Krmítko má v dnešní době na okně, balkonu nebo zahradě skoro každý. Otázkou je, zda dokrmujete správně.

„Pokud je zima tuhá a dlouhá, ptactvu hrozí úhyn nedostatkem potravy. Hmyz se totiž schová do škvír a pod zem. Na řadu přicházejí semínka a drobné plody, ale naše krajina často není dostatečně pestrá. Proto je tu člověk, aby mohl přírodě pomoci," informovala ornitoložka Alena Mašterová.

Většina lidí dává ptákům lojové koule nebo slunečnicová semínka, pokud ptákům dáváte od stolu, vystavujete ptáky obrovskému maléru.

„V první řadě by se měl člověk seznámit s tím, co je pro ptáky vhodnou potravou. A to například v odborné literatuře, na internetu nebo po poradě s odborníky. Mnohdy se totiž stává, že lidé v dobré vůli sypou ptákům do krmítka takzvaně od stolu," doplňuje Mašterová.

Pražené pistáciové oříšky nebo slané arašídy rozhodně do krmítka nepatří. Jsou však lidé, kteří se nebojí podělit ani s bramborou, těstovinami, slaným a kořeněným špekem nebo plesnivými zrnky obilí.

Pokud si nevíte rady, rozhodně vám poradí i v obchodu s chovatelskými potřebami nebo ve zverimexu.

„Většina lidí, kteří nakupují krmení pro ptáky, vybere černou neloupanou slunečnici, ta obsahuje hodně tuku. Dále je pro ptáky vhodné proso, ale to je drobné a ptáci ho vyhazují z krmítka ven. Proto doporučuji namíchanou směs a jednoznačně černou slunečnici," radí majitel tachovského zverimexu Vladimír Bočan.

Prodalo se dvě stě kilogramů slunečnice za den

Napadaný sníh je znamením pro lidi a prodejny s krmivem pro ptáky berou útokem. „Je pravda, že minulý rok byl sníh už v listopadu a prodalo se dvě stě kilo slunečnice za den. Lidé na to opravdu myslí," dodal Bočan.

Pokud chcete krmit, musíte mít do čeho a správné krmítko musí nějakým způsobem vypadat a sloužit. Důležité je mít samotné krmítko správně a pevně umístěné.

„To by mělo být z vhodného materiálu. Většina jich je ze dřeva. Nejen, že je to přírodní materiál a vypadá hezky, ale ptákům to na nich neklouže a bez problémů si na dřevě rozklepnou větší semeno. Mělo by být dostatečně prostorné, aby se mohlo krmit více ptáků najednou a vešly se do něj i větší druhy jako sojky, žluny a další," poradila Mašterová.

Krmítka upevňujeme tak, aby nespadla nikomu na hlavu a neodnesl je vítr.

Krmení divokých kachen a labutí

V zimě probouzí empatii v lidech i divoké kachny a labutě na řece. Krmení ptáků z mostu je pro lidi atrakcí a babičky sem berou svá vnoučata. Zde s krmením také opatrně.

„Ke krmení divokých kachen a labutí jsou vhodné obyčejné rohlíky a jiné bílé pečivo. Velice důležitou poznámkou je, že pečivo musí být  dva až tři dny staré. Nesmí být ani čerstvé. Působí totiž ptactvu nadýmání. A pečivo starší tří dnů není vhodné, protože je zase příliš tvrdé a  může jim poranit jícen. Stejně jako u drobných pěvců, pozor na koření a solené rohlíky," upozornila Mašterová.

Celozrnné pečivo je též vhodné, ale chléb nikoli, ten by mohl v trávicím ústrojí zkvasit. Pečivo je jen takovým doplňkem stravy. Málokdo ví, že ptáci, které dokrmujeme třeba z lávky v centru Tachova,  nepohrdnou ani domácí stravou.

„Mají rádi například zbytky vařených brambor, jakoukoli vařenou zeleninu, slupky od mrkve, petržele, celeru, jablek. Hrách a čočka mohou být jak vařené, tak syrové, někdy stačí nařezané lupení od salátu, květáku a kedlubny," doplnila.