VYBERTE SI REGION

Počty zraněných zvířat rostou, záchranné stanice hlásí rekord

Plzeňsko – Nejvíce zvířat se zraní při střetu s autem 
a vlakem a při nárazu do skleněných ploch.

21.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv VLP

Rekordní rok, ale slavit není co. Tak o loňském roku mluví Český svaz ochránců přírody (ČSOP), který sdružuje záchranné stanice živočichů. „V loňském roce řešili pracovníci stanic v celé republice pomoc pro 18 949 zraněných či jinak hendikepovaných zvířat, což je oproti roku 2014 nárůst o dva tisíce zvířat," říká Zdeňka Nezmeškalová z ČSOP.

Ani oněch téměř 19 tisíc pacientů navíc není celkové číslo, do statistik se totiž nezapočítávají například transfery kolonií netopýrů z nevhodných míst nebo uprchlá domácí či hospodářská zvířata.

Plzeňska, kde fungují dvě záchranné stanice (v Plzni 
a ve Spáleném Poříčí), se ale tato černá čísla tak úplně netýkají, případů pomoci zvířatům tu evidují přibližně stejně jako v uplynulých letech.

„Po dvou letech, kdy byla čísla extrémně nízká, protože se obecně rodilo málo mláďat, jsme se vrátilo do 'normálu'," říká šéf Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň. Jako kdyby příroda chtěla hubené roky dohnat, evidovali ochránci ptactva rekordní počty mláďat poštolek, výrů, luňáků, labutí či čápů bílých. „Z toho logicky vyplývá, že jsme řešili víc případů zranění," dodal Makoň.

Ekologické centrum ve Spáleném Poříčí se podle ředitele Petra Pelikána v posledních několika letech drží kolem 330-350 případů ročně. „Přibližně padesát procent zvířat se daří vypustit zpět do volné přírody. Snažíme se 
o osvětu, aby případů obecně spíše ubývalo," uvedl Pelikán.

Čím si tedy šéfové obou stanic na Plzeňsku vysvětlují celorepublikový nárůst případů pomoci zvířatům? Je podle nich dán hlavně tím, že se 
o záchranných stanicích jinde v republice více ví, takže se na ně lidé častěji obracejí. Jak stanice v Plzni, tak ta spálenopoříčská už fungují déle než dvacet let a lidé jsou na ně zvyklí. „S naší pomocí často počítají i hasiči, policie a další," doplňuje Petr Pelikán.

Podle celorepublikových statistik patří k nejčastějším důvodům příjmu zvířecích pacientů zranění po střetu 
s dopravními prostředky, nárazu do prosklených ploch či popálení o elektrická vedení. Poslední zmíněný důvod se na Plzeňsku vrací ve velkém. „Měli jsme za to, že jsme popálení ptáků o dráty vyřešili, počty klesaly, ale opět se to vrací. Jednoznačně ale co dopočtu vedou zranění po střetu s vlaky a auty a nárazy do skleněných ploch. Důvod je jasný. Doprava se zrychluje 
a skleněných ploch, které nejsou zabezpečené, přibývá," upozorňuje Karel Makoň.

Ochránci mají nyní relativní klid a připravují se na sezonu mláďat.

2015 v číslech
Záchranné stanice pomohly 18 949 zraněným zvířatům.
Nejčastějšími pacienty jsou ptáci (více než 12 tisíc), hlavně poštolky, kosové, rorýsi a káňata.
40 % zvířat tvořila mláďata, většinou sebraná zbytečně.
1/3 zvířat po přijetí uhynula či musela být utracena.
1/2 zvířat se podařilo zachránit a vrátit do volné přírody.
Více než 400 zvířat s trvalým hendikepem zůstalo v některé záchranné stanici.
Zdroj: ČSOP 

Autor: Miroslava Tolarová

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Brusel schválil Česku miliardy na velké infrastrukturní projekty

Brusel - Tři velké projekty obnovy české silniční a železniční sítě v celkové hodnotě 161 milionů eur (asi 4,35 miliardy Kč) z evropských fondů schválila Evropská komise, která to dnes uvedla v tiskové zprávě.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies