VYBERTE SI REGION

Nemocnice stále vyhlíží Obláček nad Plzní

Plzeň – Dlouhé roky čekání. To je prozatímní výsledek snahy postavit v krajské metropoli ojedinělou medicínskou stavbu, kterou navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná.

23.8.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Nad stávající osmipatrovou budovou by měla vzniknout nástavba. V komplexu ze skla a dřeva by měly být ordinace, pokoje pro pacienty a dárce i laboratoře.

Nad stávající osmipatrovou budovou by měla vzniknout nástavba. V komplexu ze skla a dřeva by měly být ordinace, pokoje pro pacienty a dárce i laboratoře.Foto: ateliér E. Jiřičné

Projekt nástavby pro Hematologicko-onkologické oddělení Fakultní nemocnice 
(FN) Plzeň si mezi sebou jako horký brambor přehazovaly ministerské rezorty zdravotnictví a financí. Protahováním celé záležitosti však nejvíce trpí pacienti hematoonkologie, kteří jsou ošetřováni v nevyhovujících prostorách.

S myšlenkou nástavby přišel v roce 2011 bývalý primář hematoonkologie a průkopník transplantací kostní dřeně Vladimír Koza. Kvůli spolupráci oslovil architektku Evu Jiřičnou. Ta navrhla komplex ze skla a dřeva, v němž by měly být ordinace, pokoje pro pacienty a dárce, laboratoře, ale i přednáškový sál a restaurace. Nástavba je díky své odlehčené konstrukci označována jako Obláček nad Plzní.

Vedení hematoonkologie i Českého národnímu registru dárců dřeně (ČNRDD), jenž by právě část nového pavilonu využíval, už mají projekt dávno připravený. V současnosti jim nezbývá nic jiného než čekat na verdikty státních úředníků.

Rezort zdravotnictví dal financím za úkol, aby se k problematice vyjádřil. Podle Michala Žurovce z Ministerstva financí není stále z žádosti jasné, jak registr jakožto soukromý subjekt vyřeší převod podílu části státního majetku do svého spoluvlastnictví.

Nad stávající osmipatrovou budovou by měla vzniknout nástavba. V komplexu ze skla a dřeva by měly být ordinace, pokoje pro pacienty a dárce i laboratoře.Proto Ministerstvo financí zatím nemůže podat definitivní vyjádření pro vládu. „Aktuálně vyčkáváme na dopracování podkladového materiálu pro vládu ze strany Ministerstva zdravotnictví," doplnil vedoucí vnějších vztahů a komunikace.

Dlouhému administrativnímu vyřizování nerozumí architektka Jiřičná: „Je mi to moc líto. Myslím, že Ministerstvo zdravotnictví by mělo být obzvlášť pyšné na člověka (primáře V. Kozu – pozn. redakce), který dosáhl ve svém životě mezinárodního uznání. A mělo by udělat všechno, co je v jeho silách, aby projekt podpořilo." Podle jejího názoru je medicínská nástavba na osmipatrovou budovu FN Plzeň, v jejímž poslední patře sídlí hematoonkologie, nejen dobrou vizitkou pro Českou republiku, ale též obrovskou pomocí pro pacienty. „Každý další den je vlastně ztráta, kdy o nemocné nemůže být pečováno v lepší podmínkách, které si zaslouží," doplnila.

S tímto názorem souhlasí i současný primář plzeňské hematoonkologie Pavel Jindra. „Zázemí ambulance a laboratoří našeho oddělení je nevyhovující. Potřebujeme důstojnější a větší prostory pro pacienty, protože díky pokrokům v léčbě, včetně transplantační, jich většina přežívá. Ačkoli péče o nemocné je samozřejmě zajištěna, bohužel se tísní v čekárnách, kam se nevejdou. Laboratoře už by rovněž potřebovaly kvalitnější podmínky," konstatoval.

Velkou nevýhodou je skutečnost, že hematoonkologie nesídlí pouze v jednom pavilonu FN Plzeň, ale její jednotlivé části jsou roztroušeny po lochotínském areálu. „To samozřejmě není pro provoz ideální řešení. Například vzorky kostní dřeně se nosí z jedné budovy do druhé," doplnil primář. Podobně je tomu s registrem dárců, jehož části též nejsou centralizovány.

Nad stávající osmipatrovou budovou by měla vzniknout nástavba. V komplexu ze skla a dřeva by měly být ordinace, pokoje pro pacienty a dárce i laboratoře.

To by právě nástavba označována jako Obláček nad Plzní měla vyřešit. Původní náklady na její realizaci činily přibližně 100 až 150 milionů korun. Už teď je ale jasné, že kvůli protahování celé záležitost výdaje stoupnou. Nutné peníze ovšem iniciátoři ojedinělého projektu nechtějí po státu. Finance totiž kompletně zajistí už zmiňovaný 
ČNRDD. Informaci potvrdil ředitel instituce Daniel Pagáč.

Do plzeňské fakultní nemocnice ročně zamíří stovky pacientů s hematologicko-onkologickým onemocněním. Doktoři zde provedou více než stovku transplantací kostní dřeně za rok.

Autor: Klára Mrázová

23.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
3

Zvěř kromě hladu trápí i psi. Myslivci se snaží pomoct i zakládáním políček

Likvidační a dezinfekční práce v ohnisku nákazy ptačí chřipkou.
17

Poláci utratili drůbež. Ptačí chřipka je v sousedství

Eiffelovu věž čeká „plastika". Za osm miliard

Nepřehlédnutelný symbol Paříže čeká dlouhá a nákladná rekonstrukce. Trvat by měla až do roku 2025 a stát 300 milionů eur, v přepočtu tedy přes osm miliard korun.

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies