VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práce v dílně mi dává smysl bytí, nabíjí mě, říká domažlický keramik

Domažlice– Jedno z nejstarších řemesel poutá Pavla Ticháčka (54), rodáka z Domažlic, již téměř 40 let. Točířem keramiky se vyučil ve Staré Roli v učňovském středisku Karlovarského porcelánu a v domažlické Chodovii.

9.8.2014
SDÍLEJ:

Pavel Ticháček ve své domažlické dílně.Foto: Deník/ Josef Babor

Jeho láska k výrobě rozličných užitkových a dekoračních předmětů přerostla brzy v největšího koníčka. Typické děrované svícny, hrnečky, vázy, misky můžete obdivovat na jarmarcích v celé republice. Je členem Místní akční skupiny Český les – MAS, která svoji značkou a logem garantuje kvalitu a úroveň výrobků včetně charakteristiky regionu. Na 60. jubilejních Chodských slavnostech – Vavřinecké pouti, bude již tradičně prezentovat své výrobky.
Zašel jsem za panem Ticháčkem do jeho dílny v Hruškově ulici a pohovořili s ním o jeho zajímavé práci, kterou mu před léty ztížila nemoc, se kterou ale úspěšně bojuje.
Co vás jako mladého přivedlo k rozhodnutí stát se točířem keramiky?
Narodil jsem se v Domažlicích, ale základní školu vychodil v Nýřanech, kam se rodiče přestěhovali. Matka se však po ukončení mé docházky do základní školy vrátila k otci do jeho domku, kde mám dnes svoji dílnu. Společně jsme přemýšleli, jak dál v mém životě, jakému řemeslu se vyučit. Několikrát jsme navštívili známou keramickou dílnu rodiny Volfů v Kolovči a já se rozhodl. Pan Volf zavolal do Chodovie v Domažlicích a tam mě přihlásili do učňovského střediska Karlovarského porcelánu ve Staré Roli.
Praxi jsem vykonával v dílně Chodovie Klenčí. Dvacet žáků ze třídy, dobrý kamarád a výborný ředitel jen umocnili moji radost z dobře vybraného učení – točíře keramiky. Vzdělání jsem si ještě rozšířil o Střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech a poté jsem se vrátil do Klenčí pod Čechovem pracovat.
Je Chodsko oním regionem, kde se výrobě keramiky daří?
Točené nádobí se vyrábí po celé republice. Zde na Chodsku, zvláště potom v lokalitách Domažlice, Kdyně a Koloveč je však velmi dobrá kvalita hlíny s velkým množstvím jílu. To bylo asi rozhodující pro rozvoj hrnčířů. Pravěké nálezy z oblasti Domažlic a středověké archeologické naleziště z 15. stol. s hrnčířskou pecí v místech dnešní školy jsou toho dokladem. Do začátku 20. stol. vyráběli hrnčíři jen keramiku v přírodní barvě hlíny točením a modelováním. Pokusy o dekor na výrobcích byly dlouho neúspěšné. Nedařilo se vypalování malby do glazury v pecích. Zkoušeli, až se podařilo. Na světové výstavě v Paříži viděli klenečští hrnčíři v čele s Františkem Míčou krásné dekory na černém a bílém podkladu a natolik se jim zalíbily, že po návratu začali stavět nové pece a užitková a dekorační keramika v 1. pol. 20. stol. slavila velký úspěch. Vzory dekorů-krásné máky, chrpy, kopretiny, klasy byly v tradici Chodů již dlouho užívány hlavně na krojích a umění žen malířek je dále rozvíjelo.
Já jsem se do ručního malování nepouštěl. Prosté barevnosti dociluji citlivým máčením v barevné glazuře.
Vaší základní technologií výroby keramiky – hrnčířství je točení na kruhu. Jaké jsou další?
Ano, já převážně vyrábím keramiku točenou na hrnčířském kruhu, další technologií je lití do forem a ruční modelování drobných suvenýrů.
Popište prosím technologické postup výroby keramiky točením – od přípravy hlíny až po finální výrobek.
Hlavním, základním materiálem je hlína – hlína jílovitá, aby držela pohromadě s přidáním písku. Dříve jsem si ji sám hledal, kopal. Nad Draženovem byla opuštěná cihelna a v ní množství nevypálených cihel, jen asi už 20 let vysušených. Ty jsem si vozil, máčel. Byl to výborný materiál. Nyní se již prodává i hlína míchaná. Jezdím si pro ni do Prahy, v prodejně mají až 60 druhů. Vlastní výroba se skládá z vytvarování výrobku točením na kruhu. Produkt musí poté 2 – 3 dny schnout a po očištění se nechá v peci přežehnout šest hodin pod teplotou 900 °C. Po vychladnutí se namočí do glazury různých barev a opět vypálí při vyšší teplotě. Neglazurované výrobky se prodávají jako zahradní květináče.
Čím je pro vás práce v dílně?
Dává mi smysl bytí, nabíjí mě. Říkám, že nechodím pracovat, já se chodím do dílny bavit. Pravidelně dělám odpoledne, nejraději do půlnoci. Dopoledne si zařizuji svoje věci. Již 7 let nemám televizi – nechci. V dílně mám jen rádio.
Jak zajišťujete odbyt svých výrobků?
S pomocí naší místní akční skupiny MAS mám přehled o většině prodejních akcí v republice, objíždím je. Je skutečností, že lidé nenakupují již tolik, jako třeba před patnácti, dvaceti lety, kdy obrazně řečeno stáli obchodníci za vrátky a výrobky mi brali přímo z pece. Nestěžuji si však. Vydělám, abych mohl investovat do materiálu a trochu přilepšil svému skromnému důchodu. Pracuji hlavně pro svoje velké potěšení, které věřím drží i moji nemoc na uzdě.
Před námi jsou 60. jubilejní Chodské slavnosti – Vavřinecká pouť. S jakými výrobky přijdete na domažlický jarmark?
Na pouť se těším. Je to pro mne svátek jako pro občana Domažlic, ale i možnost prezentace své práce. Připravuji svícny, hrnečky, pekáče, bábovky i suvenýry. Možnost předvést naší práci společně na domažlickém náměstí byl po létech velmi šťastný nápad. Setkání drobných řemeslníků řady profesí pouť obohacuje.
Jak vidíte budoucnost vašeho řemesla?
Hlavně jako dekorační a užitkovou. Odbyt je otázkou životního stylu lidí. Jedni touží po tom mít vše nové, druzí vyhledávají nás nebo si historickou patinu na různých věcech sami uměle – vytvoří. Někdo má v hospodě svůj půllitr, druhý svůj hrneček z hrnčířského kruhu. Věřím ve zdravý rozum lidí.

Autor: Karel Frait

Autor: Redakce

9.8.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
32 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektora ČVUT chtějí senátoři odvolat, ohradil se proti nim

Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies