VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krajský radní Štekl: Boj proti spalovně? Bouře ve sklenici vody

Plzeň /ROZHOVOR/ - Po odchodu Petra Smutného (ČSSD), který už znovu do krajských voleb nešel, převzal rezort životního prostředí Václav Štekl z KSČM. Při výběru portfeje upřednostnil oblast životního prostředí před sociálními věcmi, jeho technickému vzdělání je prý bližší.

11.1.2013
SDÍLEJ:

Václav ŠteklFoto: DENÍK/Zdeněk Vaiz

Dnem svého zvolení do funkce, tedy 19. listopadu, skončil jako učitel druhého stupně Základní školy ve Starém Plzenci, kde deset let učil nejen ´své´ předměty (matematiku, fyziku a výpočetní techniku), ale postupně také přírodopis, zeměpis, výtvarnou a hudební výchovu nebo pracovní činnosti.

 „Věřím, že je šance, aby byl do konce roku schválen zákon o Šumavě, který stále chybí," říká novopečený radní.

V polovině listopadu jste nastoupil do funkce radního. Co se pro vás změnilo?

Je toho hodně. Předtím jsem pracoval jako učitel na základní škole, kde je ta práce zodpovědná, náročná, ale trošku jinak než práce radního. Ten zastřešuje práci celého odboru, musí prostudovat materiály, které předkládá. Je tu spoustu oborů, s nimiž jsem se předtím vůbec nedostal do styku. To jsou věci, kterými se musím prokousat a seznámit se s nimi, aby měla moje práce smysl. Na druhou stranu některých věcí, například problematiky spalovny, jsem se už dotknul během svého studia na vysoké škole.

Ilustrační fotoPlzeňský kraj připravil ve spolupráci s Jihočeským krajem a dotčenými obcemi vlastní návrh zákona o Šumavě. Vláda jej loni v srpnu odmítla. Jak to s ním vypadá teď?

Zákon prošel do prvního čtení a teď leží ve sněmovně. V prosinci měl být projednán, ale byl vyřazen z plánu. Je zařazen na únorovou schůzi a my se budeme snažit, aby náš návrh prošel do druhého čtení. Vláda stále připravuje i svůj vlastní návrh zákona a myslím, že není od věci, kdyby zvítězil nějaký kompromis. Nejde nám o nějaké zásluhy, ale jde o to, aby došlo k řešení, které bude mít šanci projít a které pomůže Šumavě.

Když se mluví o zákonu o Šumavě, mluví se většinou o vládním návrhu, který připravuje ministerstvo životního prostředí. Vládní návrh kritizují aktivisté, říkají, že otevře Šumavu developerům, že umožní stavět tu nové turistické atrakce a podobně. Co ale obsahuje ten váš návrh? V čem se liší od toho ministerského?

Návrh počítá se čtyřmi stupni zónace. První stupeň, bezzásahový, obsahuje asi 18 % území Národního parku Šumava, což je více než v současnosti - došlo ke scelení současných prvních zón. Druhá zóna tvoří přibližně sedmnáct procent plochy parku a počítá se s tím, že by její část mohla být za několik desítek let přičleněna k první zóně, tedy bezzásahové. Ve třetí zóně se předpokládá postupná přeměna lesních porostů na stabilnější smíšené porosty.

A čtvrtá zóna?

To jsou zastavěná území a zastavitelné plochy obcí. Vládní návrh počítá pouze se třemi zónami, i když druhá je rozdělena na dvě části. A další rozdíl je v tom, kdo bude hospodařit tam, kde lze zasahovat jak proti kůrovci, tak při neočekávaných událostech, jako byl například orkán Kyrill. Náš návrh předkládá variantu, že Správa NPŠ založí obecně prospěšnou společnost, která se bude starat o svěřený majetek.

Premiér Petr Nečas se už před časem právě onu obecně prospěšnou společnost kritizoval. Tvrdil, že na ni převede obrovský majetek a už nikdy by z něj nevydělal ani korunu…

Podle názoru našich právníků došlo v souvislosti s tím, jak kůrovec a Kyrill Šumavu poškodili, k vytěžení velké části porostu. To byl velký zdroj financí pro NPŠ a teď dochází k útlumu. Kůrovec se utlumuje i v souvislosti s tím, že už toho ´sežral dost´. Obecně prospěšná společnost nebude generovat zisky, ale všechny výnosy investuje zpět do národního parku z hlediska ochrany přírody nebo hospodaření v lesích. Také vylepší hospodaření Šumavského národního parku a vytvoří nové pracovní příležitosti v regionu.. Návrh nepředpokládá převedení majetku, ale jen svěření práva hospodaření.

Je šance, že by prošel váš návrh, když se připravuje i ten vládní?

To nedovedu posoudit. Je možné, že budeme muset náš návrh korigovat, aby měl šanci projít. Zřejmě budu muset o této situaci jednat s ministrem, ale je zájmem nás obou, aby se situace stabilizovala a byl přijat zákon, který Šumavě chybí.

Existují dva paralelní návrhy stejného zákona. Jsou si natolik podobné, aby se z nich dal vytvořit kompromis, který projde?

Myslím, že šance tu je, aby došlo ke korekci našeho nebo vládního návrhu. Ten náš je hotový, kdežto vládní návrh prochází připomínkovacím řízením a dosud není ani předložen k projednání Poslanecké sněmovně.

Jaký je váš odhad na schválení kteréhokoli zákona o Šumavě?

Optimistický výhled je rok 2013.

Druhým velkým tématem z vašeho rezortu jsou Brdy. Vojenský újezd zanikl a řeší se situace s hranicí krajů mezi Plzeňským a Středočeským krajem. Jak to aktuálně vypadá, už se jednání posunula dál?

Teď je situace na mrtvém bodě. Ministerstvo předložilo návrh rozdělení území, v němž by část měla připadnout nám a větší část Středočechům. My s tímto návrhem souhlasíme, ale Středočeši s ním mají problém. Situace se vrací před rok 1949 a vrací katastrální území obcím, k nimž historicky patřilo. Nyní jsou tedy známa stanoviska obou krajů a další tah je na ministerstvu. Zatím má území stále ve správě armáda a proces předání obcím bude trvat do roku 2015. Pak celý vojenský prostor zastřeší z hlediska ochrany přírody chráněná krajinná oblast.

Někteří starostové vyjádřili obavu z toho, aby v Brdech nezačala hromadná výstavba a nestal se z toho ráj pro developery. Zabrání tomu vyhlášení CHKO?

Ano, to je velká pojistka proti těmto projektům - správa CHKO se vyjadřuje ke všem projektům, které chce někdo realizovat. Prostor bude otevřený veřejnosti, je to ojedinělá lokalita. I když tam byli vojáci, je zdejší příroda šedesát sedmdesát let takřka netknutá lidskou činností.

Jedna z možných podob spalovny v ChotíkověTřetím aktuálním tématem je spalovna v Chotíkově, jejíž výstavba by měla zjara začít. Do dvou let má být hotová, co to potom bude znamenat pro Plzeňský kraj?

Zastupitelé města Plzně o ní budou jednat 24. ledna, kdy bychom měli vyjádřit podporu tomuto projektu. Očekávám, že spalovna dostane ze strany města zelenou. Po dokončení bude mít pro odpadové hospodářství zásadní vliv už jenom proto, že nám Evropská unie do několika let zakáže skládkovat.

Nehrozí to, před čím varují aktivisté, tedy že se sem bude svážet odpad i z dalších krajů, aby byla kapacita využita?

Spalovna je naprojektována na 95 tisíc tun odpadu, což stačí pro Plzeňský kraj. To by muselo dojít k navýšení kapacity a jejímu rozšíření. Jen samotná Plzeň a okolí dodá 55 tisíc tun odpadu, oblast Rokycan a Černošína dohromady dalších 26 tisíc tun, Horšovský Týn osm tisíc tun a Kralovicko šest tisíc tun odpadu. Celková produkce takto využitelného odpadu v PK je pak kolem 160 tisíc tun odpadu, takže to daleko přesahuje pánovanou kapacitu.

Byl jste se na nějaké podobné zařízení podívat?

Byla to součást hektického nástupu do funkce. Po týdnu jsem jel do rakouského Welsu, kde mají spalovnu asi na 250 tisíc tun odpadu. Mají to velmi propracované a máme se od nich hodně co učit. Plzeňská spalovna bude v podstatě kopírovat jejich technologii.

Jak vnímáte protesty aktivistů, kteří proti spalovně bojují už několik let?

Všichni mají právo se vyjádřit, ale připadá mi to trochu jako bouře ve sklenici vody. Je otázka, zda znají všechna fakta o této problematice, protože alternativou ke spalovně je skládkování. A to je z dlouhodobého hlediska časovaná bomba - může docházet k ovlivňování podzemních vod, ke zplynování metanu a podobně. Spalovna je navíc navázána na výrobu tepla, i když je to jen malý zdroj. 95 tisíc tun odpadu teplárně nahradí přibližně 60 tisíc tun hnědého uhlí.

Plzeňský kraj před několika lety zavedl dotační program pro včelaře. Jak to s touto podporou vypadá letos?

Letošní rok bude z hlediska financí špatný i v odboru životního prostředí, došlo k velkému ponížení všech dotačních titulů, a to i u včelařů. Z loňských tří milionů příspěvek klesl na 1,8 milionu korun.

Když se sestavovala krajská rada, mohla si KSČM vybrat dva ze tří rezortů. U vás se mluvilo o sociální oblasti nebo životním prostředí. Proč jste nakonec sáhl po životním prostředí?

Jako pro člověka s technickým vzděláním je mi bližší než sociální věci. Tam bych tápal ještě daleko víc, tady alespoň některé části už znám.

Autor: Miroslava Tolarová

11.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies