VYBERTE SI REGION

Jak zpříjemnit Vinice? Dešťovou vodou

Plzeň - Studentka přišla s projektem na využití dešťové vody. Náklady přesahují 120 milionů korun.

24.4.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Vizualizace veřejného prostranství v Plzni na Vinicích

Vizualizace veřejného prostranství v Plzni na VinicíchFoto: Lucie Pančíková

Jak využít dešťovou vodu uprostřed sídliště? Co kdyby díky ní vznikla vodní nádrž, v níž se voda bude sama čistit? Plzeňanka Lucie Pančíková právě takové řešení navrhla ve své diplomové práci na Mendelově univerzitě v Brně (MUB). Její nápad nedávno uspěl v soutěži Pro vodu, autorka získala třicet tisíc korun. Jenže realizace se projekt nejspíš jen tak nedočká, je příliš nákladný.

Lucie PančíkováLucie Pančíková pochází z plzeňských Vinic a tzv. sídlištní tematikou se zabývá delší dobu. „Sídliště patří často mezi neatraktivní prostory, zanedbané části města. Přemýšlela jsem, jak místo zatraktivnit a zároveň efektivně využít srážkovou vodu. Jde o to ji využít tam, kde spadne, a také ulehčit kanalizaci, která v případě přívalových dešťů nestíhá," popisuje Pančíková, která loni promovala na Zahradnické fakultě MUB a nyní tu pokračuje v doktorandském studiu.

A co tedy studentka pro Vinice navrhuje? Jde o komplexní systém řešení – soubor opatření různých typů, tak aby byly maximálně respektovány místní podmínky. Rozlohou nejvýraznější je retenční nádrž na centrálním prostranství čtvrti (prostor mezi ulicemi Brněnská, Sedlecká a Hodonínská), uvnitř vnitrobloků se nachází menší retenční nádrže. Na menším náměstí před základní školou a v prostoru ulice jsou navrženy zasakovací jímky, které odvádí vodu z ploch pro pěší. Voda tekoucí po silnici přirozeným samospádem východním směrem by dle návrhu měla projít čisticím procesem v jezeře s halofytními druhy rostlin na samém východním okraji sídliště.

Laicky řečeno to znamená, že by tu vzniklo jezírko o rozloze necelých 3000 metrů čtverečních, jež bude díky rostlinám samočistící. „Snažila jsem se to vymyslet tak, aby voda nehnila. Přírodní biotopy, kde se voda filtruje, už leckde fungují," vysvětluje Lucie Pančíková. Jezírko by ovšem nebylo koupací, to by totiž vyžadovalo mnohem víc čištění.

Centrální prostor je dnes v podstatě nevyužívaný, je tu pouze trávník. Podle návrhu by tu vznikly kromě retenční nádrže také tzv. templ, zastřešená plocha se sloupy, kavárna, hřiště a část by zůstala trávníkem pro rekreaci. Stálá hloubka v nádrži v její nejhlubší části je naplánována na 1,5 metru, dalších cca 80 centimetrů by mohla hladina vystoupat v případě extrémních přívalových dešťů.

Starosta prvního plzeňského obvodu Miroslav Brabec (ČSSD), který se o projektu dozvěděl až od Deníku, považuje návrh za zajímavý. „Nevím, jestli je realizovatelný v dohledné době, ale moji odborníci se tím budou zabývat," slíbil starosta. Dodal, že se stává velmi výjimečně, že by si student některé školy jako téma své absolventské práce vybral některý problém v této čtvrti. „Loni se například Bolevecká základní škola zabývala podobou centrálního parku a děti sem vymýšlely prvky, které by tu chtěly mít. My jim jejich přání splníme, byť je částečně upravíme," dodal Brabec.

Odhad nákladůCentrální park 60 mil. Kč
Promenáda 7 mil. Kč
Školní náměstí 40 mil. Kč
Okolí bytových domů 15 mil. kč 

Lucie Pančíková do své práce sice zahrnula předběžné náklady na realizaci, sama ale říká, že jde o naprosté odhady. Cena na komplexní systém převyšuje 120 milionů korun. I proto zatím nepočítala s tím, že by se její návrh někdy proměnil ve skutečnost – rozhodně by se tomu ale nebránila. „Bylo by neuvěřitelné, kdyby s tím chtěl někdo dál pracovat," dodala čerstvá inženýrka.

Autor: Miroslava Tolarová

24.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
6 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies