Případem se nyní zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů i Univerzita Jana Ámose Komenského v Praze, kde plzeňský ředitel svou diplomovou práci v roce 2009 odevzdával a kde také získal vysokoškolský titul, který je pro výkon funkce ředitele věznice nezbytný.

„No asi, asi máte lepší informace než já, prosím vás. Nechte to na šetření, a pak se o tom můžeme bavit," vyjádřil se Folk televizi Prima, která na případ v pondělí upozornila. Více věc komentovat nechtěl.

Už teď je ale jasné, že Folk ve funkci ředitele k 1. únoru končí. Zda je to kvůli obvinění nebo z jiného důvodu, lze pouze spekulovat. Na povrch totiž vyplulo, že opsání práce není jedinou věcí, o kterou se inspekce v borské věznici zajímá.

V plzeňských poměrech se bohužel nejedná o první průšvih takového ražení. Známá je kauza z roku 2009, která zlomila vaz tehdejšímu šéfovi plzeňské městské policie Luďku Hosmanovi, který měl před jménem titul z plzeňské právnické fakulty. Vyšlo totiž najevo, že muž, který stojí v čele strážníků, opsal rok starou bakalářskou práci svého bývalého nadřízeného. Vše vyplulo na povrch v době, kdy plzeňskými právy zmítaly skandály s rychlostudenty. Hosman poté v listopadu 2009 na svou funkci rezignoval.

Právě plagiátorství odstartovalo před pěti lety známou kauzu plzeňských práv. Obvinění, že opsal svou dizertační práci, čelil tehdejší proděkan Ivan Tomažič. V dokumentu měl opsat celé desítky stran, přičemž jeho školitelem byl druhý proděkan Milan Kindl a oponentem děkan Jaroslav Zachariáš, který měl také opisovat. Aktéři kauzy později přišli s vysvětlením, že práce byla opsána záměrně, aby se zjistilo, kdo ze školy vynáší informace a chce ji tak poškodit.

Všichni o své funkce nakonec přišli.

S plagiátorstvím a západočeskou metropolí je spojeno i jméno poslance Parlamentu ČR Marka Bendy z ODS a dalších. Média tehdy informovala i o případu advokátů Podhorských z Benešova, jejichž rigorózní práce se též shodovaly.