VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Psí kadeřnice: Kokršpaněl mi šel po krku, ale já se nebála

Částkov /ROZHOVOR/ - Lenka Havrdová z Částkova na Tachovsku pracovala v kanceláři, potom odešla na mateřskou dovolenou, protože se jí narodil syn. Když hledala po mateřské zaměstnání, byla bez šance. Protože měla doma fenku, jorkšírku Gwendy, kterou si sama stříhala, napadlo jí, že by se tím mohla živit. 

13.7.2013
SDÍLEJ:

LENKA HAVRDOVÁ majitelům, kteří své mazlíčky nečešou, pohrozí kožešinou z bišonka. Foto: DENÍK/Gabriela Jägerová

U Gwendy to začalo a nyní se u kadeřnice v psím salónu promenádují desítky čtyřnohých slečinek.

Jak dlouho stříháte psy?

Teď v březnu to byly tři roky a stále mě to moc baví. Sice jsou někdy dny, kdy jsem unavená, ale stejně mě ta práce moc baví. A lidi se ke mě do salonu vrací a za to jsem moc ráda.

Máte vlastního psa, na kterém trénujete?

Mám dva pejsky. Oba nalezence, které někdo vyhodil.

Máte k této profesi nějakou speciální školu?

Absolvovala jsem čtyřměsíční kurz. Každý pátek jsem jezdila na celý den do Plzně.

Kdo byl váš úplně první klient?

Jorkšír. Celkově nejvíce ze všech plemen chodí na stříhání jorkšíři.

Která plemena nebo typy srsti stříháte nejraději?

Bišonky nebo pudly. Ostříhat je je těžší než stříhat například jorkšíra. Každý kaz je na nich vidět.

S jakým stavem srsti sem majitelé psů jezdí? S načančanýma?

Polovina zákazníků má psy doma, dostává se jim pravidelného česání a koupání. Chodí také zákazníci, kteří mají psy se srstí v hrozném stavu. Naposledy jsem tu měla psa, který měl pěticentimetrovou deku, takovou plsť.

Co děláte, když mají tedy takovou hroznou deku?

Nedá se jinak, než vzít mašinku a pes musí dohola. Někteří lidé si to nedají vysvětlit a chtějí, abych to psovi rozčesala. To ale opravdu nejde. A pak se divím, že lidé pouštějí tak zanedbaného psa do postele k dětem. Když je kolikrát zbavím té plsti, běhají tam nejen blechy. Ve své sbírce mám i několik trofejí. Někteří psí zákazníci byli v takovém stavu, že se to jen tak opravdu nevidí. Mám schované chlupy z uší, jednoho ocasu. Také jsem měla chlupy ze zadní nohy kokršpaněla. Manželovi se z toho dělalo zle, tak jsem ji vyhodila. Byly to chlupy ze zadní nohy. Majitelé ho nikdy nečesali, nestříhali. Pod tou plstí se mu udělala rána a chlupy mu začaly zarůstat. Tak přišli s tím, že mu to potřebují oholit. Vypadalo to jako černá sádra, ne jako psí chlupy. Takže když někdo přijde se psem, který má na sobě deku, ukážu mu svoje trofeje a pohrozím jim, že takhle bude jejich pes vypadat.

Jaký je váš nejhorší zážitek ze stříhání?

Jeden nejhorší a jeden nejhroznější. Nejhorší bylo, když jsem stříhala dva pejsky z množírny na štěňata. Byly to kříženci pudla. To co měli v srsti bylo hrozný a to dokonce smrdělo i mě. A nejhroznější zážitek byl, když jsem stříhala zákaznici kokřici, ta si nějakým záhadným způsobem sundala náhubek a kousla mě do obličeje. To jsem se opravdu strašně bála. Je to asi tři čtvrtě roku zpátky. Stříhám jí ale dál a je to bez problémů.

Stříháte i nějaká vzácná plemena?

Ne, stříhám klasiku. Co opravdu nestříhám, jsou psi na výstavu.

Je něco, co vás na stříhání psů opravdu vadí? Že smrdí nebo tak něco?

Já si za ty roky zvykla na všechno. Když jsou to venkovní psi a smrdí, mě to nevadí. Nebo si některý pes na stole uleví, mně to zkrátka nesmrdí. Práce mě moc baví a jen tak něco mě opravdu neodradí.

Autor: Gabriela Jägerová

13.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies