VYBERTE SI REGION

Obědy pro děti. Je to drahý špás?

Plzeň - Cena za jídlo nepřesáhne 26 korun, přesto se v jídelně 16. ZŠ stravuje jen třetina školáků.

18.5.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Cena oběda se na plzeňských základních školách pohybuje od 22 do 29 korun. Měsíčně tak rodiče za stravování svého potomka zaplatí 485 až 640 korun (za 22 dnů). I tato na pohled přijatelná částka je ale pro některé neúnosně vysoká, a tak jejich ratolesti do školní jídelny zkrátka nechodí. Počet takových případů v posledních letech stále přibývá. Asi nejdramatičtější je situace na plzeňské 16. základní a mateřské škole.

Tuto vzdělávací instituci, s pobočkou na Americké třídě a v Radčicích, navštěvuje 375 dětí. Z toho pouze třetina žáků obědvá ve školní jídelně. Zbylé dvě třetiny, což jsou zpravidla děti ze sociálně slabších rodin, se stravují doma. „Jedná se například o větší rodiny, které mají pět dětí. Pokud je matka doma, uvaří a jídlo jí vyjde přeci jen levněji," uvedla zástupkyně ředitelky Iveta Žižková.

Nejmenší školáky (od 6 do 10 let) tady stojí oběd, zahrnující polévku, druhé jídlo a pití, 22 korun. Žáky druhého stupně (tj. 11-14 let) 24 korun, patnáctileté a starší pak 26 korun. Podle Žižkové ale problém nespočívá vždy v tom, že se rodina nachází v kritické finanční situaci, jež jí nedovoluje zaplatit nutnou sumu. „Myslím, že často rodiče neumí dobře hospodařit s penězi, které dostávají ze sociální podpory. Některé děti mají super svačiny a vysoké kapesné, když jedeme na výlet, ale pak jim nezbývá na obědy," srovnala. Řešením by podle ní bylo, kdyby měli rodiče povinnost hradit obědy svých dětí ze státního příspěvku.

Vedení 16. ZŠ a MŠ hodnotí každý případ individuálně, a je-li potřeba, podá pomocnou ruku. „Otec i matka se snažili nelehkou finanční situaci zvládnout. Když ale žena tragicky zemřela, zůstal muž na všechno sám. Proto jsme pak přirozeně zasáhli my a snažili se získat podporu," nastínila Žižková. To se nakonec povedlo díky projektu Obědy pro děti společnosti Women for Women.

Všechny tři děti teď mohou se svými spolužáky chodit pravidelně do školní jídelny.

S úbytkem malých strávníků se potýkají také na 13. základní škole Plzeň, kde se vzdělává 370 žáků. Asi třetina z nich nevyužívá možnosti se zde najíst. „Je opravdu složité z naší pozice zjistit, zda se jedná o sociálně slabší rodinu. Nemůžeme se ptát na to, jak vysoké jsou příjmy rodičů, jaké pobírají příspěvky a tak dále. Podobné informace má k dispozici Orgán sociálně-právní ochrany dětí. Právě OSPOD by v této záležitosti mohl převzít určité kompetence," navrhla ředitelka devítiletky Zdeňka Vrátníková.

Počet dětí, jejichž zákonní zástupci si nepochybně nemohou z finančních důvodů dovolit zaplatit oběd za 23-27 korun, je na slovanské škole naštěstí v řádech jednotek. Vedení obou zmiňovaných plzeňských institucí však hovoří o tom, že v posledních letech žáků, jimž během polední pauzy kručí v břiše, přibývá.

„To je vidět třeba i na škole v přírodě, na kterou jezdí méně účastníků. Na druhou stranu se setkáváme s tím, že někteří rodiče mají málo peněz, ale na obědy si je vyšetří. Považují totiž za důležité, aby jejich děti pravidelně jedly. Opravdu vždy záleží na konkrétní situaci," podotkla Vrátníková.

Odlišnou zkušenost zažívají na 14. základní škole Plzeň. Z celkového počtu 498 žáků jídelna nasytí 81 procent. V 19 procentech rodiče svým potomkům zařizují teplou stravu jinak. „Jde o matky na mateřské dovolené nebo babičky, které doma vaří. Pouze ve 2,5 procentech je na vině finanční problém. Některé děti třeba chodí na obědy, jejichž cena se pohybuje od 24 do 29 korun, nepravidelně, pouze když je odpolední výuka," nastínila tamější ředitelka Helena Lišková.

Ke shodným závěrům došlo též vedení 7. základní a mateřské školy Plzeň. „Nezaznamenali jsme větší množství případů, kdy by žáci nechodili na obědy. Pokud se to stane, rodiče zdůvodní svoje rozhodnutí zpravidla tím, že je domácí příprava jídla vyjde levněji," poznamenala ředitelka Blanka Hránková. Ze 470 žáků směřuje v poledne do školní jídelny na oběd za 24-29 korun většina z nich. „Je to tím, že chodí do družiny, automaticky se u nás tedy i stravují," uzavřela.

Autor: Klára Mrázová

18.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies