VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nenávist? Ne, my uprchlíky hýčkáme, říká starosta německého městečka u hranic

Bayerisch Eisensten /FOTOGALERIE/ - Deník zavítal do Bavorské Železné Rudy, kde jsou hned u hranic ubytovány desítky uprchlíků. Místní jim pomáhají

28.8.2015 83
SDÍLEJ:

Imigranti v Německu na Rudě 2015Foto: Milan Kilián

Uprchlická otázka, která zmítá Evropou a leckde i Českem, zatím Klatovsko nijak netrápí. Potkat tu běžence je stejně vzácné, jako najít v těchto týdnech v šumavských lesích hříbek. To hned za hranicemi, v Bavorské Železné Rudě, je to jiné. Jak se tam s tím místní vyrovnávají? Válčí proti uprchlíkům, nebo jim podávají pomocnou ruku? To se redaktor Deníku vydal zjistit přímo do Bavorské Železné Rudy.

Běženci jsou v Rudě i Regenhütte

„Uprchlíky u nás máme na dvou místech. Přímo v Bavorské Železné Rudě a v Regenhütte, které je vzdálené asi pět kilometrů a které pod nás také spadá. V Regenhütte je nyní zhruba osmdesátka lidí, tady něco přes dvacet. V obou případech je to taková přechodná stanice. Většina z nich tu zůstane jen několik dní a pak jdou jinam. Kam, to nelze říci, to je různé," vysvětluje mi starosta Bavorské Železné Rudy Charly – Georg Bauer. Dodává, že naprostá většina běženců na území obce je ze Sýrie, Ghany a Albánie. Do pohraničí jsou přivážení z různých míst, někteří uvízli v policejních sítích například až v Mnichově. Zda někteří přišli přes Klatovsko, starosta neví.

„Když už mají uprchlíci tzv. uprchlický pas, dostávají 148 euro na měsíc. To hradí stát, stejně jako jim hradí ubytování. Proto tady u nás nejsou ubytováni v nějakých táborech, jako u vás, ale v soukromých ubytovacích zařízeních. Tady v Rudě je to například penzion," vysvětluje mi starosta a mě hned napadá paralela s českými ubytovnami pro sociálně slabé. Oboje vypadá jako zatraceně dobrý kšeft.

Jinak ale, alespoň v rudském případě, nelze příliš srovnávat. „Ze začátku samozřejmě nikdo z nás nevěděl, jak to bude fungovat a jak dlouho tu zůstanou. Přijeli hlavně mladí chlapi, žádné rodiny, žádné děti. Teď už je to ale úplně jiné. Lidé jsou tu na ně hodní, hrají s nimi třeba fotbal," vysvětluje mi Růženka Limová, Češka, která žije ve Zwieselu a pracuje v Bavorské Železné Rudě.

K pozitivnímu pohledu na uprchlíky přispívá podle Bauera i to, že s nimi nejsou vůbec žádné problémy. Někde, třeba v již zmíněném Zwieselu, běženci dokonce dobrovolně zdarma pracují, například uklízejí obec. „To u nás ale nejde. Většina z nich je tu velmi krátce a nevyplatilo by se pro ně kupovat pracovní oděv, boty a podobně," vysvětluje Bauer.

Německo? To je země zaslíbená

Už je ale načase přestat povídat a vypravit se za uprchlíky. „Do Regenhütte nemůžeme, tam by nás nepustili, ale půjdeme do penzionu tady v Rudě. Tam proti tomu nic nemají, můžete si ho prohlédnout i uvnitř," říká mi starosta.

Penzion, kde jsou uprchlíci ubytovaní, leží hned u silnice. Kdybych si nevšiml černocha před vchodem, nikdy by mě nenapadlo, že právě tento pěkný dům je místo, kde našli migranti z různých částí světa svůj azyl.

Na schodech nás vítá Christoph Gsell, syn majitelů penzionu, a Senegalec Omar, který přišel do Německa už vloni v listopadu a na tomto místě už tak zdomácněl, že zde dělá jakéhosi údržbáře. „Jen pojďte dál," zve nás za souhlasného přikyvování Christopha. „Já jsem do Německa přišel sám, doma jsem nechal rodiče a bratra. Máma ale bohužel po mém odjezdu zemřela. Tady v Německu se mi moc líbí. Chtěl bych tady zůstat a pracovat jako opravář, údržbář, nebo něco podobného. Nejraději přímo tady v Bavorské Železné Rudě. Jsou tady na mě všichni moc hodní, jsou jako rodina," vysvětluje mi.

Mezitím si procházíme penzion. Christoph mi ukazuje pokoje, toalety, koupelnu, kuchyň i malý krámek, kde si mohou uprchlíci od majitelů penzionu zakoupit to nejnutnější.

Všude, kam přijdeme, se na nás usmívají. Nikdo se nemračí, všichni, kterých se zeptám, zda je mohu vyfotit, souhlasí, jsou ochotni si i povídat. „Já jsem přišel ze Sýrie, žil jsem nedaleko Damašku. Můj bratr je azylant v Rakousku, já bych chtěl žít tady v Německu, moc se mi tu líbí," říká mi třicátník Ihab Abo Hasan, který v minulosti pracoval u významných firem v Dubaji ve Spojených arabských emirátech, ale teď mu nezbylo nic jiného, než se zachránit útěkem do Evropy, kde chce začít znovu. Podobně hovoří i další uprchlíci.

Lidé uprchlíkům pomáhají

Na nepřízeň obyvatel Bavorské Železné Rudy si na rozdíl od některých svých kolegů v jiných městech rozhodně nemohou stěžovat. „Vidíte ta kola?" ukazuje mi starosta Bauer sadu bicyklů před vchodem. „Ta jim darovali místní lidé. Ti se k nim chovají moc hezky. Snaží se je třeba učit německy i jinak jim pomáhat," dodává Bauer a já si říkám, jak by to asi bylo na české straně hranice.

Podobné myšlenky zřejmě napadají i železnorudského starostu Michala Šnebergra, který s námi návštěvu penzionu s uprchlíky absolvoval. „Obdivuji, jak je místní obyvatelé přijali vstřícně. Dávají jim dary, hrají s nimi fotbal," přiznává před odjezdem Šnebergr.

Autor: Milan Kilián

28.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 83
SDÍLEJ:
Ředitelství OKD. Důl Darkov v Karviné.
9 8

Akcie OKD byly při privatizaci podhodnocené, potvrdil posudek

Kuriózní nehoda se stala v úterý 27.6. kolem sedmnácté hodiny v Čížkovicích.
6

S kombajnem se mezi zátarasy prostě nevešel

Lada Xray Exclusive chce být luxusní crossover. Je to nejdražší model značky

Ruská automobilka si chce také uzmout nějaký ten drobek z koláče oblíbenosti malých crossoverů. Co načala s modelem Xray, nyní rozvíjí s jeho mnohem komfortněji vybavenou verzí Exclusive.

Vlastní profil na Facebooku má už čtvrtina lidstva

Sociální sít Facebook už na celém světě využívá čtvrtina populace. Podle jejího zakladatele Marka Zuckerberga počet uživatelů přesáhl hranici dvou miliard.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies