VYBERTE SI REGION

Průzkum u poběžovického zámku vydal další svědectví

Poběžovice – Kulturní památka zřejmě ukrývá ještě řadu věcí z minulosti, kterými dokáže překvapit.

4.4.2015
SDÍLEJ:

TŘI RŮZNÉ DRUHY ZDIVA byly objeveny u severního křídla.Foto: archiv MKIS Poběžvoice/Petr Kausek

Výkopy, které se dělaly kvůli odvodnění poběžovické památky, byly provázeny archeologickým výzkumem, který přinesl zajímavé poznatky.

Archeolog Petr Kausek z Muzea Chodska objevil hned dvě zvláštnosti.

„Tou první byla mezi jižním křídlem a jihovýchodním nárožím, které zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází, kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu. Kontreskarpa je protilehlá stěna příkopu ležící proti té, která přiléhá k opevnění, v našem případě k jádru hradu. Zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází," zprostředkovala nám poznatky archeologa vedoucí MKIS Jana Podskalská s tím, že zeď je zhruba 120 cm široká a na řadě míst mezi jižním křídlem a jádrem hradu ubouraná či rozebraná.

„Často jsou její torza překryta spáleništní vrstvou s nálezy, které se dají datovat do 16. až 1. poloviny 17. století. Destrukce opevnění s následným požárem lze snad spojit s válečnými událostmi během třicetileté války, ať už k roku 1620 – dobytí Maradasem, nebo roku 1632, kdy město zachvátil katastrofální požár města. O tom, že požár mohl zasáhnout i hrad, dosud jakékoli hmatatelné důkazy chyběly," prozradila s nadšením.

Kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu.

Podle jejích slov je složitá i podzemní situace severního křídla.

„Ta je pro nás zatím velkou záhadou. Petr Kausek objevil tři různá zdiva, která se na první pohled přerušují, v některých místech zas na sebe dosedají. Jelikož je severní křídlo až doby renesanční, mohou být i tyto podzemní části ze stejné doby. Nalezená omítnutá zeď zřejmě pochází z doby starší renesance, prostřední z mladší renesance a ta třetí je zatím předmětem úvah a zkoumání. Nesourodost zdiva by mohla ukazovat na destrukci východní části severního křídla a následnou rychlou opravu, a to na mírně jiném půdorysu. Mohlo tam také dojít ke změně během stavby – možností je více," říká Podskalská.

Poběžovičtí nadšenci nehodlají v průzkumu hradu a zámku polevit.

„Budeme pokračovat v pátrání, za nové informace, fotky a provedení výzkumu bychom chtěli Petru Kauskovi moc poděkovat. Každý objev spojený se zámkem je pro nás důležitý. Čím více se kolem zámku pohybujeme v té odborné rovině, tím více nám přirůstá k srdci. Je to opravdová detektivka, neboť postupně se odhalují nečekané zajímavosti," uvádí na závěr Podskalská.

Autor: Milena Cibulková

Místo události:
4.4.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Sobotka je nakloněn pomoci krajům při zvyšování mezd řidičů

Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je nakloněn tomu, aby vláda pomohla krajům při financování růstu mezd řidičů linkových autobusů. Sobotka to dnes řekl po jednání s hejtmany. Místopředseda Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (STAN) premiérovu garanci vítá a věří, že se výsledky dnešního jednání projeví již v únorových mzdách řidičů. Příští týden Sobotka předloží problém koaliční radě. Nařízení o zvýšení mezd řidičů od letošního ledna schválila vláda.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies