VYBERTE SI REGION

Hory Matky Boží mají bohatou ševcovskou tradici

Hory Matky Boží – Kdysi tu byly stříbrné doly. V dobách největšího rozkvětu, někdy na začátku 16. století, se tam dokonce mohlo říkat „co chaloupka, to horník".

8.2.2014
SDÍLEJ:

MUZEJNICE Vítězslava Bursová v expozici muzeaFoto: DENÍK/ Ludvík POuza

Kutali tam stříbro, o nic víc se nestarali. Později ale jejich hornická sláva pobledla, a to i přesto, že v té době už měli status města a svůj erb. O 120 let později se pokusil Ferdinand III. slávu Hor Matky Boží a stříbrných dolů obnovit. Nevyšlo to. Mnozí z těch, co tu bydleli, se odstěhovali a ti, co zůstali, museli hledat jinou obživu. Tak se tu zrodila nová tradice – punčochářství a později ševcovina.

Uprostřed městečka v budově bývalé školy se nachází od roku 1995 muzeum, které založil tamní rodák Antonín Koop. „Je to muzeum historie zdejší obce, která byla královským horním městem v důsledku těžení stříbra na konci 15. století. Status města nebyl Horám Matky Boží nikdy odejmut, takže jsme stále městečkem s vlastním erbem, i když jsme hodně „mrňaví"," říká vedoucí Městského muzea v Horách Matky Boží Vítězslava Bursová.

Hory byly městem jmenovány roku 1522. „Byli jsme slavnou hornickou obcí, a tak zde máme i hornické muzeum. Z té hornické činnosti se toho u nás ale moc nedochovalo, protože už je to dávno a hlavně, netěžilo se tu dlouho. Takže naše muzeum je muzeem života ve zdejší obci," pokračuje průvodkyně.

V muzeu tedy připomínají hlavně stará řemesla z dob svých dědečků a babiček. K vidění tam jsou věci z domácností, ale i malých hospodářství. „Naše obec byla později, když obyvatelé hledali nové uplatnění, proslavena hlavně jako obec ševců. Ševci tady byli téměř v každé chalupě a všichni se uživili, protože šili a opravovali pro okolní obce a pro Žida ve Vídni, který jim sem vozil materiál i zakázky.

Ševcovská tradice se v naší obci udržela až do 50. let 20. století. Pak ševci spadli pod výrobní družstvo Snaha a boty se tu vyráběly až do revoluce. Nejčastěji se zde vyráběly pantofle, kterým se říkalo holzštíflata. Později vycházkové polobotky a takzvané lepené „plzeňky". Spatřily tady také světlo světa dámské sandály. Staří ševci vymřeli a dnes tu není žádný. Zbyly jen staré vzpomínky a pár věcí tady v muzeu. K vidění tu je důležitý materiál a nářadí pro ševce. Je tu verpánek, nářadí, floky, kladívka, vzorky bot, které se tu vyráběly. Muži ševcovali a ženy se věnovaly šití. Šily pro Šumavan Vimperk. Jsou tu proto v několika kusech zastoupeny staré žehličky, šicí stroje, které tenkrát používaly, a podobně. Nepostradatelným řemeslem na městečku bylo i kovářství. I to zde připomíná malá expozice. A pak tu jsou k vidění věci, které používali dědečkové a babičky ve své domácnosti. Jsou zde máselnice, mísy, koše, ale i dřevěné lopaty na obilí i na chleba," pokračuje nadšená amatérka regionální historie.

V muzeu jsou i památky na společenský život. „Mívali jsme v Horách Matky Boží i pět tělovýchovných spolků, ochotníci tu hráli divadlo i loutkové divadlo, byl tu okrašlovací spolek. Dominantou muzea je divadelní opona s motivem naší obce. Ta byla namalována v roce 1900. Velmi hezká je i ukázka plně vybavené světničky, která znázorňuje, jak se žilo na vejminku. Tato expozice je doplněna i vejminkářskou smlouvou, která se uzavírala a na jejíž dodržování dohlížel starosta," dodala Bursová.

Muzeum existuje od roku 1995 a stále je o něj velký zájem. Vedle českých turistů sem přijíždějí i milovníci historie z Izraele, Kanady, Ameriky nebo Švédska.

Autor: Ludvík Pouza

8.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
9 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies