Jako první na nepříjemnosti upozornil Ladislav Hudler, provozovatel diskotéky a majitel sportbaru. „Musel jsem kvůli tomu zavřít svůj podnik, protože do něj nikdo nechodil. Každý měsíc přicházím zhruba o sto tisíc korun a tento stav trvá zhruba tři měsíce. Rozběhnutí bude velice těžké," říká a upozorňuje tak na paradoxní situaci. Část náměstí, kde je dům s jeho podniky, je zatím netknutá a zákazníci k němu mohou dojít, aniž by si ušpinili boty nebo klopýtali přes rozbouraný prostor. „Lidé vědí, že je část náměstí rozkopána a nechtějí tam vůbec chodit," myslí si. „Problémy začaly, když se začalo stavět od kina dál k centru," dodává.

Podobně jako Hudler hovoří i další obchodníci. „Občas vázne zásobování, zákazníci chodí stále méně. Prokazatelně proděláváme stovky tisíc měsíčně," počítá Karel Rájek, majitel obchodu s potravinami Bunera. „Trápí mě, že to trvá tak dlouho," krčí rameny. Zatím prý ale nezavře a o práci se zatím nemusí bát ani osmička zaměstnanců. „Na mzdy se vydělá a to ostatní platím z úspor," zmiňuje s tím, že snižující trend pozoruje od jara, kdy se začalo kopat.
V současnosti se opravuje prostor v severní polovině náměstí, zhruba od morového sloupu k radnici. Na staveništi operuje jen pár bagrů a nákladních vozů. Ani tento stav nepovažují oslovení podnikatelé za optimální. „Pracovní morálka dělníků je přinejmenším podivná. Vidím, jak na místě pracuje jen kopátko, dělník a malý náklaďák. Proč nemají vícero náklaďáků, aby mohly pendlovat a bagřík jet neustále? Kdyby se oprava udělala šmahem, jistě by se to dalo snést, ale rekonstruuje se už zhruba rok," konstatuje Hudler.

Jeho slova doplňuje podnikatel Rájek. „Je divné, že to dali tak malé firmě. Přitom inženýrské sítě udělali za pár dní. Problém je tedy evidentně se skrývkou a přípravou pro dláždění," domnívá se. „Když měli dlaždiči podklad připravený, byli velice rychlí. Jeli i o víkendech, od rána do večera." Rekonstrukce svým způsobem nahrává velkým supermarketům na okraji města, kam si mohou lidé pohodlně zajet. To se pochopitelně menším obchodníkům z náměstí nelíbí. „My můžeme prostě zkrachovat. Takže máme krásná sportoviště, děti si mají kde hrát, ale náměstí krachuje," shrnuje Ladislav Hudler.

Zástupci města však mají na položené připomínky odpovědi. „Rekonstrukce náměstí, i když to tak na první pohled možná nevypadá, je poměrně složitá akce," míní místostarosta Pavel Nutil a připomíná, že se staví v městské památkové zóně. Z toho tedy vyplývá povinnost vše konzultovat s památkáři, nebo přivolávat archeologa. „Dále je třeba si uvědomit, že se nejedná pouze o rekonstrukci povrchů, ale i vodovodu, veřejného osvětlení nebo přeložky telekomunikačních kabelů," vyjmenovává. Mimo to konstatuje, že se uskutečnily dvě schůzky, na které byly pozvány všechny dotčené subjekty. „Snažili jsme jim popsat průběh stavby, harmonogram prací a související dopravní omezení."

Výběrové řízení na stavbu rekonstrukce náměstí vyhrála firma z Chodové Plané. „Za město Planá mohu zodpovědně prohlásit, že spolupráce se stavařem probíhá bez problému, jednotlivé práce na sebe navazují podle schváleného harmonogramu, firma pracuje i o víkendech, snaží se maximálně vyjít vstříc potřebám dotčených podnikatelů," hájí místostarosta Nutil stavebníka. Podle něj řeší společnost problémy rychle a operativně. „Pánové to vidí jinak, na to mají samozřejmě právo. Já osobně si však nedokáži představit, jak jinak, a tím myslím jak rychleji a šetrněji k podnikatelům, by rekonstrukce měla probíhat." Martina Němečková, starostka města doplňuje, že například Stříbro při rekonstrukci uzavřelo celé náměstí, což se v Plané nestalo. Rynk je vždy přístupný alespoň z jedné strany a několika bočních ulic.