VYBERTE SI REGION

Park utratí miliony korun, nejvíc bude stát výběh pro vlky

Šumava - Celkem 654 milionů korun. To jsou peníze, které by během letošního roku a následujících dvou let měly doputovat na Šumavu. Projekty v takovém finančním objemu má připravené Správa Národní parku (NP) a Chraněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava, což je nejvíc v její historii.

20.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

„Zapojili jsme do přípravy projektů profesionály. Projekty budeme financovat ze svých zdrojů a hlavně z grantových peněz. Samozřejmě že ne vše najednou, ale postupně, jak se budou otevírat jednotlivé grantové výzvy. Důležité je, že jsme s předstihem připraveni, což se ještě před rokem a půl říct nedalo," říká ekonomický náměstek ředitele parku Jiří Kvapil.

Milovníci Šumavy se tak ještě letos mohou těšit například na zrekonstruovanou hájenku na Březníku, dva nové mosty (přes Roklanský potok na Modravě a přes Studenou Vltavu u Černého Kříže, oba kvůli bezpečnosti turistů), další část šumavské cyklomagistrály u Prášil nebo patnáct nově zrekonstruovaných lesních cest po území Národního parku Šumava, které budou sloužit pěším i cyklistům.

„Spokojenost turistů je pro nás na prvním místě. Musíme jim proto vytvářet podmínky, které je na Šumavu budou lákat. Přijímáme spoluzodpovědnost za regionální rozvoj. Turistická infrastruktura musí být šetrná k přírodě a přitom pojmout kapacitu stále náročnějších návštěvníků. Budujeme moderní národní park, kde má vedle divočiny prostor i zhýčkaný turista. Inspirujeme se v národních parcích celé Evropy, protože jsme přesvědčeni, že jedině tak může Šumava obstát v silné konkurenci," vysvětluje ředitel národního parku Jiří Mánek.

Miliony do center

Suverénně největšími projekty jsou dvě návštěvnická centra Zoologického programu Správy NP a CHKO Šumava. Jedno na Kvildě a druhé na Srní. Tam se budou moci návštěvníci dostat přímo mezi vlky, kteří tam budou mít velký výběh, a na Kvildě pak uvidí zblízka jeleny a divoká prasata.

Projekty se mezi turisty setkaly s nadšením, ale i s tvrdou kritikou. „Oba projekty jsou v celkové hodnotě 130 milionů korun a obě centra se začnou stavět ještě tento rok. Prostředky poskytnul Státní fond pro životní prostředí ČR," doplnil mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.

Podle ředitele Mánka má pozitivní vliv na hospodaření národního parku fakt, že jeho vedení se začalo chovat jako běžná firma, a nikoli státní instituce. Správa parku přestala plýtvat prostředky na různé právní služby či nesmyslné projekty, zavedla řadu úsporných opatření, jako jsou GPS ve služebních automobilech, vzrostly příjmy na ubytovnách i informačních střediscích a hlavně se na Šumavě začalo správně a průhledně zpeněžovat dřevo z šumavských lesů.

„Kácíme mnohem méně dřeva, než tomu bylo v minulosti, přitom z jeho prodeje máme stejný zisk. Zdravá a funkční ekonomika tak jde ruku v ruce s ochranou přírody," uzavřel Mánek.

Autor: Milan Kilián

20.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
5 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Ilustrační foto.

Šok. Brazilská policie našla spálené tělo zpěvačky hitu Lambada

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Vicekancléř Gabriel: AfD se radikalizuje, měla by ji sledovat kontrarozvědka

Berlín - Německý vicekancléř Sigmar Gabriel navrhuje, aby německou protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sledovala tajná služba. Reaguje tak na hojně kritizované výroky představitele AfD Björna Höckeho, který vyjádřil nelibost nad přítomností památníku holokaustu v Berlíně.

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies