VYBERTE SI REGION

Lochotínskému amfiteátru je 55 let

Plzeň – Pětapadesát let uplynulo v neděli od otevření lochotínského amfiteátru. Areál, který dnes pojme sedmnáct tisíc návštěvníků, je neodmyslitelně spjatý s krajskou metropolí.

11.5.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Nová podoba lochotínského amfiteátru.

Nová podoba lochotínského amfiteátru.Foto: DENÍK/Milan Říský

Výstavba lochotínského amfiteátru začala v roce 1951 v rámci tzv. Akce Z na pozemcích bývalé Kodetovy zahrady a části Lochotínského parku. Autory urbanistické koncepce byli architekti František Sammer a Stanislav Suda. Osmého května 1961 byl amfiteátr otevřen s kapacitou hlediště dvacet tisíc lidí. Divadlo tehdy sice bylo uvedeno 
do provozu, definitivně dokončeno a zkolaudováno však bylo až v prosinci 1963. Krátce nato 7. července 1964 amfiteátr zaplnilo 20 tisíc diváků, kteří přišli 
na nový československý film Limonádový Joe.

Největšího věhlasu se však lochotínský amfiteátr dočkal v době, kdy se zde konal hudební festival Porta. Poprvé to bylo v roce 1983. V amfiteátru se většinou odehrávala závěrečná slavnostní Dvorana. Festival, který probíhal též v prostorách bývalého výstaviště, navštěvovalo po roce 1985 kolem 30 tisíc lidí, legendárním se pak stal ročník 1989, který svou atmosférou předpovídal blížící se listopadové události.

V září 2014 započala rekonstrukce amfiteátru, která byla dokončena loni. Dnes se zde konají hojně navštěvované akce jako Majáles nebo blížící se Metalfest.

Amfiteátr v datech
v letech 1951 až 1961 vybudován
8. 5. 1961 otevřen
v prosinci 1963 definitivně dokončen a zkolaudován
7. 7. 1964 zde 20 tisíc diváků sledovalo nový film Limonádový Joe
v roce 1983 se 
v amfiteátru poprvé konal festival trampské a folkové písně Porta
15. 9. 1983 se zde konal Mírový koncert Olofa Palmeho, na kterém zasahovala VB
od roku 1997 je amfiteátr součástí plzeňské zoo
v květnu 2015 byla dokončena velká rekonstrukce amfiteátru 
za 30 milionů korun 

Autor: Miroslava Vejvodová

11.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mrazy v letošní zimě ještě zdaleka neskončily.
1

Česko svírá silný mráz. Noční teploty klesnou až k minus 20 stupňům

Ilustrační foto.
28 6

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Spláchnou, zvednou prkénko, těžko se v nich orientuje - to jsou japonské toalety

Nejvyspělejší toalety najdete v japonském Tokiu. Prkénko se samo zvedne, je vyhřívané a můžete si tady pustit zvuky tekoucí vody. Výrobci nyní zjednodušují jejich obsluhu.

Na KLDR budou shlížet bývalí vůdci. Kim staví na nejvyšší hoře sousoší dynastie

Severokorejský diktátor Kim Čong-un utrácí miliony dolarů za výstavbu nového sousoší, které bude znázorňovat trojici dosavadních vůdců KLDR - tedy jeho, jeho otce Kim Čong-ila a dědečka Kim Ir-sena. Socha se má tyčit na vrcholu nejvyšší severokorejské hory Pektu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies