VYBERTE SI REGION

Na Plzeňsko se nejvíce stěhují Ukrajinci, Slováci a Vietnamci

Plzeňsko – V roce 2003 zamířilo na Plzeňsko přes 7000 cizinců. Během deseti let se jednalo už o hodnotu dosahující téměř 15600 lidí.

29.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Donedávna se do západočeského metropole a jejího okolí nejčastěji stěhovali Ukrajinci a Vietnamci, jejich počet však postupně klesá. Naopak sílí množství migrantů ze zemí Evropské unie, nejvíce ze Slovenska. Hlavním důvodem přesunu do Čech je nabídka práce.

Příslušníci národnostní menšiny se po příjezdu většinou obracejí na některé neziskové organizace v Plzni. Na-příklad do krajského Centra na podporu integrace cizinců ročně zavítá přibližně 2000 klientů. „Z pětasedmdesáti procent jsou to lidé z Ukrajiny a Vietnamu," uvedla vedoucí zařízení Zuzana Sermešová. V minulosti se přesouvali na západ Čech hojně i Mongolové. „Šlo o stovky. V roce 2009 však umožnilo Ministerstvo vnitra těm, kteří tady nenašli práci, dobrovolný návrat do své země," ozřejmila Sermešová. Následně se výskyt tohoto etnika snížil pouze na desítky. Podobnou zkušenost mají rovněž v Poradně pro cizince a uprchlíky Plzeň fungující pod Diecézní charitou.

Rok 2009 byl výjimečný ještě kvůli další skutečnosti. Na Plzeňsko totiž dorazil rekordní počet cizinců – 17523. „Poté už se hodnoty snižovaly, ovšem pouze mírně. Od té doby lze tedy hovořit o stagnaci," konstatoval Daniel Chytil z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zmíněný fenomén koresponduje s přetrvávajícím celorepublikovým vývojem.

Následně se ovšem změnila skladby migrantů přicházejících na Plzeňsko. Po Ukrajincích, kterých se v roce 2011 přistěhovalo 4297, přebrali druhou příčku ve statistice Slováci. Těch sem dorazilo celkem 3349, tedy o 741 méně než Vietnamců. Nárůst lidí ze států Evropské unie je stále patrnější, vloni už šlo o 3910 Slováků, zatímco Ukrajinců bylo 4160 a Vietnamců pak 2596.

Důvodem migrace je jednoznačně získání zaměstnání. V loňském roce dostalo práci přibližně 8000 zájemců. Množství pracujících lidí cizí národnosti se za posledních pět let výrazně nezměnilo. „Největší procento migrantů tvoří obyvatelé Ukrajiny a Moldávie. Většinou se věnují manuální práci v továrnách. Kvůli ekonomické krizi fabriky redukovaly počet zaměstnanců, což přirozeně padlo právě na cizince," vysvětlil setrvávající stav tiskový mluvčí plzeňského úřadu práce Tomáš Moravec. Dodal, že Vietnamci se mnohem častěji postaví na vlastní nohy a podnikají.

Hledání vhodné pracovní pozice usnadňuje národnostním menšinám, a to především osobám ze zemí mimo Evropskou unii, trvalý pobyt v Čechách. „V roce 2013 překročil poprvé v historii země podíl osob s trvalým pobytem padesát procent," ukončil Chytil z ČSÚ.

Autor: Klára Mrázová

29.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies