Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

'Popadaný nápis' na klatovském kruhovém objezdu budí emoce

Klatovy - Obrovský kamenný nápis KLATOVY stojící na kruhovém objezdu u nemocnice vítá nově všechny motoristy vjíždějící do Klatov od Plzně. Financovala ho soukromá firma a vytvořil jej klatovský sochař Václav Fiala, jenž se nechal inspirovat anglickým Stonehenge.

29.8.2013 5
SDÍLEJ:

Kamenný nápis KLATOVY byl postaven u kruhového objezdu u nemocniceFoto: DENÍK/ Daniela Loudová

Jako většina Fialových děl i toto budí emoce. Někomu se líbí, jiní ho kritizují.

„V Klatovech je poměrně velké množství kruhových objezdů. A kruhový objezd je vzácný veřejný prostor, který může být krásný nebo ošklivý. Mně se od začátku zdálo, že v Klatovech s nimi nakládáme tak špatně jako většina měst, tedy bezradně. A když se objevil zájemce, který chtěl něco vytvořit na „kruháč" na příjezdu od Plzně, tak jsem navrhl něco, co jsem v nadsázce nazval „klatovské Stonehenge"," řekl Deníku Fiala

Ten přiznává, že vycházel ze tvarů megalitické stavby vybudované v Anglii zhruba před pěti tisíci lety. Tam stojí do kruhu kameny, v Klatovech kamenná písmena. „Jsou vylámaná ze žuly, jsou vysoká okolo čtyř až čtyř a půl metru a vytvářejí takový polorozpadlý nápis KLATOVY. Písmena nestojí rovně z důvodu, aby to nebyl nápis, nýbrž socha," vysvětlil umělec.

Dílo sice schválila kulturní komise města, ale jinak jeho výstavba nestála radnici ani korunu. Vše financovala společnost Silnice Klatovy. „Protože jsme ten kruhový objezd stavěli, tak jsme si řekli, že by bylo dobré tam zanechat nějakou památku a stopu. Původně jsme tam chtěli jako vždy dát nějakou desku připomínající stavbu, ale postupně jsme došli k tomu, že bude dobře, když to bude umělecky ztvárněné a navíc spojené s propagací města," vysvětlil předseda představenstva Silnic Klatovy Ladislav Koláčný.

Náklady prozradit nechtěl. „To si nechám pro sebe. Stálo to dost, ale myslím, že se to vyplatilo," reagoval na otázku.

Lidé, s nimiž Deník o novém Fialově díle hovořil, reagovali různě. Někteří to považují za zajímavý nápad, který město zviditelní, jiní jen za další klatovskou ostudu.

I jinde? Uvidíme

Nápis KLATOVY by podle Fialy neměli v budoucnu spatřit jen řidiči přijíždějící od Plzně, ale rád by těmito písmeny osadil i další dva kruhové objezdy, jež považuje za takzvané vnější - při příjezdu od Horažďovic (u Sobětic) a od Domažlic (u Beňov). Výhledově možná i „kruháče" od Plánice a od Dolan. „Každý z vnějších vítacích „kruháčů" by byl upraven originálně a odlišně. Kryptogram KLATOVY by byl na každém jiný, z jiného materiálu, v jiných barvách a v odlišném sestavení," uvedl Fiala.

Je ale otázkou, zda se svým nápadem dojde sluchu. „Myslím, že vjezdy do města jsou označeny dostatečně. To, zda by kruhové objezdy od Sobětic a od Beňov měly být osazeny nějakým výrazným uměleckým dílem, je otázka k diskuzi, já si ale nemyslím, že by do toho město mělo investovat," míní klatovský starosta Rudolf Salvetr.

Autor: Milan Kilián

29.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kim Čong-un a Donald Trump
4 11

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
4

ANO je premiant Rekonstrukce státu

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

Kominíků je dost. Pozor však na nájezdníky

/ROZHOVOR/ Lidé často ve víru letních radovánek zapomínají, že si do zimy musejí nechat vyčistit komín. Co mají dělat v případě, že se sazí chtějí zbavit až na poslední chvíli před začátkem topné sezony? Kde muže v černém najít, poradil kominický prezident Jaroslav Schön.

Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

/ANKETA/ Moderní doba Čechy nepřipravila o chuť pěstovat si vlastní plodiny. Jejich pěstování se věnují tři pětiny z nich. Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala společnost Ipsos. Oslovila osm stovek respondentů.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení