VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kastelán: Život na zámku není romantika, ale věčná práce

Horšovský Týn /ROZHOVOR/ - S příchodem jara se památky našeho regionu připravují na první letošní návštěvníky a nejinak je tomu i na Státním hradu a zámku Horšovský Týn na Domažlicku. Na otázky čtenářů Deníku odpovídal tamní kastelán Jan Rosendorfský.

27.4.2013
SDÍLEJ:

Kastelán Jan Rosendorský.Foto: Deník/ Stanislav Šebek

Jaké to je žít a bydlet na zámku?

Vypadá to jako děsná romantika, ale není. V zimě je tady strašná zima, v létě turisté, o nějakém soukromí se mluvit nedá. Prát si smím jenom v neděli večer, protože nemám kde sušit prádlo musím je věšet v pondělí, když tu návštěvníci nejsou. Každý si myslí, že večer se tady procházím po salonech, ale na to není čas. Když se večer toulám po chodbách, tak proto, že někde upadla klika nebo musím vyměnit žárovku. Je příjemné, že nemusím docházet do práce přejdu nádvoří a jsem tam ale je to práce 24 hodin denně. Určitě si nestěžuji, jsem rád, že tady mohu být, ale když to chce člověk dělat pořádně, tak to opravdu není žádná romantika, ale věčná práce.

V parku u zámku je takzvaný Vdovský dům. K čemu sloužil?

Podle legendy, když zemřel Jan mladší Popel z Lobkovicz, tak po něm zůstala mladá krásná vdova. Nová zámecká paní se bála, aby příliš nezasahovala do dění na zámku, a proto pro ni údajně byl postaven právě tento objekt. Je fakt, že historicky to moc nesedí, ale pravděpodobně se opravdu jedná o renesanční objekt s následnými stavebními úpravami. Fungoval až do roku 1991 jako městské muzeum, které pak bylo i z bezpečnostních důvodů přesunuto na zámek.

Stromy v parku jsou staré 200 let a asi i více. Počítá se s postupnou obnovou a kdy?

Počítá. Není to jednoduché, nemůžeme vysadit strom, kde chceme. Park má svou logiku a je vše třeba vždy konzultovat s architektem, a když už se nám podaří na výsadbu ušetřit nějaké státní peníze, kterých je málo, tak pak přijde nějaký ožrala a nový strom nám zlomí. Už dvě sezony za sebou jsme ale na podzim vysázeli kolem patnácti stromů, z nichž některé bohužel padly za oběť pravidelnému vandalismu. Výsadby se dělat budou, pracujeme na tom a moc se na to těším. Stromů už padlo hodně a jejich náhrada v posledních dvaceti letech moc nefungovala.

Jižní strana fasády by určitě dodala budově zámku na přitažlivosti a byla by vidět zejména z hlavní silnice. Počítá se s její obnovou a kdy?

Fasáda je jistě něco, co upoutá pozornost, stejně tak pěkně oblečená slečna. Ale tohle je pro mě těžký boj, protože zároveň v interiéru máme na třech místech nástěnné malby z 16. století, které jsou ve špatném stavu, a dokonce i opadávají. A ty jsou pro mě malinko přednější než fasáda z roku 1905. Nehledě na to, že zrovna fasáda na jižní straně je velmi jednoduchá a nijak zvlášť zajímavá jsou to obyčejné obdélníky, které lze kdykoli replikovat. Potřebujeme navíc také opravit střechy, které jsou přednější.

Jaké zlozvyky návštěvníků zámku jsou nejhorší?

Ani bych neřekl, že návštěvníci mají vyloženě zlozvyky. Jsou dotazy, které se často opakují, a někdy sem zavítá návštěvník, který má prostě blbý den, a nedá se s tím nic dělat. Ale to je asi tak vše.

Na zámku určitě vykonáváte spoustu funkcí, co všechno máte na práci?

Nejlépe to komentoval můj kolega Karel Bobek ze zámku Kozel, když říkal, že kastelán musí být připraven na to, že bude mít levou ruku v ucpaném záchodě a pravou podávat ministrovi. Kastelán si musí umět poradit se vším. Když vypadne průvodce, musí provádět, když uklízečka, musí uklízet. A ta zmíněná klika samozřejmě neupadne během týdne, když je k dispozici opravář, ale zásadně v pátek večer. V poslední době k tomu přibývá věc, kterou absolutně nenávidím, a to je neuvěřitelná papírová válka a byrokracie, která neuvěřitelně narůstá. Začínám taky docela nenávidět internet. Dřív musel každý svou žádost napsat na stroji a odnést na poštu, ale dneska každou sebemenší pitomost, která někoho napadne, napíše do mailu a rozešle a já se z toho pak mohu zbláznit.

Jsou na zámku nějací duchové? Nebudí vás v noci divné zvuky?

Na tuhle otázku strašně nerad odpovídám. Člověk má základních pět smyslů a podle různých teoretiků a senzibilů i asi dalších dvacet smyslů, které není schopen rozpoznat. A pak pracuje lidská fantazie, která určité představy možná nějakým způsobem dokáže zhmotňovat. Asi bych to prostě shrnul tím, že něco tady je, ale nevíme, co.

Jak velkou část zámku má návštěvník možnost vidět?

Pokud se návštěvník zúčastnil například i takových prohlídek, jako je Křížem krážem s kastelánem a podobně, tak bych řekl, že možná i takových devadesát procent. Snažili jsme se zpřístupnit opravdu co nejvíce. Uzavřeny zůstávají například naše dílny, tři místnosti plné depozitářů, které prostě není důvod vystavovat, a samozřejmě kastelánský byt. Lidé by si například letos neměli nechat ujít prohlídku konírny, kterou mnoho lidí nevidělo. Právě tam bude od května probíhat výstava k druhé světové válce.

Návštěvnost hradů a zámků docela skomírá, proč myslíte, že tomu tak je?

Nemusela by skomírat. Je v tom hodně faktorů a s odborníky se dohadujeme, co všechno tomu chybí. Tady například v současné době zoufale chybí úplně základní infrastruktura. Začíná to u hnědé směrové cedule od dálnice. Je smutné, když dvě nejstarší městské památkové rezervace jako Horšovský Týna a Domažlice tyto cedule nemají a u dálnice se z obou směru dozvíme jen o Pivovaru a ZOO v Plzni. A končí to třeba tím, že v Horšovském Týně není kde zaparkovat autobus. Jako zámek jsme odkázáni zejména na hromadné zájezdy a cestovky si přitom mezi sebou říkají „Nejezděte do Týna, tam prostě není kam postavit autobus".

Máte na zámku nějaké ukryté a objevené poklady?

Před asi třiapadesáti lety v mezistropě mezi zeleným salonkem a salonkem grafiky můj předchůdce kastelán Stanislav Kubec objevil věci, které Trauttmansdorffové přivezli a ukryli za války, aby nebyly zničeny jde o obrovský stříbrný servis, který je k vidění na prohlídkové trase, a také o soubor benátských vedut. To je takový ten hmatatelný poklad, jsou tu však i věci, které možná návštěvník jako poklad nevnímá, ale my je velice oceňujeme například zbytky nástěnných maleb nebo poklady, které se objevují při restaurování. Například jsme odeslali obraz do restaurátorské dílny a zjistili, že je nalepený na jiném obraze. A to je pak obrovský problém zavést je do evidence, protože se nám z jednoho díla stala dvě.

Autor: Stanislav Šebek

27.4.2013
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
13 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Retrospektivu snímků Miloše Formana uzavřel film Viděno osmi

Projekce snímku Viděno osmi z roku 1973 v neděli v kině filmového archivu Ponrepo v Praze uzavřela měsíční retrospektivu tvorby režiséra Miloše Formana. Přehlídku pod názvem For Man For All Národní filmový archiv připravil k jeho 85. narozeninám, které připadly na sobotu. V souladu s názvem For Man For All byl vstup na všechny projekce volný. Podle pořadatelů byl největší zájem o projekci filmu Vlasy, při které se nedostalo na všechny zájemce.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies