VYBERTE SI REGION

Politici: Hlavně nevybočit, hlavně nenaštvat

Plzeň - „Žádné excesy," varovala politiky při zahájení debaty moderátorka České televize Daniela Písařovicová. Ani nemusela. Uhlazení pánové v kravatách a se svými sympatizanty, jenž jim kryli v publiku záda, byli očividně odhodlaní říkat zejména to, co se předem naučili.

7.10.2013
SDÍLEJ:

V televizním studiu Č24 se sešlo ve čtvrtek večer k debatě osm lídrů politických stran z našeho krajeFoto: Archiv ČT24

Od Vít Bárty se očekávalo, že směrem k Plzni namíří na Romana Jurečka a městskou teplárnu jednu ze svých mnoha střel. A také to udělal. H

ejtman Milan Chovanec zmínil, jak jezdí po ´svém´ kraji a naslouchá lidem, Václav Krása se usmíval a nebál se přiznat, že na všechno odpověď nezná, podobně jako Marek Ženíšek.

Osmašedesátiletý dlouholetý ředitel staroplzeneckého Bohemia Sektu Josef Vozdecký, který začal kopat za Babišovo ANO, lovil často předepsané fráze v papírech. Příliš jistý si v porovnání s mladšími a politikou protřelejšími soupeři nebyl ani Zemanovec Jan Kůrka.

Karel Šidlo svou rétorikou nepopřel, že je komunista, Jiří Pospíšil chybu neudělal a na poslední chvíli se mu podařilo pochválit se za reformu justice.

Shrnuto: žádné překvapení, žádný náboj, téměř žádný přesvědčivý názor. Kdo vydržel dvě hodiny nepřepnout, kloubouk dolů.

Diváky nejvíc zaujal hejtman

Kdo byl vítězem čtvrteční televizní debaty? Agentura SANEP exkluzivně pro Deník v Plzeňském kraji oslovila 921 diváků starších 18 let, kteří uvedli, že pořad sledovali. Odpovídali na otázky, jak je který z kandidátů zaujal.

Nejvíce odpovědí „ano" a „spíše ano", celkem 41,2 procenta, získal Milan Chovanec z ČSSD, 34,6 procenta diváků zaujal Jiří Pospíšil (ODS) a jen o necelé procento nižší je zisk Zemanovce Jana Kůrky.

Jak se vám líbila politická debata?

Petr Jurek, politolog ZČU v Plzni

Otázky spojené s problematikou životního prostředí diskutéry značně potrápily a nikdo ze zúčastněných jednoznačně nepřesvědčil o svém přehledu. Příštím ministrem životního prostředí tak pravděpodobně nebude nikdo z účastníků debaty. Jako vhodný doplněk proto posloužila kontroverzní otázka postoje ke skupině bratří Mašínů, která otestovala schopnost kandidátů jasně se vyjádřit k navýsost kontroverznímu tématu.

Mezi kandidáty bylo možné vysledovat poměrně výrazné rozdíly ve způsobu vystupování, schopnosti reagovat na dotazy a zvolené strategii. Mezi přesvědčivě vystupující a sebevědomé diskutéry můžeme zařadit Víta Bártu (hnutí Úsvit) a Milana Chovance (ČSSD).

Bárta se přidržel svého obvyklého stylu, kdy v rámci svých odpovědí zdůrazňoval především své osobní zkušenosti a zájem o problematiku. Nedokázal však potlačit egoistickou formu sebeprezentace - v každé jeho replice minimálně jednou zaznělo slovo „já".

Chovanec šel do debaty s výraznou výhodou. Výkon hejtmanské funkce mu ve srovnání s ostatními diskutujícími poskytl v tématu životního prostředí informační náskok, který byl na jeho sebevědomém vystupování jasně patrný. Chovanec však až příliš často poukazoval na to, že naslouchá „obyčejným lidem", což stejně jako jeho výkřik „miluju Šumavu" nepůsobilo přirozeně.

Jiří Pospíšil (ODS) debatou prošel jako protřelý politik, který se na diskusi o jemu nepříliš blízkém tématu životního prostředí dokázal dostatečně připravit. Výrazněji však zaujal pouze při hodnocení činů skupiny bratří Mašínů.

V této části debaty získal nejvíce pomyslných bodů i kultivovaně vystupující kandidát TOP 09 Marek Ženíšek. Téma Mašínů okořenil nesmiřitelný postoj Karla Šídla z KSČM. Ten ve snaze co nejostřeji odsoudit činy skupiny Mašínů přirovnal bratry k válečným zločincům a zároveň k teroristům, což svědčí o tom, že o skutečném významu těchto pojmů pan poslanec mnoho neví.

V diskusi o problematice životního prostředí vsadili Pospíšil, Ženíšek i Šídlo na defenzivní strategii. Odpovídali pouze v obecné rovině a snažili se zejména neudělat chybu.

Pokud hodnotíme připravenost na debatu a schopnost srozumitelně formulovat odpovědi, za poražené lze označit kandidáty SPOZ, ANO a KDU-ČSL. Václav Krása (KDU-ČSL) hovořil příliš rozvláčně, navíc mnohdy takřka bezobsažně.

Totéž lze říci (s výjimkou jasného postoje k otázce bratří Mašínů) i o Janu Kůrkovi (SPOZ), který nedokázal adekvátně reagovat na doplňující dotazy a nejvíce zaujal nesrozumitelným příběhem o svých cestách na dánskou skládku (jehož pointa zůstala divákům skryta) a dalšími osobními vsuvkami.

Zřejmě vůbec nejslabším z diskutujících byl Josef Vozdecký (ANO). Jeho repliky byly často nesrozumitelné a vyznívaly do ztracena. V jednom případě si dokonce nechal zopakovat od moderátorky otázku, mimoto např. opakovaně hovořil o „recyklikaci" namísto recyklace. V jeho závěrečném minutovém vzkazu voličům nezazněla ani jediná programová teze či slib.

Vilém Dubnička, režisér a herec

Televize je ještě stále většinou lidí považována za médium, kde nám lidé sdělují pravdu. „Bylo to v televizi, tak to tak přece asi je!" Netvrdím, že nám v televizi někdo lže, chci jen upozornit na obrovskou moc připravených projevů, na něž my, televizní diváci, nemáme možnost reagovat jako při běžném rozhovoru, a zůstávají nám vryty v myslích, nenápadně ovlivňují naše názory, protože ráno už to, co nám včera mluvící hlavy našeptaly, prostě příjmeme a jdeme dál.

Předesílám to jen proto, že i v této debatě věděli její účastníci otázky dopředu, a měli tedy většinou odpovědi pečlivě připravené. V téhle části to nebyla diskuse, ale politické miniprojevy, kde se jen těžko pozná, co si opravdu kdo myslí a co je zač (za člověka).

Formát pořadu se mnohdy snažil přinutit debatéry k zjednodušujícím odpovědím a mně je sympatické, že ti na to ve většině nebyli ochotni přistoupit. Jednoduché odpovědi totiž zůstávají na povrchu a neřeší problém, zkreslují obraz o tématu na „přece všem jasné" ano-ne, které se většinou snaží jít naproti těm „všem" nebo aspoň většině za účelem získání jejich hlasů.

Myslím, že Česká země potřebuje rozhodné, zodpovědné, otevřené (to znamená vnímavé, schopné ragovat) a jak to jen jde čestné lidi. Pro mě je prostě srab ten, kdo neumí říct „nevím," protože je to první krok k tomu, abychom se něco dozvěděli. Povýšenost těch politiků, kteří si myslí, že jsou na svém místě proto, že rozumí všemu, je cesta k jejich nabubřelosti.

Pro mě je srab ten, kdo neumí přiznat chybu, protože to je první krok k nápravě. Ten, kdo popírá svou zodpovědnost za minulé chyby, se tím zříká zodpovědnosti i za svá eventuální rozhodnutí budoucí.

Myslím, že potřebujeme lidi, kteří se nebojí říkat věci, které ostatní nechtějí slyšet, jít do hloubky problémů a systematicky a dlouhodobě je řešit, kteří si nesnaží jít nám - voličům naproti, ale vést nás cestou, kterou my sami nejsme schopni najít, jako rodič, který vede své dítě podle svého nejlepšího přesvědčení k jeho zdravému vývoji, přestože to občas kňourá a křičí.

Jiří Bláhovec, psychiatr

Viděl jsem osm mužů různého věku, lídrů těch stran,které v dosavadních předvolebních průzkumech mají zatím nejvyšší preference. Krásná, bystrá a pohotová dáma jim pokládala otázky. V první půlhodině na tématu bratří Mašínů (hrdinové nebo vrazi?) bylo zřejmé, že lídři nemají reflexi na období nástupu komunismu u nás.

Taky je to pořád i po těch letech těžké téma a vůbec,zkuste si říct v televizi, pár dní před volbama, že někdo, kdo zabil, byl hrdina.To těžké. Někteří se přiblížili jasnějšímu názoru,většina se kroutila jako plazi. Ale přece jen se trochu vyjasnilo, že pravice (spíše hrdinové), levice (spíše vrazi).

Pravolevé napětí se pak setřelo v tématech kácení stromů na Šumavě a "nakládání s odpadem" (skládky nebo spalovny?).Debata pak připomínala spíše kampaň před krajskými volbami. Asi to měla být témata blízká občanům kraje.

Kdo nepodpořil dotace pro lepší ovzduší (Zelená úsporám a kotlíky), neměl tam co dělat. Takže podpořili všichni. Nějak si nedovedu propojit, jak názor na kůrovec a skládky se bude vztahovat k sestavení státního rozpočtu a podpoře zaměstnanosti. Přece jen se jedná o volby parlamentní. Ale budiž. Také si kladu otázku,nakolik lídři stran vyjadřují potenciál té které strany.

Nějaký závěr? Ti mladší byli lepší. To nic proti seniorům, sám jsem jím, ale deklamovat závěrečnou reklamu na svoji stranu z papíru, to je dost silný kafe. Líbil se mně Ženíšek a Pospíšil (jen kdyby nebyl pořád v tý profláknuté straně). Pan Krása se mně taky líbil.

Kdybych ovšem měl jednoznačně volit z účastníků toho večera, pak bych volil tu krásnou, bystrou a pohotovou dámu, co s těma pánama mluvila. Jenže za celý večer u ní nebyla cedulka, za co kandiduje.

Dita Nosková Bezděková, vizážistka

Jak se politici do televizní debaty oblékli? Nejlépe to zvládl Václav Krása. Zvolil krásnou kombinaci střihů, vesty i barev. Na místě by bylo oholení, ale vousy ho dělají mužnějším.

Druhé místo dávám Milanu Chovancovi. Měl příjemnou barvu košile i rozhalenky. Ta se hodí k otevřené debatě, kravata není povinná. Třetí je z mého pohledu Jiří Pospíšil. Zvolil střídmý výběr barev a na první pohled byly patrny velmi kvalitní materiály obleku i košile.

Josef Vozdecký měl klasickou a decentní kombinaci obleku, košile i kravaty, která se hodí k jeho věku i vzhledu. Marek Ženíšek mohl být více odvážný ve výběru kravaty, zvolil velmi usedlou kombinaci. Sako mohlo mít vhodnější materiál a lepší zpracování.

Vítu Bártovi vytýkám příliš velké klopy saky a také moc velký uzel na kravatě. Karel Šidlo neoblékl příliš padnoucí sako a měl nadměrnou kombinaci vzorů na obleku a kravatě. Rovněž Jan Kůrka měl špatný typ saka.

Martin Fojtíček, ředitel občanského sdružení Ledovec

Při sledování čtvrteční volební debaty jsem přemýšlel, proč to vlastně dělám. Dvě hodiny permanentního střehu osmi kandidátů (a moderátorky), dvě hodiny bez smíchu, dvě hodiny vyjádření profesionálně postavených tak, aby upoutala, ale aby se nedala napadnout, aby moc nepohoršila.

V debatách v devadesátých letech jsem mohl (jako bývalý učitel filosofie a logiky) chytat kandidáty na nepřesné argumentaci, na utíkání od tématu, na obracení pozornosti od tématu k řečníkovi. To je pryč. Kandidáti jsou vycvičení, aby neztráceli nervy, aby používali slova, která „na lidi fungují", jejich týmy jim připravily argumentáře.

Moderátoři se snaží dotlačit kandidáty do odpovědí typu „ano - ne", aby vytvořili dojem, že nekompromisně jménem občanů na politiky tlačí, kandidáti se (naprosto logicky) brání, protože (jako všichni soudní lidé) vědí, že na složité otázky jednoduché odpovědi většinou neexistují. Výsledkem je, že diváci jsou polickými odpověďmi znechucení a považují to za další „důkaz" toho, že „politika je svinstvo".

Nemyslím si, že hbitost v diskusi je hlavní ctností politika. Spíš hledám čestnost, pevné zásady postavené na tradičních hodnotách, nadhled, naopak ideologičnost, skandalizování a populismus mi v politice vadí. Co z toho jsem viděl v televizní debatě?

Nechci to zlehčovat, ale jedním ze silných poselství pro mě bylo, že Milan Chovanec zhubnul. Nepatřím k voličům sociální demokracie, ale věřím panu Chovancovi jeho slova víc, když vidím, že zvládl sám sebe. Gratuluju!

Usmát se dokázal během celé debaty myslím jenom pan Krása. Taky gratuluju.

Gratuluju panu Ženíškovi za jasné ne kácení na Šumavě. Taky ve věci Mašínů se s panem Pospíšilem pokusili hájit sice nepopulární, ale patrně čestný názor.

Nehledě na mé politické preference jsem si v debatě uvědomil, koho si ve sněmovně dokážu představit a koho ne. Jedna část kandidátů mluvila o politice jako o umění kompromisu, představila se svými částečnými úspěchy a připouštěla své (také částečné) neznalosti. Druzí spíše útočili, omílali líbivé fráze nebo rozšafně strejdovsky mudrovali. Můj hlas dostanou někteří z těch prvních.

Autor: Dana Veselá

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies