VYBERTE SI REGION

Když proti okupaci zakřičely i plzeňské múzy...

pLZEŇ - Okupace Československa sovětskou armádou a vojsky tzv. Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 znamenalo šok pro celou společnost, dýchající do té doby atmosféru určitého politického uvolnění. Výjimkou nemohli být ani umělci, včetně těch Plzeňských.

21.8.2014
SDÍLEJ:

Obraz Stanislava Bukovského Válka, reflektující rok 1968Foto: Terezie Bukovská

Unikátní reakcí na dobové události byl například obraz Pražská pieta malířky Aleny Koenigsmarkové nebo práce Válka, Boží mlýny a Rok 1968 Stanislava Bukovského z výtvarné skupiny Intensit. Normalizační období pak oběma výtvarníkům zasáhlo osudově do života i další kariéry. Podle Petra Jindry, kurátora a odborného zástupce ředitele Západočeské galerie v Plzni, Pražská pieta, kterou namalovala Alena Koenigsmarková, tvořila vedle proslulých prací pražského sochaře Olbrama Zoubka, Palachovy posmrtné masky a náhrobku na Olšanských hřbitovech, ojedinělou obrazovou reflexi Palachovy oběti.

Pieta rozčílila normalizátory

„Obraz Aleny Koenigsmarkové vyvolal zuřivou reakci normalizačních kádrů," konstatuje Petr Jindra a dodává: „Autorka byla vzápětí vyhozena ze Svazu československých výtvarných umělců, kam se ostatně dostala jen nedlouho předtím díky politické oblevě na konci šedesátých let". Jindra cituje osobní vzpomínku malířky: „Pan tajemník Černý na mne řval, že se Mánes otřásal v základech a z ostatních kanceláří vybíhali lidé podívat se, co se děje. Obraz byl v těch dnech načasovaná bomba. Velvyslankyně jedné neutrální země mi nabídla, že obraz odveze ze země jako diplomatické zavazadlo, mně se ulevilo, leč chyba lávky. Ta dáma zapomněla, že její personál pracuje rovněž pro „onu" organizaci. Další faux pas bylo, že obraz svěřila svému projíždějícímu synovi, který diplomatická osoba nebyl. A tak ho drželi v Chebu na hranicích, dokud mu maminka nedala souhlas balík otevřít. Zaznamenáno, zfotografováno. Další sice pro mne dopadlo relativně dobře, neboť to mohlo dopadnout mnohem hůř - jenže jsem byla zase tam, kde už jsem byla." Vyloučení ze svazu výtvarných umělců prakticky znemožnilo Aleně Koenigsmarkové vystavovat své práce. Umělecké rehabilitace se dočkala až v roce 1990, kdy začala intenzivně vystavovat především na Plzeňsku, s nímž byl spjat i její dosavadní život. Autorčino dílo, odvahu i celoživotní postoj ocenil roku 2009 při příležitosti autorčiných devadesátin primátor Plzně Pavel Rödl udělením Městské pečeti. Rok před smrtí se malířka dočkala desetiletí upíraného uměleckého i společenského uznání.

Boží mlýny přinesly spravedlnost až po dvaceti letech

„Mě tehdy překvapilo, že to Dubčeka a ty ostatní překvapilo, když nám tu bratrskou pomoc naši „přátelé" poskytli," vzpomíná na obsazení země Stanislav Bukovský a dodává: „Už v dubnu jsem tehdy namaloval českého lva, kterého trhá pět orlů; aniž bych se chtěl vydávat za jasnovidce, těch „přátel" také pět v srpnu 1968 přišlo". K vojenskému obsazení Československa armádami tzv. „východního bloku" se vztahuje také tehdy vytvořený Bukovského obraz Válka i o rok mladší Boží mlýny. „Je to ve středověce naivním provedení," vysvětluje Bukovský a popisuje dílo: „Hoří tam Jan Hus na hranici a letadla, která by mohla být považovaná za MiGy, tam ničí husitské řemdihy, cepy a další husitské zbraně". Vystavit své obrazy během následné normalizace autor nesměl. „V roce 1971 jsme měli se skupinou Intensit už nainstalovanou výstavu a těsně před vernisáží nám to zatrhli," říká. To už byl rok vyhozený z plzeňské Škodovky. „Úředníky tam prověřovali, i když byli nestraníky, což byl můj případ," uvádí Bukovský. „Nakonec jsem to ale schytal taky za to, že jsem se v době "kontrarevoluce" nejvíc angažoval. Sepisoval jsem rezoluce, sbíral podpisy a chodil s nimi do rozhlasu," zamýšlí se výtvarník. Za normalizace byla postižená celá výtvarná skupina, jejímž byl členem: „Působili jsme v Plzni jako živlové krajně podezřelí a tak jsme potom dlouho nemohli vystavovat. Jako skupina Intensit jsme se veřejnosti mohli představit až po roce 1989". Roku 1968 i později nacházel Stanislav Bukovský sílu v básni Jana Zajíce, studenta, jenž následoval v sebeobětování známějšího Jana Palacha: „Slyším vaši zbabělost / křičí v polích, / řve ve městech, / skuhrá na rozcestích, / jektá strachem ze smrti / a necítí, že smrt upozorňuje a vábí. / Bije z věží kostelů / umíráček národu / a zemi. / Ve jménu života / Vašeho / hořím / Jan".
(3 obrazy, jeden s Bukovským, jak jej drží v ruce, Pitea Koenigsmarkové k rozhovoru s P. Jindrou ze ZČG).

„Pražská Pieta" Aleny Koenigsmarkové zobrazila Palachovu „svatou oběť"

Obraz Pražská pieta, namalovaný roku 1969 plzeňskou malířkou Alenou Koenigsmarkovou, tvoří nesmírně zajímavou i emocionálně silnou reakci na okupaci Československa sovětskou armádou a vojsky tzv. Varšavské smlouvy či protestní čin sebeobětování se studenta Jana Palacha. Petr Jindra, kurátor sbírek a zástupce ředitele Západočeské galerie v Plzni, která Pražskou pietu čtvrtým rokem vlastní, přibližuje čtenářům zašifrovanou symboliku jedinečného díla:
PJ: Malba je pojata jako středověký oltářní nástavec s pevnými křídly; půdorys tvoří kříž vepsaný do čtverce. Autorka zpracovala téma Palachovy mučednické oběti jako paralelu k umučení a smrti Božího Syna. Střední deska reprezentuje hlavní motiv v podobě Piety, tedy bolestné Panny Marie, oplakávající Syna, jehož umučené tělo jí spočívá na klíně. Boční desky tvoří příběhový rámec. Levý panel je ikonografickou paralelou námětu Arma Christi zobrazujícího nástroje Kristova umučení, k tomu příslušely i tváře Kristových soukmenovců, ať těch, kteří jej odsoudili, nebo těch, kdo třeba nesouhlasili, ale ze strachu či kolektivní lhostejnosti se ho nezastali. Takové tváře vidíme na levém panelu, včetně hlavy sovětského vojáka s poněkud tupým výrazem. Pravý panel zobrazující chlapce v plamenech připomíná vlastní mučednickou smrt Jana Palacha. Abstrahovaná plocha Václavského náměstí, místa Palachovy oběti, je perspektivní projekcí transformována do podoby hory – Golgoty, na které byl Kristus ukřižován. Zde se tyčí budova Národního muzea, před níž se Jan Palach upálil. Červená barva této plochy symbolizuje nejvyšší, tedy krvavou oběť. Plocha je poseta útržky papíru popsanými alfabetou; ty nepochybně odkazují na okupantský list Zprávy; zamezení jeho šíření bylo jedním z konkrétních požadavků Jana Palacha. Konečně jablka vysypaná z košíku lze chápat jako dobré ovoce Palachova činu, ale také ovoce pohozené, zmarněné. Umučené tělo jinocha v nápadně křečovité a napjaté pozici navazuje i na antickou tradici, helénistické sousoší Laokoona ze 2. století před Kristem, které se po objevu v roce 1508 a restaurování Michelangelem následně stalo v evropském umění prototypem trpícího mužského aktu. Autorka na tuto tradici vědomě či nevědomě navázala.

Petr JindraCo Alenu Koenigsmarkovou motivovalo k vytvoření tohoto obrazu?
PJ: Zřejmě právě onen nesnesitelný kontrast dvou realit, jež se tu bezprostředně tehdy konfrontovaly: na jedné straně radikální etický čin spočívající v dobrovolné a bolestné oběti života, jejímž smyslem byl apel na morální důstojnost národa v okupované zemi, a na straně druhé oportunistický postoj většinové společnosti, která se po intenzivním, ale krátkém vzedmutí emocí, v nichž snad prožila i sebeidentifikaci s poselstvím Palachovy oběti, nechala dobrovolně a rychle „normalizovat" – tedy uzavřela se zločinným a vlastizrádným režimem pragmatickou společenskou smlouvu.

Jak byste popsal význam Piety v kontextu sbírek Západočeské galerie v Plzni?
PJ: Západočeská galerie v Plzni získala obraz do svých sbírek na konci roku 2011 a to díky velkorysému daru dědiců, Heleny a Alexe Koenigsmarkových, tedy dcery a syna malířky. Především se jedná o jedno z nejkvalitnějších děl výtvarnice, která byla nesporně významnou postavou plzeňského umění 2. poloviny 20. století. Obraz, navazující svým stylem na tzv. novou věcnost, charakterizuje vědomý návrat ke středověkému pojetí a technologii obrazu. Pražská pieta je provedena temperou na dřevěné desce s křídovým podkladem a vyzlaceným pozadím. Autorka v něm velice silně zúročila i svou osobitou představivost spojenou s jemným citem pro symbolické významy vizuálních motivů a forem.

Má tento obraz co říct naší společnosti i na prahu 21. Století?
PJ: Nepochybně, stejně tak jako Palachova oběť, kterou obraz sugestivně a trvale připomíná. Jak napsal filosof Ladislav Hejdánek: „Skutečnost Palachova sebeobětovného činu byla naší vinou, vinou celé společnosti, celého národa zmarněna. Pouhým připomínáním a vzpomínáním se své viny nezbavíme. A vinu nenesou jen Palachovi současníci. Palachův čin se jako skutečnost stal minulostí, ale jako symbol je přítomen i dnes."
Popiska k obrazu: Pozoruhodný obraz Pražská pieta malířky Aleny Koenigsmarkové z roku 1969 představila v lednu 2012 za velkého zájmu veřejnosti Západočeská galerie v Plzni v rámci projektu Jedno dílo/Jeden svět. 

David Růžička

Autor: Redakce

21.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies