VYBERTE SI REGION

Lidé se plazmy zatím bojí, obavy mají i ze zvýšení počtu nákladních aut

Černošín - Větší provoz nákladních aut a možnost spalování nebezpečných odpadů. To jsou hlavní kritéria, která vadí obyvatelům Černošína na Tachovsku v projektu moderního zařízení na zplyňování odpadu, které by chtěla v areálu skládky vybudovat společnost Energocentrum.

3.4.2012
SDÍLEJ:

JEDNÍM Z OBČANŮ, kteří na zastupitelstvu argumentovali proti nové technologii, byl Roman Tichý.Foto: DENÍK/Jiří Kohout

Podle zástupců firmy se ale jedná o energeticky soběstačný a bezpečný provoz, který by vyřešil na řadu dalších let problém likvidace odpadu v regionu. A doprava by mohla vést po obchvatné komunikaci, kterou chce firma v případě povolení projektu vybudovat.

Nová technologie funguje na bázi plazmového zplyňování odpadu. Provoz by měl být nepřetržitý a regionu by mimo jiné přinesl dvacet nových pracovních míst. „Vzhledem k ukončení skládkování, ke kterému nás tlačí Evropská unie, je třeba likvidaci odpadu řešit. Toto zařízení umí komunální odpad spálit a může použít i uložený odpad ze skládky,“ vysvětlil Deníku za společnost Energocentrum Petr Strankmüller s tím, že zařízení je energeticky soběstačné a vzniklý plyn vyrábí energii, která je dodávána do sítě.

Lidé se ale bojí, že technologie umí spalovat také nebezpečný odpad. „Kdo nám zaručí, že někdy v noci nepřijede kamión se sudy s nebezpečným odpadem a do rána se to nespálí,“ projevil obavy Roman Tichý z Černošína.

To se podle Strankmüllera stát nemůže. „Každé zařízení má povolení, ve kterých je uvedeno, co se smí a co nesmí. Tady by spalování nebezpečného odpadu určitě nikdo nepovolil. V současnosti se tohle dá snadno ohlídat a kontrolovat a firma, která by si něco takového dovolila, by byla na likvidaci,“ hájí se zástupce Energocentra.

Zařízení ale podle některých názorů spotřebuje více odpadu, než se ho dnes na skládku vozí. „Přes Černošín by jezdilo mnohem více náklaďáků,“ argumentuje Tichý. Investor ale pro tento případ slibuje vybudování obchvatné komunikace.

S projektem se již mohli seznámit zastupitelé na neveřejném jednání, občanům ještě nebyl oficiálně představen.

Jak pracuje technologie zplyňování

Zařízení, které by chtěla společnost Energocentrum zřídit v areálu skládky v Černošíně je jednou z řady variant likvidace odpadu. Podle Petra Strankmüllera, jednatele firmy Ekodepon, která skládku provozuje, je to zařízení třetí generace.

„Nejhorší variantou likvidace odpadu je skládkování. O něco lepší je spalovna. Technologie, kterou bychom tady chtěli vybudovat, je - dá se říct - třetí generací. Je rozhodně lepší než klasická spalovna,“ uvedl jednatel.

Spalovny pracují podle jeho vyjádření s nesrovnatelně nižšími teplotami, které si nedokážou poradit s nebezpečnými látkami – na rozdíl od plazmového zplyňování. Spalovny musí být v podstatě dotovány, což se odrazí na ceně likvidace odpadu. Energetická výtěžnost spaloven je maximálně 25 procent. Energetická výtěžnost plazmy je cca 60 procent.

Základem technologie je plazmový reaktor. „Reaktor je poněkud nešťastné pojmenování, lidem se může vybavit souvislost s jadernou energií, ale je to odborné technologické pojmenování,“ vysvětlil Strankmüller.

V plazmovém reaktoru pracují tři plazmatrony. Ty ohřívají prostředí nad koksovým ložem, na které dopadá již energeticky nevyužitelný materiál v podobě lávového skla (pětkrát méně vyluhovatelné než sklo). V odpadu přidaném do tohoto prostředí se přerušují veškeré chemické vazby, následuje zplyňování. Vzniklý syntézní plyn je nositelem energie, která je zpětně využitelná.

Zbytkovým materiálem z tohoto procesu je takzvaný vitrifikát, což je hmota podobná lávovému sklu využitelná ve stavebnictví - může se používat například jako podklad při opravách komunikací. „Zbytkového materiálu je přibližně pět procent, ale může ho být i méně. Záleží na tom, jak dobře je připravené palivo pro reaktor,“ doplnil jednatel.

Zmíněný syntézní plyn má teplotu kolem čtyř tisíc stupňů, turbína z něj vyrábí elektřinu. Ta je dodávána do sítě a také zpět do reaktoru, čímž je zařízení energeticky soběstačné.

Technologie také neprodukuje zplodiny, které by unikaly do ovzduší. Zařízení nemá komín. Plyn je rovnou veden do druhého stupně čištění, pak do kogeneračních jednotek. Emise z kogenerací splňují přísné české normy a jelikož je syngas nesrovnatelně čistší než zemní plyn, výsledky jsou o to lepší. Funguje jako palivo a vyrábí elektrickou energii.

Skládka odpadů v Černošíně.

Proč chce Energocentrum novou technologii

Skládkování se globálně utlumuje. Proto se hledají nové možnosti zpracování odpadu. „Evropská unie si dala za cíl ukončit skládkování do roku 2012, což je letos. Česká republika dostala výjimku, že musí do roku 2018 tuto otázku vyřešit,“ sdělil Deníku jednatel společnosti Ekodepon Petr Strankmüller s tím, že v roce 2013 by měl začít platit nový zákon o odpadech, kterým se navyšují poplatky za odpady.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi hledá provozovatel skládky v Černošíně nové možnosti likvidace odpadu. „Chtěli jsme vytvořit alternativu. Technologie zplyňování není zatížena poplatky. Zařízení by bylo schopné zpracovat třicet až čtyřicet tisíc tun odpadu ze svozových oblastí Černošín a Kladruby. K tomu lze dodat zpětné využití již uloženého odpadu ze skládky a ještě je možné to doplnit biomateriálem, tedy štěpkou,“ uvedl Strankmüller.

Podle něj by touto technologií byla na další roky vyřešena likvidace odpadů pro všechny členské obce sdružení obcí, které je vlastníkem společnosti Ekodepon a skládky. A také pro řadu dalších zákazníků. „A cena za likvidaci odpadu by nebyla vyšší, než je teď. To lze garantovat,“ dodal.

Zplynovací technologií by se tak vyřešily problémy s bioodpady, zlikvidoval by se odpad již uložený na skládce, čímž by se uvolnila její kapacita pro inertní odpady a vznikly by dvě desítky nových pracovních míst.

Autor: Jiří Kohout

3.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies