VYBERTE SI REGION

Kantoři na Klatovsku jsou v nejistotě

Klatovsko – Všichni učitelé na základních a středních školách by měli mít od začátku příštího roku doplněnou kvalifikaci. Kdo ji mít nebude, bude muset ze školství odejít. Ministerstvo školství ale konečné rozhodnutí dosud nevydalo.

17.3.2014
SDÍLEJ:

Základní školaFoto: Ilustrační foto: DENÍK

Na velkých základních školách na Klatovsku mají obvykle učitelé potřebné vzdělání doplněné. „U nás jsou všichni učitelé kvalifikovaní," konstatovala ředitelka Základní školy v Čapkově ulici v Klatovech Dana Martinková. Její slova potvrzuje ředitel Základní školy v Tolstého ulici v Klatovech Vítězslav Šklebený. „Myslím, že ve městech je problém s kvalifikací vyřešený. Možná se to bude týkat některých venkovských nebo středních škol," řekl Deníku Šklebený.

Školy chtějí výjimky

Na venkovských školách se často slučují funkce. Na málotřídních školách je poměrně běžné, že kvalifikovaná vychovatelka vyučuje ve škole na částečný úvazek předměty blízké jejímu vzdělání, například hudební nebo výtvarnou výchovu. Podobnou situaci mají například v Bezděkově. „U nás máme jednu paní učitelku, která nemá potřebné vzdělání. Ale má pedagogickou praxi přes 30 let. Pracuje kvalifikovaně na částečný úvazek jako vychovatelka a na malý úvazek vyučuje. Momentálně nevíme, zda se na tuto velmi zkušenou paní učitelku bude vztahovat nějaká výjimka. Informace, které máme, nejsou ještě úplné a konečné," konstatovala ředitelka Základní školy a mateřské školy v Bezděkově Marcela Hezoučká. „Podle mého názoru by kvalitní učitelé s dlouholetou praxí měli dostat výjimku. Kdyby nyní začala studovat vysokou školu, což je v jejím případě jediné možné doplnění potřebné kvalifikace, využila by ji po dokončení pětiletého studia tak tři roky. Pedagoga nedělá jen vysoká škola, ale také talent a praxe. Ale ten, kdo se chce vážně učitelskému povolání věnovat, by měl začít určitě potřebným vzděláním," dodala Hezoučká.

Budou kvalifikovaní učitelé dojíždět?

Na to, jaké bude konečné rozhodnutí ministerstva, čekají také v Mochtíně. V tamní základní škole pracují dvě pracovnice, které učí na zkrácený úvazek. „Učí výchovné předměty, prvouku, tělocvik a podobně. Učitelská práce tvoří jen třetinu jejich úvazku. Já nemám nic proti mladým vzdělaným učitelům, to vůbec ne. Ale neumím si představit, že by k nám někdo jezdil pracovat na dvě hodiny denně," sdělila ředitelka tamní školy Ilona Dvořáková.

„Podle všeho by se na naše pracovnice měla vztahovat výjimka. Počkáme si však na oficiální a konečné informace," dodala Dvořáková.
Pedagogické pracovníky, kteří si nedoplní vzdělání a nebude se na ně vztahovat výjimka, čeká pravděpodobně konec kariéry. „U nás by se propuštění týkalo dvou pracovnic. Jedna z nich je v důchodovém věku, druhá je mladší a zvažuje možnost studia," sdělil ředitel Základní školy a mateřské školy v Bolešinech Michael Buriánek.

Autor: Rostislav Kutěj

17.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
děti na základní škole
2 14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies