Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průzkum u poběžovického zámku vydal další svědectví

Poběžovice – Kulturní památka zřejmě ukrývá ještě řadu věcí z minulosti, kterými dokáže překvapit.

4.4.2015
SDÍLEJ:

TŘI RŮZNÉ DRUHY ZDIVA byly objeveny u severního křídla.Foto: archiv MKIS Poběžvoice/Petr Kausek

Výkopy, které se dělaly kvůli odvodnění poběžovické památky, byly provázeny archeologickým výzkumem, který přinesl zajímavé poznatky.

Archeolog Petr Kausek z Muzea Chodska objevil hned dvě zvláštnosti.

„Tou první byla mezi jižním křídlem a jihovýchodním nárožím, které zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází, kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu. Kontreskarpa je protilehlá stěna příkopu ležící proti té, která přiléhá k opevnění, v našem případě k jádru hradu. Zhruba v odstupu 5 – 6 metrů obloukem obchází," zprostředkovala nám poznatky archeologa vedoucí MKIS Jana Podskalská s tím, že zeď je zhruba 120 cm široká a na řadě míst mezi jižním křídlem a jádrem hradu ubouraná či rozebraná.

„Často jsou její torza překryta spáleništní vrstvou s nálezy, které se dají datovat do 16. až 1. poloviny 17. století. Destrukce opevnění s následným požárem lze snad spojit s válečnými událostmi během třicetileté války, ať už k roku 1620 – dobytí Maradasem, nebo roku 1632, kdy město zachvátil katastrofální požár města. O tom, že požár mohl zasáhnout i hrad, dosud jakékoli hmatatelné důkazy chyběly," prozradila s nadšením.

Kontreskarpová zeď vnitřního příkopu, jenž vedl kolem jádra hradu.

Podle jejích slov je složitá i podzemní situace severního křídla.

„Ta je pro nás zatím velkou záhadou. Petr Kausek objevil tři různá zdiva, která se na první pohled přerušují, v některých místech zas na sebe dosedají. Jelikož je severní křídlo až doby renesanční, mohou být i tyto podzemní části ze stejné doby. Nalezená omítnutá zeď zřejmě pochází z doby starší renesance, prostřední z mladší renesance a ta třetí je zatím předmětem úvah a zkoumání. Nesourodost zdiva by mohla ukazovat na destrukci východní části severního křídla a následnou rychlou opravu, a to na mírně jiném půdorysu. Mohlo tam také dojít ke změně během stavby – možností je více," říká Podskalská.

Poběžovičtí nadšenci nehodlají v průzkumu hradu a zámku polevit.

„Budeme pokračovat v pátrání, za nové informace, fotky a provedení výzkumu bychom chtěli Petru Kauskovi moc poděkovat. Každý objev spojený se zámkem je pro nás důležitý. Čím více se kolem zámku pohybujeme v té odborné rovině, tím více nám přirůstá k srdci. Je to opravdová detektivka, neboť postupně se odhalují nečekané zajímavosti," uvádí na závěr Podskalská.

Autor: Milena Cibulková

Místo události:
4.4.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman a Jiří Ovčáček.
AKTUALIZOVÁNO
22 13

Zeman nadále tvrdí, že jeho výjezdy do krajů nejsou volební kampaň

Andrej Babiš
8 14

Babiš na další nahrávce: „Copak Sobotka s Haškom může řídit tuto zemi?“

Rekordní trénink kaskadérů v Brně: hoření holé kůže i pády z dvaceti metrů

/VIDEO/ Dva nové české rekordy padly o víkendu v Brně. O jejich překonání se postarali filmoví kaskadéři, kteří ve městě trénovali hoření na holé kůži a pády z výšky.

Trest pro ženu v lágru? Noc a den v márnici

Je konec května 1945, válka skončila. Na Vypichu je živo, hemží se to tam auty a vojáky. V náručí jednoho důstojníka se choulí osmiletá holčička. „Táto můj, táto můj, ty ses nám vrátil,“ volá děvče a zasypává vojákovu tvář polibky. Při vzpomínce na první setkání s otcem poté, co ho pět let neviděla, se i teď tlačí Zdeně Čapkové slzy do očí. Její otec František Bernas, důstojník československé armády, musel z protektorátu utéct před gestapem. Matku zavřeli nacisté do lágru.

Teenager v Saúdské Arábii tancoval na ulici Macarenu. Policie jej zadržela

Policie v Saúdské Arábii zadržela čtrnáctiletého chlapce, který uprostřed rušné silnice tančil Macarenu, tanec, který se proslavil v 90. letech. Podezírali jej z nevhodného chování na veřejnosti a přerušení dopravy, po několika hodinách byl však propuštěn.

Češi na cestách? Vítězí u nich hlavně exotika, i díky levným letenkám

/INFOGRAFIKA/ Letecká doprava se těší stále větší popularitě. I Češi už objevili kouzlo levných letenek, díky kterým se dostanou do vzdálenějších destinací za ceny, které by ještě před pár lety byly utopií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení