Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři a půl tisíce lidí se v práci zranilo, čtyři zaměstnanci dokonce zemřeli

Plzeň - Příčinou bývá nejčastěji špatně 
nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

13.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Miroslav Kucej

Třiačtyřicetiletý Ondřej z Rokycanska pracuje ve firmě obchodující se dřevem. Minulý rok v březnu si na stroji, který obsluhuje, rozdrtil konečky prstů. Kvůli zranění zůstal čtyři měsíce doma. Podle statistiky se loni v Plzeňském kraji stalo 3454 pracovních úrazů s pracovní neschopností. Nejčastější příčinou nešťastné události bylo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

Stačila chvilka nepozornosti a zmiňovaný zaměstnanec málem přišel o ruku: „Zrovna jsem dělal s pilou. Strčil jsem prsty, kam jsem neměl, a rám stroje mi je přimáčkl. Lekl jsem se, takže jsem cukl, čímž se mi konečky prstů rozdrtily," popsal své zranění. Duchapřítomně zareagovali jeho kolegové, kteří ho okamžitě ošetřili, naložili do auta a odvezli na chirurgickou ambulanci.

Poté, co se Ondřej z Rokycanska vzpamatoval z prvotního šoku, začal se obávat, že kvůli nešťastné události přijde o zaměstnání. „Podnik se ale zachoval opravdu výborně. Sepsali se mnou záznam o úrazu a dostal jsem odškodnění," podotkl. Dotyčný musel být kvůli neštěstí čtyři měsíce na neschopence. „Byla to dlouhá doba a já už jsem chtěl pracovat. Firma mi tedy nabídla, že než se mi ruka úplně zahojí, můžu nastoupit na jinou pozici. Na svou původní jsem se vrátil, když jsem byl úplně fit. To bylo fantastické," doplnil.

Podobných pracovních úrazů s neschopností delší než tři dny se podle údajů Státního úřadu inspekce práce (SÚIP,) stalo minulý rok v kraji celkem 3454. V celé České republice se pak za minulý rok jednalo o 45 058 případů. Oproti roku 2013 jde o 950 úrazů více. Ačkoli meziročně stoupl v ČR počet smrtelných událostí, kterých předloni bylo 113, loni 117, v kraji se množství případů snižovalo. V roce 2013 zemřelo na následky zranění v zaměstnání osm lidí, v roce 2014 čtyři jedinci.

Černé pondělí

„Mezi nejčastější příčiny pracovního úrazu se kromě špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika řadí také nízké osobní předpoklady a používání nebezpečných postupů či způsobů práce," vyjmenoval za SÚIP Zdeněk Kašpárek.

Ze zprávy rovněž vyplývá, že nejpočetnějším zdrojem vzniku pracovních úrazů, v Plzeňském kraji jde konkrétně o číslo 1138, jsou především různá břemena, stavební materiál, spojovací části (hřebíky, nýty), zemědělské výrobky (včetně semen a slámy), skladované výrobky, zemina či kámen. Podle Kašpárka se typickou skupinou postižených stávají lidé mezi 36 až 40 lety, dále mezi 21 až 25 lety.

Nejvíce nešťastných událostí, jež vedly k pracovní neschopnosti delší než tři dny, došlo loni v kraji v říjnu (332) a březnu (328), naopak nejméně v prosinci (245). Ze statistiky lze vyčíst, že nejrizikovějším dnem bylo loni pondělí (781), nejvíce bezpečná byla neděle (119 ).

Autor: Klára Mrázová

13.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dílčí výsledky houbařských výprav Jiřího Laštůvky z uplynulého týdne.
2 4

Hlinecký houbař nanosil za týden z lesa přes tisíc hřibů

Ilustrační foto
18

Do půlky srpna má být mírně chladněji a deštivěji, než je zvykem

Stovky těl bojovníků Islámského státu čekají na repatriaci z Libye

Ještě sedm měsíců poté, co libyjské síly porazily Islámský stát ve městě Syrta, zůstávají stovky těl zahraničních bojovníků za Islámský stát uloženy v chladících boxech. Libyjské úřady jednají s vládami různých zemí o tom, jak s nimi naložit. 

V Lokti zahynul mladý motokrosař

Motokrosové mistrovství světa v Lokti si vybralou krutou daň. V sobotním závodě evropského šampionátu do 85 ccm 13letý Moldavan Igor Cuharcius havaroval při dopadu svého stroje na dvojskoku z horní části okruhu.

Myslivci rozmisťovali pachové ohradníky. Ty mají zabránit migraci divočáků

/VIDEO/ Tisíce kelímků s pěnou a koncentrátem, stovky myslivců, desítky kilometrů. Tak v sobotu vypadala hranice zlínského okresu od brzkých ranních hodin.

Kláštery nabízejí poznání, odpočinek, ubytování i nové zážitky

Kláštery jako cíl výletů, seznámení s historií i nalezení chvíle klidu v uspěchaném světě prezentuje web Klášterní stezky. Vytvořili ho učitelé a studenti pražské pedagogické fakulty a zahrnuje podrobné informace o více než dvacítce klášterů v Čechách a na Moravě. Seznamuje s řeholním životem i s tím, jak církev postupně staleté objekty renovuje. Kláštery jsou stále více objevovanou skupinou památek, která láká zájemce o kulturu i milovníky technických či přírodních památek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení