VYBERTE SI REGION

Psí kadeřnice: Kokršpaněl mi šel po krku, ale já se nebála

Částkov /ROZHOVOR/ - Lenka Havrdová z Částkova na Tachovsku pracovala v kanceláři, potom odešla na mateřskou dovolenou, protože se jí narodil syn. Když hledala po mateřské zaměstnání, byla bez šance. Protože měla doma fenku, jorkšírku Gwendy, kterou si sama stříhala, napadlo jí, že by se tím mohla živit. 

13.7.2013
SDÍLEJ:

LENKA HAVRDOVÁ majitelům, kteří své mazlíčky nečešou, pohrozí kožešinou z bišonka. Foto: DENÍK/Gabriela Jägerová

U Gwendy to začalo a nyní se u kadeřnice v psím salónu promenádují desítky čtyřnohých slečinek.

Jak dlouho stříháte psy?

Teď v březnu to byly tři roky a stále mě to moc baví. Sice jsou někdy dny, kdy jsem unavená, ale stejně mě ta práce moc baví. A lidi se ke mě do salonu vrací a za to jsem moc ráda.

Máte vlastního psa, na kterém trénujete?

Mám dva pejsky. Oba nalezence, které někdo vyhodil.

Máte k této profesi nějakou speciální školu?

Absolvovala jsem čtyřměsíční kurz. Každý pátek jsem jezdila na celý den do Plzně.

Kdo byl váš úplně první klient?

Jorkšír. Celkově nejvíce ze všech plemen chodí na stříhání jorkšíři.

Která plemena nebo typy srsti stříháte nejraději?

Bišonky nebo pudly. Ostříhat je je těžší než stříhat například jorkšíra. Každý kaz je na nich vidět.

S jakým stavem srsti sem majitelé psů jezdí? S načančanýma?

Polovina zákazníků má psy doma, dostává se jim pravidelného česání a koupání. Chodí také zákazníci, kteří mají psy se srstí v hrozném stavu. Naposledy jsem tu měla psa, který měl pěticentimetrovou deku, takovou plsť.

Co děláte, když mají tedy takovou hroznou deku?

Nedá se jinak, než vzít mašinku a pes musí dohola. Někteří lidé si to nedají vysvětlit a chtějí, abych to psovi rozčesala. To ale opravdu nejde. A pak se divím, že lidé pouštějí tak zanedbaného psa do postele k dětem. Když je kolikrát zbavím té plsti, běhají tam nejen blechy. Ve své sbírce mám i několik trofejí. Někteří psí zákazníci byli v takovém stavu, že se to jen tak opravdu nevidí. Mám schované chlupy z uší, jednoho ocasu. Také jsem měla chlupy ze zadní nohy kokršpaněla. Manželovi se z toho dělalo zle, tak jsem ji vyhodila. Byly to chlupy ze zadní nohy. Majitelé ho nikdy nečesali, nestříhali. Pod tou plstí se mu udělala rána a chlupy mu začaly zarůstat. Tak přišli s tím, že mu to potřebují oholit. Vypadalo to jako černá sádra, ne jako psí chlupy. Takže když někdo přijde se psem, který má na sobě deku, ukážu mu svoje trofeje a pohrozím jim, že takhle bude jejich pes vypadat.

Jaký je váš nejhorší zážitek ze stříhání?

Jeden nejhorší a jeden nejhroznější. Nejhorší bylo, když jsem stříhala dva pejsky z množírny na štěňata. Byly to kříženci pudla. To co měli v srsti bylo hrozný a to dokonce smrdělo i mě. A nejhroznější zážitek byl, když jsem stříhala zákaznici kokřici, ta si nějakým záhadným způsobem sundala náhubek a kousla mě do obličeje. To jsem se opravdu strašně bála. Je to asi tři čtvrtě roku zpátky. Stříhám jí ale dál a je to bez problémů.

Stříháte i nějaká vzácná plemena?

Ne, stříhám klasiku. Co opravdu nestříhám, jsou psi na výstavu.

Je něco, co vás na stříhání psů opravdu vadí? Že smrdí nebo tak něco?

Já si za ty roky zvykla na všechno. Když jsou to venkovní psi a smrdí, mě to nevadí. Nebo si některý pes na stole uleví, mně to zkrátka nesmrdí. Práce mě moc baví a jen tak něco mě opravdu neodradí.

Autor: Gabriela Jägerová

13.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Muž našel v autě zaseknutý krumpáč. Je to pomsta, myslí si

Klatovy – Pořádný šok čekal na muže z Klatov. Když přišel ke svému autu, zjistil, že v něm má zaseknutý krumpáč.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies