VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maturanti sázejí na jistotu a volí si nižší variantu testů

Plzeň - Studenty proklínaná státní maturita vstupuje do druhého roku svého života. Zdá se, že zkouška dospělosti nyní mezi studenty budí menší obavy. Maraton maturitních testů a zkoušek letos studentům začíná 2. května, zhruba o měsíc později obdrží maturitní vysvědčení.

16.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

„Studenti jsou o průběhu zkoušky určitě lépe informováni než loni. Otázkou je, zda je to zásluhou Cermatu nebo spíš zkušeností starších spolužáků, kteří si zkouškou prošli už minulý rok,“ říká zástupce ředitele plzeňského církevního gymnázia Petr Halajčuk.

Většina studentů stejně jako loni sází na jistotu a zvolila nižší variantu testů, a to včetně studentů gymnázií. „U nás ve třídě se pro vyšší variantu rozhodli asi tři lidi ze třiceti. Já jsem si zvolil základní úroveň,“ říká student doubraveckého Gymnázia Luďka Pika Jan Müller, který nevidí důvod, proč by měl riskovat, že u maturity neuspěje. „Pokud bych věděl, že vysoká škola, kam se hlásím, zohlední výsledky maturity při přijímacím řízení, tak se určitě rozhodnu pro vyšší úroveň,“ vysvětluje Müller.

Takových škol je však zatím minimum. Výjimkou jsou například některé obory na ČVUT v Praze, kde uznávají vyšší úroveň státní maturity z matematiky jako plnohodnotnou náhradu přijímacích zkoušek.

Obdobný zájem studentů o vyšší úroveň maturity hlásí i církevní gymnázium. Ze 73 maturantů si pouze 14 studentů zvolilo obě zkoušky ve vyšší úrovni obtížnosti. Podle celostátní statistiky, kterou zveřejnil Cermat, si vyšší úroveň maturitní zkoušky zvolila pouze čtyři procenta žáků.

Někteří studenti taktizují i při výběru druhého předmětu. Volit mohou mezi matematikou a cizím jazykem, čeština je povinná pro všechny. Zatímco loni převažovala maturita z jazyka, letos jsou síly vyrovnanější.

Pro matematiku se také rozhodla například velká část žáků Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni. „Myslím si, že to je tím, že z matematiky se píše pouze test, zatímco jazykovou zkoušku tvoří test, písemná práce a ústní zkouška,“ přibližuje rozhodnutí některých studentů zástupce ředitele pro teoretické vyučování Jan Beck. Roli samozřejmě hraje i techničtější orientace oborů. Naopak na církevním gymnáziu se většina studentů rozhodla pro zkoušku z jazyka. Ta by od příštího roku měla být pro všechny maturanty povinná.

Toho, že by kvůli tomu mohla klesnout úspěšnost některých žáků, se Beck neobává. „U maturity z cizího jazyka většinou neuspěli žáci, kteří měli problém i s češtinou. Obecně se tedy jednalo o slabší žáky,“ vysvětluje Beck.

Oproti loňsku se mění pořadí zkoušek, které se tak vrací k osvědčenému pořadí. Na maturanty nejprve čekají písemné zkoušky, následně ústní. V Plzni zkouška dospělosti čeká 2 734 studentů středních škol a gymnázií.

Autor: Hana Pražáková

16.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Do babyboxu v Rychnově někdo odložil chlapečka

Body, jak ho znaly naše babičky. Na snímku ho představuje správkyně skanzenu Hana Zvalová
3

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

Hnutí ANO se chystá na sněmovní volby, v sobotu a neděli si zvolí nové vedení a brzy už také představí svou vizi rozvoje České republiky v příštích dvaceti letech. Jeho předseda Andrej Babiš v rozhovoru s Deníkem tvrdí, že Česko by se mělo inspirovat v zahraničí a vzít si z něj to nejlepší – americký většinový systém, švýcarskou přímou demokracii a německý parlamentní jednací řád.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies