čele kraje. Deník se proto zeptal, zda protesty, které proti jeho zvolení byly, pokračují, jak to vypadá s Vojenským újezdem Brdy či převodem letiště v Líních.

26.5.2014
SDÍLEJ:

Václav ŠlajsFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Václav Šlajs
• 61 let, Plzeň, ženatý
• Vystudoval stavební průmyslovku.
• Stal se vojákem z povolání a do roku 1989 byl členem KSČ.
• Tři měsíce před revolucí dostudoval Vysokou školu politickou (tit. RSDr.), poté absolvoval sociologii na UK v Praze.
• Do ČSSD vstoupil roku 1993.
• Zastupitelem Plzně byl v letech 1998-2002.
• V letech 2000-08 působil jako krajský zastupitel a předseda Kontrolního výboru.
• Od roku 2006 byl poslancem, svůj post roku 2010 neobhájil.
• Na podzim 2012 se stal ekonomickým náměstkem hejtmana, letos v lednu byl po odchodu Milana Chovance do vlády zvolen hejtmanem.

Než jste nastoupil do funkce hejtmana, byly proti vám velké protesty – petiční akce, odpůrci na zastupitelstvu a podobně. Pak to ale celé utichlo. Čím si to vysvětlujete?

Protesty nebyly nijak masové – pořád to vidím optikou, že jde o jedno procento voličů. Byli to zpravidla mladí lidé, někteří ani neměli osmnáct let. Společnost je rozdělená a já jako bývalý komunista jsem a budu terčem v očích části populace, byť je tato část menší a menší. Protesty byly a nebylo to příjemné, ale od té doby nebyl jediný protest.

Čím si to vysvětlujete?
Nebyla to akce, že by se bouřili řadoví občané. Byla to organizovaná akce a řízený proces. Připravovaný od doby, kdy se Milan Chovanec stal místopředsedou ČSSD a tušilo se, že po volbách půjde do vlády.

Také se dlouho mluvilo o tom, že Milan Chovanec půjde na ministerstvo dopravy a že by mohl postrčit některé projekty v kraji, které dlouho stojí. Nakonec je ministrem vnitra – může to mít pro kraj nějaký pozitivní dopad?
Naše očekávání byla naivní. Ministr nerozhoduje, kde se co bude stavět, ani si nemůže dovolit upřednostňovat svůj domovský kraj. Zkušenost říká, že to v minulosti bylo spíše naopak a ministři se často ke svým krajům chovali zdrženlivěji.

Jak vůbec probíhá komunikace s novou vládou?
Nejsem tak dlouho ve funkci, takže nemůžu porovnávat. Ale dříve byla spolupráce mezi kraji a vládou chladnější – v podstatě byla buď levicová vláda a modří hejtmani, nebo pravicová vláda a oranžoví hejtmani – a obě strany si trochu dělaly naschvály. Teď je nová vláda, a když je barva podobná, je spolupráce lepší. Je tu snaha vnímat potřeby krajů a vicepremiér Babiš slíbil, že vrátí krajům rozpočtové určení daní, jaké bylo do roku 2011.

Čerstvě za sebou máte návštěvu prezidenta Miloše Zemana. Přinese jeho třídenní pobyt v kraji nějaké konkrétní výsledky nebo šlo jen o potřásání rukou a poplácání po rameni?
Prezident není šéf exekutivy, takže převládala rovina společenská. Ale řešila se třeba problematika dotace na spalovnu a pan prezident nám doporučil způsob řešení a tento týden se tu byl pan premiér Sobotka na spalovnu podívat. A je naděje, že by se vláda svým usnesením mohla zavázat, aby Brusel poskytl dotaci.

Řeč byla i o nemocnici v Plané…
Ano, pan prezident se snaží oživit její chod, ale já to vidím velmi problematicky, protože to není o vůli kraje, ale o tom, zda zdravotní pojišťovny poskytnou finance. V červnu přijede ministr zdravotnictví Němeček a jeho návštěvu začneme v Plané, ačkoli jsme to původně neplánovali. A pokusíme se alespoň částečně obnovit nějaké činnosti. Ale jsem skeptický.

Václav Šlajs doprovázel prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě v Plzeňském kraji

Velkým tématem nejen pana prezidenta je také Národní park Šumava. Jak to aktuálně vypadá se zákonem o Šumavě?
Přijali jsme deklaraci, kde jsme definovali požadavky naše a našich obcí. Ale zákon musí schválit parlament, takže se snažíme komunikovat s poslanci a senátory. Panu prezidentovi se 23 procent bezzásahových ploch zdá hodně a mluví pouze o 15 %, naopak ekologům se to zdá hodně a chtějí 50 %. Na zákonu nikdy nebude absolutní shoda, musí to být kompromis. Shodneme se na tom, že Šumavu je třeba chránit. My říkáme: Trochu víc tam pusťme některé činnosti, které umožní vznik pracovních míst, především v oblasti zpracování dřeva, a malinko ji otevřeme ve prospěch člověka. Problém je víc na jihočeské straně. My nemáme projekty typu lanovka na Hraničník. Kraj zatím nebude přijímat vlastní návrh zákona.

Dlouhá léta se také jedná o Brdech a zrušení zdejšího vojenského újezdu
Zákon prošel prvním čtením ve Sněmovně včetně rozdělení území – třetinu území ve prospěch Plzeňského kraje a dvě třetiny ponechat Středočechům. Znovu přijde na přetřes až v září a předpokládám, že ve Sněmovně bude schválen. Co se stane v Senátu, neumím předpovídat, ale věřím, že i Senátem projde.

Pokud projde tak, jak je navržen, co se stane dál?
Zatím počítáme s tím, že by vstoupil v platnost 1. ledna 2015. Dnem, kdy zanikne vojenský újezd, vznikne chráněná krajinná oblast. Režim území se nijak dramaticky nezmění a změna hranic je víc psychologické politikum, než nějaká věcná rovina. Obce i kraj se budou moci víc vyjadřovat k území a Plzeňský kraj se netají tím, že by chtěl přiměřeně regulovat řeku Klabavu, která je z hlediska povodní nejdivočejší. Ale to bude běh na dlouhou trať, sníme i o možnosti nějaké přehrady. Brdy jsou také ohromná zásobárna pitné vody. V současné době probíhá likvidace munice, což se nikdy nepodaří na sto procent, vždycky budou zóny, kam bude doporučeno nevstupovat.

Proti zrušení újezdu a rozdělení území tak má výhrady pouze Středočeský kraj?
Protestují Středočeši a z nějaké solidarity k předsedovi Sněmovny i skoro celá sociální demokracie, což mě mrzí. Ostatní politické subjekty ve Sněmovně to podporují, včetně poslanců za ČSSD za náš kraj – na rozdíl do komunistů.

Plzeňský kraj vloni požádal o bezúplatný převod letiště v Líních, ministr obrany Picek tehdy řekl, že to klapne, ale pak po volbách všechno utichlo. Proč?
Nová vláda si vzala time out a analyzuje využití státního majetku včetně ministerstva obrany. Mám informace, že do konce května by nám měli říct, zda se tento bezúplatný převod uskuteční, nebo bude chtít armáda prostor využít jinak ve svůj prospěch. Armáda tvrdí, že letiště není zatíženo ekologicky, my se domníváme, že tam ekologické zátěže jsou.

Proč má kraj zájem na líňském letišti?
Je to zajímavý prostor 60 kilometrů od Německa, kousek od dálnice, takže do budoucna je to zajímavý rozvojový prostor. Rozhodně tam nebudou žádné montovny – investory si budeme moci vybírat.

Nechal už si kraj zpracovat analýzu, kolik ho bude stát provoz tohoto areálu?
Finanční zátěž, pokud by nám ho ministerstvo převedlo ihned, je ročně zhruba 2-2,5 milionu korun, což není problém. Zachovali bychom letecký provoz, z něhož plynou finance, také jsou tam v pronájmu firmy, což znamená další příjem. Pak by byl spíše problém, jak rekultivovat toto území, a to specifikováno nemáme.

Plzeňský kraj je jediný nezadlužený kraj, má však schválený úvěrový rámec a také revolvingový úvěr. Už jste na tyto peníze museli sáhnout?
Úvěr jsme využili na konci loňského roku, než nám přišly peníze z evropských fondů. Jsme stále nezadlužení, ale v současné době končí plánovací období a kraj využije možnosti čerpat 100procentní dotaci na dopravní stavby. Vysoutěžený úvěr má úrokovou sazbu 0,45 procenta, což je fantastické číslo. Původně jsme měli spočtený úvěr na 895 milionů korun, ale vezmeme si úvěr jen 424 milionů, zbytek uhradíme z vlastních zdrojů. Ale částka bude možná ještě nižší, cena staveb se zřejmě ještě sníží v soutěžích.

Václav Šlajs doprovázel prezidenta Miloše Zemana při jeho návštěvě v Plzeňském kraji

Zmínil jste, že kraj dobře hospodaří, neutrácí a že daňové příjmy budou vyšší, než se předpokládalo. Na co využijete uspořené peníze?
Chci zrekonstruovat sály ve Stodské nemocnici, která je z roku 1964 a je v zoufalém stavu. Rekonstrukce vyjde zhruba na 30 milionů korun, do dalších dvou nemocnic musíme koupit CT (počítačový tomograf) a další vybavení – minimálně za 20-25 milionů korun. Chceme také stavět nový pavilonek v Liblíně. Musíme také dofinancovávat ztrátu nemocnice.

Loni byly krajské nemocnice v minusu téměř 300 milionů korun, s jak vysokou ztrátou počítáte pro letošní rok?
Letos cca 240 milionů korun a zatím mám informace, že se do této částky vejdeme. A kdo se do toho nedostane, tak končí, jinak to nejde. Doba není krajským nemocnicím nakloněná, ale řada problémů je přímo v nás v lidech. Ředitelé musí zabezpečit péči, ale ne za cenu, že bude kraj doplácet půl miliardy ročně.

Šetřit jste ale začali i na vlacích…
Ano, snažíme se eliminovat vlaky, v nichž nejezdí lidi. Raději dám peníze na vodovody než aby vlaky v Plzeňském kraji jezdily prázdné a vozily vzduch.

Bude se do budoucna tedy snižovat počet vlaků?
Na příští rok ubíráme 9,2 procenta spojů. Já vidím budoucnost železniční dopravy především v dálkových spojích a v příměstské dopravě. Ale zatímco třeba z Plzně do Blovic nebo Přeštic jsou vlaky jakž takž obsazené, dál už jezdí spoje prázdné. Naše politická reprezentace už znovu snižovat objem spojů nebude, ale moje představa je, že budou do budoucna jezdit jen autobusy, které jsou třikrát levnější. Věřím, že třeba za deset let nahradí vlaky ekologické elektrobusy.

Václav ŠlajsŽeleznice už tedy podle vás nemá budoucnost?
Nevěřím, že lidé masově půjdou do vlaků. Když vznikla železnice někdy kolem roku 1860, ohromně protestovali formani, kteří přišli o kšefty. Úlitba byla, že se zastávky stavěly dál od městeček a formani lidi vozili. A to se projevuje, třeba v Klatovech je nádraží tři kilometry od centra. Dneska lidi už nebudou chodit pěšky, raději sednou do auta.

S tím trochu souvisí i stavba Západního okruhu kolem Plzně. Staví se 1. etapa ke Křimicím, lidem ale pomůže až druhá etapa, která okruh dovede na Severní Předměstí. Jak to s ním vypadá?
S městem jsme dohodnuti, že začne vykupovat pozemky. Letos na to mají vyčleněno zhruba šedesát milionů, celkem je ale odhad až 170 milionů korun. Město a kraj bude tato stavba stát cca dvě miliardy korun a musíme na to sehnat evropské dotace, bez nich to nepůjde. Bude to hlavní akce v dopravě v období 2014-2020. My plánujeme reálnou výstavbu nejdříve 2019 až 2020.

V uplynulých letech byla krajská delegace minimálně třikrát na návštěvě čínské partnerské provincie Zhejiang. Co konkrétního se podařilo dojednat?
S třetí nejlepší čínskou provincií máme partnerskou smlouvu od roku 2007, kdy ji uzavřel tehdejší hejtman Zimmermann, ale přímý důsledek není zatím žádný. O Číňanech je to ale známo, že je vše běh na dlouhou trať. Konkrétním výstupem je česko-čínské sympozium, které se koná 29. května v Plzni a které pořádá hospodářská komora. Přijede sem cca 140 čínských podnikatelů a delegace guvernéra.

Co má vzejít z této konference?
Konkrétní spolupráce mezi českými a čínskými firmami. Je naděje, že se zde domluví konkrétní český podnikatel s konkrétním čínským podnikatelem. Něco už je předjednáno z poslední návštěvy Číny. Na východě to funguje tak, že politik je otvírač dveří, bez politiků tam není možné nic.

Jak funguje partnerství Plzeňského kraje s půl milionem obyvatel s čínskou provincií, která má 55 milionů obyvatel, tedy stejně jako Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko dohromady?
Je to nerovnoměrné, ale oni si zvykli, že jsou superkolos. Mají 27 partnerství a co do intenzity jednání je náš kraj na desátém místě. Jednají s námi ale jako s rovnocenným partnerem.

Občas se ale objevuje kritika, že jednáte hodně se zeměmi z východu – s komunistickými zeměmi. Naposledy třeba v souvislosti s tím, že hejtmanství začátkem dubna nevyvěsilo tibetskou vlaku.
Záležitost Tibetu je smutná, ale Tibetů jsou na světě stovky. Když se podíváme do Španělska na Basky, Katalánci se bouří, Irové také a mohl bych pokračovat. Nejlepší kultivace je komunikace – Čína se mění. Ano, vládnou tam komunisti, ale to jsou superkapitalisti. A komunismus je de facto pokračováním císařství. Tam třeba nefunguje záchranka, když máte infarkt, musíte se dopravit do nemocnice sám. To není žádný socialismus, jak si někdo myslí.

Před sebou máte ještě dva a půl roku ve funkci, ale přesto – budete znovu kandidovat na post hejtmana?
V této chvíli neuvažuji, že bych pokračoval. Bude mi přes 64 let a je rozdíl mezi funkcí hejtmana a senátora, věřte mi. Jsem tu každý den od sedmi, chodím domů v devět večer a denně dělám rozhodnutí. Je to náročné fyzicky i psychicky, takže by měl přijít zase někdo jiný.

Autor: Miroslava Tolarová

26.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies