VYBERTE SI REGION

Kastelán zámku Kozel musí stihnout ucpané záchody i koncert

Štáhlavy /ROZHOVOR/ - Kastelán zámku Kozel na Plzeňdku se věnuje svému povolání již třicet pět let. Zámek pod jeho péčí na první pohled vzkvétá. Jak sám říká, není to práce, je to plnohodnotné nasazení každý den, po celý rok, které ho vyžaduje úplně celého.

8.4.2012
SDÍLEJ:

Kastelán zámku Kozel Karel Bobek je příznivcem moderních technologií. Veškerý inventář zámku je elektronicky zdokumentován a sledován na monitorechFoto: DENÍK/Kateřina Kvasničková

Díky skvělému týmu čtyřiadvaceti spolupracovníků na to ale není sám. Před týdnem zahájil zámek a všichni lidé kolem něj další letní sezonu.

Jaký je život na zámku?

Rád bych jednoduše odpověděl, že romantický, ale je to mnohem složitější. Mé bydliště je úzce spjaté s předmětem mého zaměstnání a domnívám se, že je to tak správně. Na jednu stranu jsem jako pes u boudy, na druhou stranu jsou to hodnoty, které už ani nevnímám. Je to nádherné prostředí.

Bydlíte přímo v areálu?

Bydlíme v patře, v místech kde dříve žily děti a jejich vychovatelky. Na místě dětských pokojů, přímo pod kamennou střechou.

Zámek Kozel je známý tím, že vedle klasického návštěvnického provozu má velké množství dalších aktivit.

Vedle prezentace zámku prostřednictvím průvodcovských služeb je podle mě důležitá i druhotná prezentace památky. Sem právě patří koncerty, výstavy, svatby nebo promoce. Kozel byl také mezi prvními objekty, které se začátkem devadesátých let začaly orientovat na kongresovou turistiku. Je to jeden z možných způsob, jak získat finanční prostředky.

Narážíte na velké problémy v otázkách financování a rozpočtu?

Jsme státní příspěvková organizace, ta příspěvkovost spočívá v tom, že naší povinností je jednak spravovat svěřený majetek, zároveň ho i prezentovat a z té prezentace pak vznikají nějaké výnosy, které jdou proti nákladům. Po revoluci jsme dokonce dokázali dosáhnout provozní soběstačnosti. Problém je, že ta se od nás očekává i nadále. Vzhledem k tomu, že řada akcí je nahodilých, je stabitlita zdrojů značně labilní.

Jak významnou položkou v rozpočtu je pro váš zámek vstupné?

Pro nás je to tak třetina příjmů, zbytek tvoří kongresová turistika a již zmíněné svatby a promoce. Ty běží celý rok bez ohledu na sezonu. Ale systém financování v celém měřítku není příliš motivující. O co víc vyděláš, o to míň dostaneš. Ekonomika je založena na solidaritě, kdo vydělává víc, živí toho,kdo vydělá míň. Protože ale výnosy stojí také na nasazení jednotlivých správ objektů, měla by být podle mého názoru ta solidarita řízená, aby byla zachována motivace. To zatím nefunguje, peníze se rozdělují přes různé komise.

Vnímáte také úbytek návštěvníků, na který si stěžují kasteláni jiných objektů?

Problém je v tom, že cena vstupného je poměrně dost vysoká a jsou stále vyvíjeny tlaky, aby byla ještě vyšší. Pro velkou část lidí je návštěva památky zbytná věc. Rozumím tomu, že spousta zejména mladých rodin si je nemůže dovolit. Ke všemu vznikají nová turistická místa, která jsou pro nás velkou konkurencí, všechny super a hypermarkety. Ty mají celý den plná parkoviště.

Kolik návštěvníků ročně projde zámkem? Předpokládám, že patříte mezi nejnavštěvovanější objekty v Plzeňském kraji?

Pokud počítáme pouze návštěvnickou trasu, tak jsme rozhodně mezi prvními třemi. K dalším nejnavštěvovanějším patří Velhartice nebo Švihov. Každoročně zámkem projde na sto tisíc platících návštěvníků. Dokonce se nám podařilo spočítat, že parkem za rok projde kolem milionu lidí.

Máte plány jak oživit prohlídky? Jste příznivcem průvodcovství s princeznou či bílou paní, jak je dnes na hradech a zámcích velmi populární?

Prohlídka zámku se de facto odehrává v mrtvých kulisách. Divák si život v nich musí domyslet, hodně použít vlastní fantazii. A dnes se vymýšlejí způsoby jak život do těch kulis ohleduplně a kultivovaně dostat. Od převleků a kostýmů po hraná představení přímo v interiérech. Mně osobně by se líbilo využít moderní technologie, rozšířit realitu. Jednou k tomu i určitě dojde. Vše by se sehrálo s herci, v kostýmech a natočilo, aby se následně pomocí 3D technologie promítalo do reálných kulis. Nechci dělat ze zámku Disneyland, ale jsme přesvědčení, že by výrazně přibylo poučení návštěvníka o soudobém životě a zkvalitnila by se celá prezentace.

Je o vás známo, že jste příznivcem a průkopníkem moderních technologií v památkových objektech. Kde všude nejmodernější metody užíváte?

Byli jsem jedni z prvních, když jsme v roce 1987 začali používat počítače na prodej a rezervaci vstupenek. Dnes jsou už úplně běžnou součástí každé památky. Používáme nejmodernější technologie ke zdokumentování majetku,jako jsou mikročtečky, programovatelné čipy či 3D skenery. Nyní jsme dokončili ve spolupráci se Západočeskou univerzitou sedmiletý projekt na dokumentaci památek. Výstupem je tak zvaný elektronický pasport památky.

Můžete blíže popsat, jak elektronický pasport funguje a k čemu se využívá?

Pomocí laserových scannerů jsme zaměřili všechny objekty areálu, mobiliáře i dřeviny v parku. Prostřednictvím softwarů je pak možné majetek identifikovat, vložit mu odborný popis. Vydali jsem k tomu i metodiku, domnívám, se, že by měl být takto zdokumentovaný každý památkový objekt. Slouží to k inventaritaci, k prezentační účelům, výborně se to využívá při virtuálních prohlídkách a samozřejmě v případě krádeže je to výrazná pomoc.

Na závěr prozraďte, jaké novinky čekají návštěvnika zámku Kozel letošní sezonu?

Na červen máme přichystaný galakoncert Evy Urbanové s orchestrem Národního divadla, v zimě pak tradičně vánoční koncert Musica Bohemica. A jako každý rok několik výstav v jízdárně, začínáme kresbami Jindřicha Krátkého a po něm bude následovat grafika Karla Šafáře. Přímo na nádvoří zámku mohou návštěvníci po celou sezonu obdivovat plastiky Mariana Karla.

Kateřina Kvasničková

Autor: Redakce

8.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
21 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies