VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křimická rodačka poslala obci skoro milion korun

Plzeň - Výjimečný dar v hodnotě více než 900 tisíc korun získala od své rodačky plzeňská čtvrť Křimice. Peníze jim odkázala paní Šmídová, která se sice v Křimicích narodila, ale od roku 1944 žila v Itálii.

14.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Kucej

„Nebyla tu 26 let. Teď se ozval její syn a oznámil nám, že paní Šmídová zemřela a odkázala křimické škole 30 tisíc eur," potvrdil starosta Křimic Petr Otásek. Jenže v Křimicích škola není, funguje tu pouze mateřinka.

Mezi obcí a rodinou štědré dárkyně se okamžitě rozjela e-mailová korespondence, v níž obě strany přemýšlely, jak s penězi naložit. A došly k řešení, se kterým jsou spokojeny obě strany: Křimice koupí mikrobus, se kterým budou vozit hlavně děti ze školky třeba na plavání. Podmínkou je, že vůz bude polepen informací, kdo jej obci daroval.

To, že někdo z občanů věnuje svému městu osobní dar či peníze, se příliš často nestává. Přesto existují výjimky. Například v roce 2008 darovala 20 tisíc korun Plzni, konkrétně Domovu pokojného stáří sv. Alžběty, tehdy 94letá Josefina Napravilová. Plzeňská rodačka pomáhala po válce hledat české děti zavlečené nacisty do Německa a z Mnichova organizovala jejich odjezdy zpátky do Prahy, rok po únoru 1948 emigrovala do Kanady a v roce 1994 se vrátila do ČR. Tady učila děti angličtinu, finančně podporovala studenty a přispívala dětským nemocnicím. V říjnu 2008 dostala od tehdejšího plzeňského primátora vysoké městské vyznamenání a vzápětí nabídla městu dvacetitisícový dar pro některé z plzeňských charitních zařízení. Charita za peníze pořídila polohovací relaxační křeslo.

Ne vždy se ale dobrý úmysl něco darovat dotáhne do zdárného konce. Například v roce 2010 se rozhodl darovat starou televizi dětem do mateřské školky Lumír Aschenbrenner, starosta Slovan. Věnoval ji ale jako soukromá osoba aniž by o tom kohokoliv informoval. Poté, co mu ředitelka školky veřejně poděkovala, rozjela se na magistrátu složitá anabáze s darovací smlouvou a písemným svolením městské rady věc přijmout. Takový je nutný úřední postup, darovat něco ´jen tak´ prostě nejde.

Zajímavý je také dar, busta Václava Havla, kterou chtěl nyní městu věnovat sochař Jaroslav Bocker. Primátor jeho návrh městské radě nepředložil a odepsal mu, že je to pro město neakceptovatelné.

Čtěte také: Křimice chtějí Bockerova Havla, pozvaly i paní Dagmar

Autor: Dana Veselá

14.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
22 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies