VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kuchařský olympionik: Nejraději mám k jídlu pěkný dobrý kus masa

Tachov /ROZHOVOR/ - Měřím 183 centimetrů, ale abych se Josefu Kratochvílovi mohl podívat do očí, musím zaklonit hlavu. Tento snad dvoumetrový chlapík mě vítá v parádním modrobílém kuchařském rondonu s českými vlaječkami na límci a ukazuje mi „své" království.

20.10.2012
SDÍLEJ:

JOSEF KRATOCHVÍL (vlevo) se svým kolegou Rudolfem Šurabou a žákem Janem Bartošem v kuchyni Hotelové školy v Mariánských Lázních. Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Tachovský občan totiž předává kuchařské zkušenosti a dovednosti svým nástupcům v Hotelové škole v Mariánských Lázních. A kromě toho si občas odskočí na nějakou soutěž. Má medaile z mistrovství České republiky, ze soutěží v Norimberku či ve Stuttgartu. Nejcennější umístění si ale přivezl před několika dny z Erfurtu ze světové kuchařské olympiády. I když nezískal žádný cenný kov, v konkurenci více než pěti set kuchařů skončil čtvrtý.

Prozraďte, jaké ingredience jste namíchal k takovému úspěchu?

Nám před olympiádou přišly pokyny, kde bylo zhruba popsáno, co by mělo olympijské menu obsahovat. S kolegy ve škole jsme to prokonzultovali a řekli si, co budu přesně připravovat. Pak už záleželo, jak to půjde přímo na olympiádě. Snažil jsem se o receptury a ingredience zaměřené do našich krajů, na české i regionální receptury. V pokrmech, které jsem připravoval, nechyběla zvěřina, ryby, drůbež. Tedy daňčí, srnčí, candát, holoubátko, křepelka, nebo malé kuře, takzvaný polárd.

Na kuchařskou olympiádu jste se přihlásil sám, nebo vás přihlásil někdo jiný?

Přihlásil jsem se sám. Kuchařských soutěží se zúčastňuji pravidelně, ale olympiády jsem se zúčastnil poprvé.

Jaká byla konkurence?

Do hovoru se vložil ředitel školy Jiří Chum: Konkurence byla velká, o to cennější je pro naši školu Josefovo umístění. Je to prestižní soutěž a v kategorii teplé a studené kuchyně bylo 535 soutěžících z 35 zemí. Umístění v takové konkurenci je zárukou, že odborné předměty se na naší škole vyučují kvalitně a zodpovědně.

Na soutěži předkládal každý účastník několik jídel. Bylo to najednou, nebo byl určitý časový limit na přípravu a ukázku?

Jiří Chum: Soutěž v kategorii teplé a studené kuchyně trvala na olympiádě týden a vždy v určitý den soutěžící předkládali svá jídla k prezentaci.

Zpět k panu Kratochvílovi. Čtvrté místo v takové konkurenci je skutečně úspěch. Ale nemrzí vás trochu, když už jste dosáhl tak vysoko, že to byla „jen" ta bramborová medaile? Že to nebyl třeba bronz?

To víte, že mě to trochu štvalo, že jsem nedosáhl na bronzovou medaili. Ale samozřejmě, že i ze čtvrtého místa mám velkou radost.

Kdy a kde jste s kuchařským řemeslem začínal?

Já mám takový pocit, že vařím odjakživa. Pocházím ze Sušice, kde jsem po vyučení pracoval nějakou dobu ve vyhlášeném hotelu Fialka. Pak jsem v roce 1978 přišel do Tachova.

Tady si vás lidé pamatují jako dlouholetého šéfkuchaře Uranových dolů…

Pro Uranové doly jsem dělal přibližně čtrnáct let. Vedl jsem centrální kuchyni pro západní Čechy. V Tachově jsme vařili denně dva až dva a půl tisíce jídel.

Jak jste se ocitl coby odborný učitel na Hotelové škole v Mariánských Lázních?

Když jsem skončil v kuchyni Uranových dolů Tachov, různě jsem cestoval a vařil, v tuzemsku i zahraničí. Na hotelovou školu jsem přišel před sedmi lety na konkurs. Uspěl jsem a teď předávám zkušenosti omladině.

V gastronomii se stále objevují nové trendy. Musíte se pořád ještě učit?

Bez toho to nejde, pořád se učím. Jezdíme na semináře, soutěže. Na škole vaříme i pro veřejnost, v rámci odborné praxe děláme svatby, rauty, musíme tedy udržovat krok se současným vývojem.

Vaříte také doma? Nebo si od práce dáváte doma pauzu?

Já vařím i doma. Vařím vlastně celý život. Naštěstí mě to pořád baví. Snažím se všude experimentovat, pořád je co zkoušet a vymýšlet.

Na čem si nejvíce pochutnáte?

Já mám nejraději dobrý steak. Prostě pěkný dobrý kus masa, malou přílohu, dobře udělanou zeleninu. Občas si rád pochutnám na dobré hotovce – tedy na dobře připravené kachně, svíčkové nebo guláši.

Je něco, co nemáte při přípravě jídel rád? Čemu byste se třeba nejraději vyhnul?

Mě v podstatě nic nevadí. Rád připravím třeba i těsto nebo nějaké cukrářské věci.

Autor: Jiří Kohout

20.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies