VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak zpříjemnit Vinice? Dešťovou vodou

Plzeň - Studentka přišla s projektem na využití dešťové vody. Náklady přesahují 120 milionů korun.

24.4.2015
SDÍLEJ:

Vizualizace veřejného prostranství v Plzni na VinicíchFoto: Lucie Pančíková

Jak využít dešťovou vodu uprostřed sídliště? Co kdyby díky ní vznikla vodní nádrž, v níž se voda bude sama čistit? Plzeňanka Lucie Pančíková právě takové řešení navrhla ve své diplomové práci na Mendelově univerzitě v Brně (MUB). Její nápad nedávno uspěl v soutěži Pro vodu, autorka získala třicet tisíc korun. Jenže realizace se projekt nejspíš jen tak nedočká, je příliš nákladný.

Lucie PančíkováLucie Pančíková pochází z plzeňských Vinic a tzv. sídlištní tematikou se zabývá delší dobu. „Sídliště patří často mezi neatraktivní prostory, zanedbané části města. Přemýšlela jsem, jak místo zatraktivnit a zároveň efektivně využít srážkovou vodu. Jde o to ji využít tam, kde spadne, a také ulehčit kanalizaci, která v případě přívalových dešťů nestíhá," popisuje Pančíková, která loni promovala na Zahradnické fakultě MUB a nyní tu pokračuje v doktorandském studiu.

A co tedy studentka pro Vinice navrhuje? Jde o komplexní systém řešení – soubor opatření různých typů, tak aby byly maximálně respektovány místní podmínky. Rozlohou nejvýraznější je retenční nádrž na centrálním prostranství čtvrti (prostor mezi ulicemi Brněnská, Sedlecká a Hodonínská), uvnitř vnitrobloků se nachází menší retenční nádrže. Na menším náměstí před základní školou a v prostoru ulice jsou navrženy zasakovací jímky, které odvádí vodu z ploch pro pěší. Voda tekoucí po silnici přirozeným samospádem východním směrem by dle návrhu měla projít čisticím procesem v jezeře s halofytními druhy rostlin na samém východním okraji sídliště.

Laicky řečeno to znamená, že by tu vzniklo jezírko o rozloze necelých 3000 metrů čtverečních, jež bude díky rostlinám samočistící. „Snažila jsem se to vymyslet tak, aby voda nehnila. Přírodní biotopy, kde se voda filtruje, už leckde fungují," vysvětluje Lucie Pančíková. Jezírko by ovšem nebylo koupací, to by totiž vyžadovalo mnohem víc čištění.

Centrální prostor je dnes v podstatě nevyužívaný, je tu pouze trávník. Podle návrhu by tu vznikly kromě retenční nádrže také tzv. templ, zastřešená plocha se sloupy, kavárna, hřiště a část by zůstala trávníkem pro rekreaci. Stálá hloubka v nádrži v její nejhlubší části je naplánována na 1,5 metru, dalších cca 80 centimetrů by mohla hladina vystoupat v případě extrémních přívalových dešťů.

Starosta prvního plzeňského obvodu Miroslav Brabec (ČSSD), který se o projektu dozvěděl až od Deníku, považuje návrh za zajímavý. „Nevím, jestli je realizovatelný v dohledné době, ale moji odborníci se tím budou zabývat," slíbil starosta. Dodal, že se stává velmi výjimečně, že by si student některé školy jako téma své absolventské práce vybral některý problém v této čtvrti. „Loni se například Bolevecká základní škola zabývala podobou centrálního parku a děti sem vymýšlely prvky, které by tu chtěly mít. My jim jejich přání splníme, byť je částečně upravíme," dodal Brabec.

Odhad nákladůCentrální park 60 mil. Kč
Promenáda 7 mil. Kč
Školní náměstí 40 mil. Kč
Okolí bytových domů 15 mil. kč 

Lucie Pančíková do své práce sice zahrnula předběžné náklady na realizaci, sama ale říká, že jde o naprosté odhady. Cena na komplexní systém převyšuje 120 milionů korun. I proto zatím nepočítala s tím, že by se její návrh někdy proměnil ve skutečnost – rozhodně by se tomu ale nebránila. „Bylo by neuvěřitelné, kdyby s tím chtěl někdo dál pracovat," dodala čerstvá inženýrka.

Autor: Miroslava Tolarová

24.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radek Štěpánek
6

Rehabilitující Štěpánek věří v comeback: Po operaci jsem spal s raketou

Ilustrační foto
16

Poplatky za přítomnost otce u porodu jsou nefér, míní rodiče

Po Manchesteru se zábava v Praze neruší. Bude se ale víc hlídat

Policistů se v metropoli objevuje víc než obvykle – a mohou mít i samopaly. Pražská policie tak reaguje na smrtící explozi po koncertu v britském Manchesteru. Podobně jako po dřívějších teroristických útocích ve městech západní Evropy mají být policisté v ulicích viditelnější – a také ozbrojenější.

Pohledem Stanislava Šulce: Složitější svět

Týdeník Economist přinesl statistiku teroristických útoků na území západní Evropy a Spojených států amerických. Připomíná, že ačkoli máme dojem permanentního ohrožení, a dokonce si myslíme, že teroristické útoky jsou na denním pořádku, v perspektivě posledních padesáti let je realita trochu jiná.

AKTUALIZOVÁNO

Vrah z Manchesteru je Salman Abedí, britský občan libyjského původu

/VIDEA, FOTOGALERIE, INFOGRAFIKA/ Celkem 22 mrtvých a minimálně 59 zraněných, vesměs mladých lidí. Taková je bilance exploze v koncertní hale v Manchesteru. Odpálil se zde sebevražedný útočník, policie vyšetřuje teroristický čin. Totožnost je známa, jde o 22letého Salmana Abedího, britského občana z Manchesteru, jehož rodiče přišli z Libye. K činu se přihlásil Islámský stát. Zatčeni byli tři podezřelí, pachatel měl patrně komplice. Zveřejněna byla zatím jména tří obětí, nemocnice přijaly 12 vážně zraněných dětských pacientů. V zemi byl vyhlášen kritický stav ohrožení terorismem.

Policejní razie u Mercedesu. Vyšetřovatelé pátrali po falšování emisí

Další automobilka se dočkala prohledávání kanceláří kvůli emisním problémům. Tentokrát zavítala německá kriminálka do kanceláří celosvětového vedení automobilky Daimler, která vlastní značku Mercedes. 23 prokurátorů a 230 policistů prohledalo jedenáct kancelářských prostor v několika spolkových zemích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies