VYBERTE SI REGION

Průzkum u poběžovického zámku vydal další svědectví

Poběžovice – Kulturní památka zřejmě ukrývá ještě řadu věcí z minulosti, kterými dokáže překvapit.

4.4.2015
SDÍLEJ:

TŘI RŮZNÉ DRUHY ZDIVA byly objeveny u severního křídla.Foto: archiv MKIS Poběžvoice/Petr Kausek

Výkopy, které se dělaly kvůli odvodnění poběžovické památky, byly provázeny archeologickým výzkumem, který přinesl zajímavé poznatky.

Archeolog Petr Kausek z Muzea Chodska objevil hned dvě zvláštnosti.

„Tou první byla mezi jižním křídlem a jihovýchodním nárožím, které zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází, kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu. Kontreskarpa je protilehlá stěna příkopu ležící proti té, která přiléhá k opevnění, v našem případě k jádru hradu. Zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází," zprostředkovala nám poznatky archeologa vedoucí MKIS Jana Podskalská s tím, že zeď je zhruba 120 cm široká a na řadě míst mezi jižním křídlem a jádrem hradu ubouraná či rozebraná.

„Často jsou její torza překryta spáleništní vrstvou s nálezy, které se dají datovat do 16. až 1. poloviny 17. století. Destrukce opevnění s následným požárem lze snad spojit s válečnými událostmi během třicetileté války, ať už k roku 1620 – dobytí Maradasem, nebo roku 1632, kdy město zachvátil katastrofální požár města. O tom, že požár mohl zasáhnout i hrad, dosud jakékoli hmatatelné důkazy chyběly," prozradila s nadšením.

Kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu.

Podle jejích slov je složitá i podzemní situace severního křídla.

„Ta je pro nás zatím velkou záhadou. Petr Kausek objevil tři různá zdiva, která se na první pohled přerušují, v některých místech zas na sebe dosedají. Jelikož je severní křídlo až doby renesanční, mohou být i tyto podzemní části ze stejné doby. Nalezená omítnutá zeď zřejmě pochází z doby starší renesance, prostřední z mladší renesance a ta třetí je zatím předmětem úvah a zkoumání. Nesourodost zdiva by mohla ukazovat na destrukci východní části severního křídla a následnou rychlou opravu, a to na mírně jiném půdorysu. Mohlo tam také dojít ke změně během stavby – možností je více," říká Podskalská.

Poběžovičtí nadšenci nehodlají v průzkumu hradu a zámku polevit.

„Budeme pokračovat v pátrání, za nové informace, fotky a provedení výzkumu bychom chtěli Petru Kauskovi moc poděkovat. Každý objev spojený se zámkem je pro nás důležitý. Čím více se kolem zámku pohybujeme v té odborné rovině, tím více nám přirůstá k srdci. Je to opravdová detektivka, neboť postupně se odhalují nečekané zajímavosti," uvádí na závěr Podskalská.

Autor: Milena Cibulková

Místo události:
4.4.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies