V jednom písemném vyjádření namítala jeho podjatost. Údajně jí „permanentně zíral na poprsí s fascinací tak zjevnou, že mohla naznačovat fetišistic-ko-sadomasochistickou aberaci". Úředník podle ženy v dané situaci nebyl schopen postupovat objektivně.

„Cítil naopak potřeby zcela jiné a dával je najevo takovým způsobem, že jsem si připadala jako kořist před úporným dravcem," napsala žena. Úřad jí za údajnou urážku vyměřil pokutu 2000 korun.

Krajský soud v Plzni ale na základě správní žaloby toto rozhodnutí zrušil. Uznal, že výroky dosáhly intenzity hrubých urážek, ale vytkl úřadu, že neposoudil, zda žena mohla výpadem vůči pracovníkovi magistrátu závažně ztížit postup správního orgánu v řízení.

Žena se asi pokutě nakonec nevyhne. Nejvyšší správní soud totiž výroky označil za hrubě urážlivé. „Pokud si taková tvrzení žalobkyně dovolila k úřední osobě, zcela nepochybně tím vyjádřila despekt ke správnímu řízení jako celku a její podání lze chápat rovněž jako útok na důstojnost správního řízení," stojí v rozsudku.